Montrealský protokol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ozónová díra nad Antarktidou v září 2006

Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země byl přijat 16. září 1987 v Montrealu.

Je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy, která byla podepsána 22. března 1985 ve Vídni. Československo se smluvní stranou Vídeňské úmluvy stalo 30. prosince 1990. Česká republika se jako nástupnická země stala smluvní stranou dnem svého vzniku.

K Montrealskému protokolu přistoupilo přes 190 států světa a jeho hlavním cílem je vyloučení výroby a spotřeby regulovaných látek (96 chemických látek), které podle vědeckých důkazů poškozují ozonovou vrstvu.

Jde o plně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (CFC, laicky „tvrdé freony“) a brom-fluor-uhlovodíky, ale i o částečně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (HCFC, laicky „měkké freony“). Do roku 1987 se na světě spotřebovalo asi 1,1 mil. tun CFC ročně, z toho asi 5.500 tun připadalo na dnešní ČR.

Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde chemickými reakcemi narušují ozónovou vrstvu Země, jež částečně pohlcuje UV záření. Chlór-fluorované uhlovodíky jsou chemicky velmi stálé a v atmosféře přetrvávají desítek let (např. CFC-12 102 let).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]