Greenpeace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Greenpeace
Logo Greenpeace
Logo Greenpeace
Státy s pobočkou Greenpeace
Státy s pobočkou Greenpeace
Vznik 1971
Typ nevládní nezisková organiatace
Účel environmentalismus, mír
Sídlo Amsterdam, Nizozemsko
Působnost celosvětová
Členové 2,86 milionů (2008)
výkonný ředitel Kumi Naidoo
Oficiální web www.greenpeace.org

Greenpeace je nevládní nezisková organizace pro ochranu životního prostředí. Organizace má dnes přibližně 3 miliony členů ve 40 zemích světa [1]. Organizace se označuje za apolitickou a finančně nezávislou na vládách a korporacích ve světě, i když je to mnoha kritiky zpochybňováno.

Greenpeace bojuje proti: vybíjení tuleňů, lovu velryb, jaderným elektrárnám, ukládání radioaktivního odpadu do oceánu, kácení deštných pralesů, pěstování geneticky modifikovaných rostlin, uvolňování toxických látek do životního prostředí a mnoho dalších.

Greenpeace bývá často svými oponenty kritizována pro svůj radikalismus, je obviňována z využívání metod hraničících s ekoterorismem [zdroj?]a zaujímání stanovisek, které nemají souvislost[zdroj?] s životním prostředím.

Historie Greenpeace[editovat | editovat zdroj]

Protestní akce Greenpeace v Německu

Vznik Greenpeace[editovat | editovat zdroj]

Několik dní po pokusném atomovém výbuchu Milrow na ostrově Amčitka v souostroví Aleuty u západního pobřeží Aljašky, ke kterému došlo 2. října 1969, vznikla v kanadském Vancouveru organizace Don't Make A Wave Committee (z obav vytvoření vln tsunami), jež se rozhodla bojovat proti provádění dalších testovacích výbuchů atomových zbraní, které se Spojené státy chystaly provést. 15. září 1971 aktivisté vypluli na rybářské lodí Phyllis Cormack už pod jménem Greenpeace (Zelený mír)[2], který měl vyjadřovat zájem o přírodu a zbavit svět jaderné hrozby, aby protestovali proti americkým atomovým testům na Amchitce, která byla mnoha ohrožených druhů a dalších divokých zvířat, ale také leží v epicentru častých zemětřesení. Protestní plavba sice nezabránila třetímu pokusnému výbuchu nazvanému Cannikin, ke kterému došlo 6. listopadu 1971, ale došlo k startu veřejné diskuse na tuto problematiku a vedla ke vzniku organizace Greenpeace.

Greenpeace Československo[editovat | editovat zdroj]

V Československu vznikla pobočka Greenpeace v roce 1992.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Jedna z lodí Greenpeace - Arctic Sunrise

Greenpeace je známé zejména svými mediálně atraktivními a kontroverzními akcemi, kterými se snaží upozornit veřejnost na ekologické problémy, které považuje za vážné. Jde např. o vyvěšování transparentů na komíny různých objektů[3], blokády ilegálního kácení lesů[4], lodí zapojených do ilegálního obchodu[5] nebo zodpovědných úřadů[6]. Při těchto akcích se mnohdy porušují platné zákony.[7] [zdroj?] Kromě těchto konfrontačních akcí Greenpeace spolupracuje i s experty a laboratořemi, vede vědecké výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a změny, které sama považuje za pozitivní.

Lodě Greenpeace: Rainbow Warrior (potopena 1987), Rainbow Warrior II., ledoborec MV Arctic Sunrise, MV Esperanza, Yellow Thing.

