Niue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niue
Niue

Niue Coastline.jpg
Podbřezí ostrova Niue

Vlajka
vlajka
Znak
znak
Hymna: Ko e Iki he Lagi
geografie

Niue on the globe (Polynesia centered).svg

Hlavní město: Alofi
Rozloha: 260 km²
Časové pásmo: -11
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1445
Hustota zalidnění: 5.5 ob./km²
Jazyk: niueština, angličtina (uř. j.)
Národnostní složení: Polynésané, Evropané, Samoánci, Tongané
Náboženství: protestanté (75 %), mormoni (10 %)
správa regionu
Nadřazený celek: Novozélandské království
Druh celku: přidružené samosprávné území
Vysoký komisař Anton Ojala
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: 683
Internetová doména: nu

Niue je ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většina ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Správním střediskem ostrova je město Alofi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl „znovu“ objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, ten jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům.[1] Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.

V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Mapa Niue

Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.

V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. Společnost má nyní povoleno provádět geologický průzkum zásob. O vydání těžební licence se bude teprve rozhodovat.

Státní ceniny[editovat | editovat zdroj]

Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]

Oficiální měnou je Novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince - Niuský dolar, který ve světě proslul především díky své 1 dolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová[2]. Niuský dolar však není používán v oběhu[3], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele.

Zahraniční vztahy Niue:     Niue      Státy udržující diplomatické vztahy s Niue      Diplomatické vztahy s Evropskou unií (členové EU neudržující vztahy individuálně)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Niue, s. 201.  
  2. http://avaxnews.net/wow/niue_pokemon_legal_coins.html
  3. http://en.numista.com/catalogue/pieces55541.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]