Nová Kaledonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nová Kaledonie
Nouvelle-Calédonie
Vlajka Nové Kaledonie
vlajka
Znak Nové Kaledonie
znak
Geografie

Poloha Nové Kaledonie

Hlavní město: Nouméa
Rozloha: 18 580 km²
Nejvyšší bod: Mont Panié (1628 m n. m.)
Časové pásmo: +11
Poloha: 21° 15′ j. š., 165° 18′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 252 000
Hustota zalidnění: 13 ob. / km²
Jazyk: francouzština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení zámořské území Francie
Vysoký komisař Jean-Jacques Brot
Měna CFP frank (XPF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 540 NCL NC
MPZ F
Telefonní předvolba +687
Národní TLD .nc

Nová Kaledonie (francouzsky: Nouvelle-Calédonie) je zámořská správní korporace sui generis FrancieTichém oceánu.

Má rozlohu 19 103 km² (z toho stejnojmenný hlavní ostrov 16 747 km²) a 230 789 obyvatel (k 2004).

Správní středisko je Nouméa.

Jazyky: francouzský, melanéský a polynéská nářečí.

Probíhá zde těžba niklu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nová Kaledonie zaujímá skupinu ostrovů v jihovýchodní Melanésii, z nichž dominantní je ostrov Nová Kaledonie, nazývaný též Grande Terre. Mezi další ostrovy a souostroví patří:

La Baie des Tortues

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je tropické s ročním úhrnem srážek cca 2000 mm v nižších polohách, na horách 2000 až 4000 mm. Hojnější srážky jsou od prosince do dubna. Průměrné teploty se pohybují mezi 18 a 23 °C.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Původní obyvatelstvo ostrovů tvořili Melanésané. Ostrov Nová Kaledonie objevil v roce 1774 při své druhé plavbě James Cook a v roce 1853 jej anektovala Francie. Byla využívána jako trestanecká kolonie. Od roku 1946 do 1999 byla Nová Kaledonie zámořským územím (TOM) Francie, od té doby je správní korporace sui generis. Dvěma smlouvami (1988 a 1998) získala značnou vlastní autonomii s možností vyhlášení nezávislosti uzákoněnou francouzským Národním shromážděním. Okolo roku 2014 se má konat referendum o případné nezávislosti.

Související články[editovat | editovat zdroj]