Greenpeace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Greenpeace propaguje obnovitelné zdroje energie

V Československu vznikla pobočka Greenpeace v roce 1992. Později se rozdělila na samostatnou českou a slovenskou pobočku. Prvním ředitelem Greenpeace v Československu se stal Ivo Šilhavý - jeden ze zakladatelů Dětí Země. Druhou ředitelkou byla Hana Pernicová (později Nadace VIA a HCWH) a třetím Jiří Tutter (1999-2010).[8] Od roku 2010 vedl pobočku Čestmír Hrdinka, bývalý odborný pracovník ministerstva životního prostředí a bývalý ředitel evropské pobočky mezinárodní nevládní organizace Health Care Without Harm.[9]

V české pobočce Greenpeace v minulosti pracoval např. Jan Piňos (bývalý ředitel CHKO Broumovsko), Václav Vašků (fotograf a novinář)[10] nebo Miroslav Šuta (expert na zdravotní rizika)[11]

Česká pobočka Greenpeace vedla mimo jiné kampaně, proti dostavbě Jaderné elektrárny Temelín[12], za vyčištění Labe[13], proti hračkám z PVC obsahujícím ftaláty[14], za rozvoj solární energetiky (fotovoltaiky), proti uvolňování geneticky manipulovaných organismů GMO[15] do životního prostředí nebo za dekontaminaci zamořené chemičky Spolana Neratovice.[16]

Americká základna systému protiraketové obrany[editovat | editovat zdroj]

Radar

V roce 2007 zahájilo Greenpeace v Česku kampaň proti záměru na výstavbu americké vojenské základny systému protiraketové obrany a zřídil k tomuto tématu speciální internetové stránky vrtetiradarem.cz.[17] V červnu 2008 obsadilo lokalitu pro vybudování americké vojenské základy v Brdech a vyhlásilo fiktivní stát Peaceland[18]. Vojenská policie zareagovala zatčením protestujících.[19] V září 2009 USA oznámily, že od svého záměru na vybudování základny ustoupily, avšak ne kvůli aktivitě greenpeace, ale z důvodů upřednostnění výkonnějšího námořního systému Aegis.[20]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně je ředitelem David Murphy [21] V současnosti se Greenpeace v Česku věnuje zejména klimatické kampaní[22], jejíž součástí je úsilí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a o odepsání zásob uhlí pod městem Horní Jiřetín a obcí Černice.[23] Součástí aktivit je i kampaň za modernizaci elektrárny Prunéřov technologií BAT.[24] V rámci kampaně se česká pobočka zapojuje i do mezinárodní kapmpaně greenpeace za nedotknutelnost Arktidy.[25]

Příležitostně se podílí na velkých mezinárodních kampaních Greenpeace, jako jsou například protesty proti testům atomových zbraní, ochrana pralesů [26] nebo oceánů a speciálně velryb.[27]

Financování Greenpeace[editovat | editovat zdroj]

Greenpeace oslovuje s žádostí o podporu lidí přímo v ulicích měst

Greenpeace, podle svých slov, usiluje o finanční nezávislost na vládách i průmyslu. Proto oficiálně nepřijímá finanční podporu od vlád, průmyslových subjektů, ale ani od politických stran. Greenpeace spoléhá na podporu dobrovolníků a finanční dary jednotlivců, případně na grantovou podporu nadací. Greenpeace zveřejňuje každoročně výroční zprávy o své činnosti[28] a podrobuje své účetnictví auditu. Podle Výroční zprávy 2005 činil roční rozpočet české pobočky Greenpeace asi 13 milionů korun.[29] Drtivou většinu příjmů (přes 8 milionů) činily dary českých příznivců organizace. Další podstatnou položkou byl příspěvek Greenpeace International. Drobné příjmy mělo Greenpeace z grantu Open Society Fund a z prodeje upomínkových předmětů.

