Bretaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bretaň
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Bretagne in France.svg

Hlavní město: Rennes
Rozloha: 27 208 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 120 288
Hustota zalidnění: 115 ob./km²
Jazyk: francouzština, bretonština
Národnostní složení: Francouzi, Bretonci
Náboženství: římskokatolické křesťanství, judaismus, islám
správa regionu
Nadřazený celek: Francie
Druh celku: region
Podřízené celky: 4 départementy
- Côtes-d'Armor
- Finistère
- Ille-et-Vilaine
- Morbihan
17 arrondisementů
204 kantonů
1262 obcí
regionální prezident Jean-Yves Le Drian

Bretaň (francouzsky Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historická provincie v západní Francii na stejnojmenném poloostrově a současně jeden z 27 francouzských regionů. Jeho rozloha činí 27 208 km² a má 3,1 milionu obyvatel (2008). Je rozčleněn na 4 departementy: Côtes-d'Armor, Finistère, Ille-et-Vilaine a Morbihan. Původně k Bretani patřilo i území dnešního departementu Loire-Atlantique, jehož hlavní město Nantes bylo dříve hlavním městem Bretaně. Jihovýchodní část Bretaně s Nantes byla od ostatní země oddělena francouzskou vládou v roce 1941 částečně kvůli rivalitě Nantes a Rennes a pro každé z obou měst tak byl vytvořen samostatný region – Rennes se stalo novým hlavním městem regionu Bretagne, Nantes se stalo hlavním městem nového regionu Pays de la Loire. V roce 1980 bylo založeno hnutí Bretagne Réunie, které usiluje o znovupřičlenění Nantes a departementu Loire-Atlantique k regionu Bretaň.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pont-Croix Ruelle

Paleolit[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost Homo erectus v Bretani byla potvrzena nálezy nástrojů (sekáčky a sekyrky) v oblasti Quimperu, Tréguennecu a L´Hôpital-Camfroutu. Pozůstatky osídlení Homo neanderthalensis ze středního paleolitu lze nalézt u Bréhatu, na ostrově Jersey a u Mont-Dolu. Sídliště u Amon-ar-Rossu, Kerlouanu a Beg-ar-C´hastelu patřily Homo sapiens.

Mezolit[editovat | editovat zdroj]

V období mezolitu se obyvatelé Bretaně živili sběrem korýšů a mušlí a chovem koz (nálezy v oblasti Téviac). V Téviacu byly nalezeny hroby s bohatou výbavou.

Římské období[editovat | editovat zdroj]

Bretaň patřila pod jménem Armorica do římské provincie Lugdunensis. Kolem 5. století se mnoho pořímštěných keltských obyvatel z Británie uchýlilo po příchodu Anglosasů za moře do Armoriky, která začala být zvána Malou Británií a odtud se pak vyvinul dnešní název Bretagne.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Od 10. století vévodství; roku 1166 připadla sňatkem Anglii, roku 1213 kapetovským hrabatům z Dreux. V roce 1379 získali vládu Montfortové, dědička Bretaně Anna z Montfortu nucena po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským; její sňatky s Karlem VIII. (1491), s Ludvíkem XII. (1499) a sňatek dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. roku 1514 fakticky připojily Bretaň k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny. Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů.

U vesnice Le Ménec se nachází velké množství vyrovnaných řad přesně seřazených menhirů. Jde o světový unikát. V lese u Le Méneku je paleolitická hrobka cairn de Kerkado. Postavena byla roku 4 700 př. n. l. Jde o nejstarší dochovanou stavbu v Evropě.

Symboly Bretaně[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geologicky nejstarší území Francie (tvrdé pískovce, granity, přeměněné horniny), skalnaté pobřeží.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Klima[editovat | editovat zdroj]

Mírně teplé podnebí oceánského charakteru se silnými západními větry. Charakteristické jsou mírné zimy a relativně chladná léta.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení obyvatelstva (údaje z roku 2004)

Celkem Francouzi Cizinci
Cizinci
celkem
Alžířané Španělé Italové Portugalci Maročané Tunisané
Côtes-d'Armor 631700 615800 15900 1800 100 100 2300 1700 0
Finistère 996300 966600 29700 1700 600 400 1600 3000 400
Ille-et-Vilaine 1207200 1163000 44200 1900 400 1200 700 7800 700
Morbihan 803600 776500 27100 1300 300 100 1100 2700 300
Bretaň 3638800 3521900 116900 6700 1400 1800 5700 15200 1400

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Dvojjazyčné ukazatele ve městě Quimper (francouzština je nahoře)

V regionu (zejména v západní části země) se ještě mluví místním keltským jazykem - bretonštinou (blízká kornštině).

V poslední době narůstají snahy o oživení místního tradičního románského jazyka gallo (jímž mluví asi 28 000 mluvčích[1]).

Současná francouzská administrativa umožňuje užívání místních jazyků v určitých regionech a obcích, na silničních značkách a jménech měst a obcí současně s francouzskou verzí. Jazyky se také vyučují na školách a mnoho folklórních sdružení se snaží o jejich oživení a posílení.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Bretan ma dlouho tradici keltské a samanské kultury. Bretaň byla v dějinách tradiční baštou katolické církve, návštěvnost bohoslužeb zde bývala tradičně vyšší než byl národní průměr. Vliv církve v posledních letech klesá.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Tradiční venkovské osídlení, obyvatelstvo keltského původu. Charakteristické uspořádání pozemků typu bocage (geometricky vyměřené pole, louky obklopené náspy se stromy a keři). Mořské lázně (Saint-Malo, Morlaix, Roscoff, Douarnenez), města a přístavy (Brest, Rennes).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Région Bretagne ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Symbole de la Bretagne na francouzské Wikipedii.

  1. http://www.insee.fr/fr/insee_regions/bretagne/rfc/docs/Oc92art3.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Maják des Poulains

Menšinové jazyky: