Niue
| Niue Niue |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Ko e Iki he Lagi | |||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Alofi | ||
| Rozloha: | 260 km² | ||
| Časové pásmo: | -11 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1445 | ||
| Hustota zalidnění: | 5.5 ob./km² | ||
| Jazyk: | niueština, angličtina (uř. j.) | ||
| Národnostní složení: | Polynésané, Evropané, Samoánci, Tongané | ||
| Náboženství: | protestanté (75 %), mormoni (10 %) | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Novozélandské království | ||
| Druh celku: | přidružené samosprávné území | ||
| Vysoký komisař | Anton Ojala | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | 683 | ||
| Internetová doména: | .nu | ||
Niue je ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většina ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Správním střediskem ostrova je město Alofi.
Obsah |
Historie [editovat]
Ostrov byl „znovu“ objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, ten jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům.[1] Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.
V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.
Hospodářství [editovat]
Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.
V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. Společnost má nyní povoleno provádět geologický průzkum zásob. O vydání těžební licence se bude teprve rozhodovat.
Státní ceniny [editovat]
Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Niue, s. 201.
Externí odkazy [editovat]