Kontroverze a kritika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo Greenpeace kritizováno za to, že ač vyzývá lidi, aby nepoužívali leteckou dopravu, protože emise z motorů mají obrovský podíl na zamořování životního prostředí, ředitel mezinárodních programů v centrále Greenpeace Pascal Husting tyto myšlenky nenaplňoval a v průběhu 2 let několikrát měsíčně létal z Lucemburku do centrály Greenpeace v Amsterodamu, místo aby jezdil vlakem.[30]

Greenpeace čelí kritice kolem svého financování, z uniklých zpráv Juliana Assange se dá vyvodit, že určitou část finančních prostředků dostává Greenpeace od Čínské vlády a plní tedy i částečně její zájmy, avšak jedná se pouze o nepřímé důkazy, ku příklad: "Čína zase nutí EU k větším opatřením proti globálnímu oteplování.", v době kdy Greenpeace vyvíjela velký tlak na evropské vlády v otázce klimatických změn. Další názory tvrdí, že Greenpeace je placena Bankéři a lidmi, kteří vydělávají na obnovitelné energii [2]. Také je Greenpeace často podezřívána z daňových úniků [31].

Greenpeace je také kritizována za opakované porušování základního lidského práva na vlastnictví, kdy opakovaně vniká na pozemky jiných osob a odmítá i po výzvách místa opustit, také je často kritizována za narušování nákladní kolejové dopravy v případech, kdy veze nebezpečné látky [3], Greenpeace ale porušování těchto pravidel považuje za nezbytné k dosažení svých cílů [4].

Světová organizace Greenpeace je kritizována za svůj radikalismus, avšak česká pobočka je naopak kritizována za svou až přílišnou umírněnost [5].

Kritice čelí také výprava do Arktidy, kde se Greenpeace podle ruských úřadů dopustily aktu pirátství a hrozilo jim mezi 10-15 lety vězení, avšak nakonec dostali amnestii. [6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Greenpeace.cz - O nás
  2. Miroslav Šuta: 20 let od útoku na Rainbow Warrior - Francouzští atentátníci zůstali ve vězení 2 roky, Britské listy, 11. července 2005
  3. Horolezci Greenpeace na komínu Spolany: „Odškodněte oběti toxického zamoření!“
  4. Úspěch účastníků protestní blokády na řece v Amazonii Ilegálně pokácené stromy zabaveny po útoku na aktivisty
  5. Blokáda Greenpeace u Kalimantanu důvodem vyhoštění lodě čekající na ilegální náklad
  6. Greenpeace blokovali Kalašův úřad kvůli emisním povolenkám
  7. Greenpeace nelegálně omezuje rychlost na německých dálnicích
  8. http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-tutter.php
  9. Greenpeace ČR má nového výkonného ředitele
  10. http://www.fotomat.cz/ Fotomat.cz
  11. blog na respekt.cz
  12. Jaderná elektrárna Temelín
  13. Labe tour 2003 - rok poté
  14. Nebezpečné hračky z PVC
  15. Genetické modifikace
  16. Agent Orange a Spolana Neratovice
  17. vrtetiradarem.cz
  18. Peaceland
  19. http://zpravy.idnes.cz/vojaci-ukoncili-protest-greenpeace-v-brdech-aktivisty-sundavali-i-ze-stromu-1sp-/domaci.asp?c=A080609_161821_domaci_pei
  20. Fischer: Prezident Obama mě informoval, že USA radar v Česku nepostaví
  21. Seznamte se s námi
  22. Klima a energetika
  23. Lidé mohou hlasovat pro odpis uhlí pod Horním Jiřetínem. Fotopeticí
  24. Greenpeace protestovala před sídlem ČEZ proti elektrárně Prunéřov
  25. Zachraňme Arktidu!
  26. pralesů
  27. [1]
  28. http://www.greenpeace.cz/onas/annualrep.shtml
  29. http://web.archive.org/web/20070927005456/http://www.greenpeace.cz/onas/Vyrocni_zprava_05.pdf
  30. Martin Novák, Aktuálně.cz, Greenpeace má problém. Šéf létal z Lucemburku do Amsterodamu, 26.6.2014
  31. http://www.biggreenradicals.com/group/greenpeace/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]