Bretaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bretaň
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Bretagne in France.svg

Hlavní město: Rennes
Rozloha: 27 208 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 120 288
Hustota zalidnění: 115 ob. / km2
Jazyk: francouzština, bretonština
Národnostní složení: Francouzi, Bretonci
Náboženství: římskokatolické křesťanství, judaismus, islám
správa regionu
Nadřazený celek: Francie
Druh celku: region
Podřízené celky: 4 départementy
- Côtes-d'Armor
- Finistère
- Ille-et-Vilaine
- Morbihan
17 arrondisementů
204 kantonů
1262 obcí
regionální prezident Jean-Yves Le Drian

Bretaň (francouzsky Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historická provincie v západní Francii na stejnojmenném poloostrově a současně jeden z 27 francouzských regionů. Jeho rozloha činí 27 208 km² a má 3,1 milionu obyvatel (2008). Je rozčleněn na 4 departementy: Côtes-d'Armor, Finistère, Ille-et-Vilaine a Morbihan. Původně k Bretani patřilo i území dnešního departementu Loire-Atlantique, jehož hlavní město Nantes bylo dříve hlavním městem Bretaně. Jihovýchodní část Bretaně s Nantes byla od ostatní země oddělena francouzskou vládou v roce 1941 částečně kvůli rivalitě Nantes a Rennes a pro každé z obou měst tak byl vytvořen samostatný region – Rennes se stalo novým hlavním městem regionu Bretagne, Nantes se stalo hlavním městem nového regionu Pays de la Loire. V roce 1980 bylo založeno hnutí Bretagne Réunie, které usiluje o znovupřičlenění Nantes a departementu Loire-Atlantique k regionu Bretaň.

Obsah

[editovat] Historie

Pont-Croix Ruelle

[editovat] Paleolit

Přítomnost Homo erectus v Bretani byla potvrzena nálezy nástrojů (sekáčky a sekyrky) v oblasti Quimperu, Tréguennecu a L´Hôpital-Camfroutu. Pozůstatky osídlení Homo neanderthalensis ze středního paleolitu lze nalézt u Bréhatu, na ostrově Jersey a u Mont-Dolu. Sídliště u Amon-ar-Rossu, Kerlouanu a Beg-ar-C´hastelu patřily Homo sapiens.

[editovat] Mezolit

V období mezolitu se obyvatelé Bretaně živili sběrem korýšů a mušlí a chovem koz (nálezy v oblasti Téviac). V Téviacu byly nalezeny hroby s bohatou výbavou.

[editovat] Římské období

Bretaň patřila pod jménem Armorica do římské provincie Lugdunensis. Kolem 5. století se mnoho pořímštěných keltských obyvatel z Británie uchýlilo po příchodu Anglosasů za moře do Armoriky, která začala být zvána Malou Británií a odtud se pak vyvinul dnešní název Bretagne.

[editovat] Středověk

Od 10. století vévodství; roku 1166 připadla sňatkem Anglii, roku 1213 kapetovským hrabatům z Dreux. V roce 1379 získali vládu Montfortové, dědička Bretaně Anna z Montfortu nucena po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským; její sňatky s Karlem VIII. (1491), s Ludvíkem XII. (1499) a sňatek dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. roku 1514 fakticky připojily Bretaň k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny. Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů.

U vesnice Le Ménec se nachází velké množství vyrovnaných řad přesně seřazených menhirů. Jde o světový unikát. V lese u Le Méneku je paleolitická hrobka cairn de Kerkado. Postavena byla roku 4 700 př. n. l. Jde o nejstarší dochovanou stavbu v Evropě.

[editovat] Symboly Bretaně

[editovat] Geografie

Geologicky nejstarší území Francie (tvrdé pískovce, granity, přeměněné horniny), skalnaté pobřeží.

[editovat] Ostrovy

[editovat] Klima

Mírně teplé podnebí oceánského charakteru se silnými západními větry. Charakteristické jsou mírné zimy a relativně chladná léta.


[editovat] Demografie

Národnostní složení obyvatelstva (údaje z roku 2004)

Celkem Francouzi Cizinci
Cizinci
celkem
Alžířané Španělé Italové Portugalci Maročani Tunisané
Côtes-d'Armor 631700 615800 15900 1800 100 100 2300 1700 0
Finistère 996300 966600 29700 1700 600 400 1600 3000 400
Ille-et-Vilaine 1207200 1163000 44200 1900 400 1200 700 7800 700
Morbihan 803600 776500 27100 1300 300 100 1100 2700 300
Bretaň 3638800 3521900 116900 6700 1400 1800 5700 15200 1400


[editovat] Jazyk

Dvojjazyčné ukazatele ve městě Quimper (francouzština je nahoře)

V regionu (zejména v západní části země) se ještě mluví místním keltským jazykem - bretonštinou (blízká kornštině).

V poslední době narůstají snahy o oživení místního tradičního románského jazyka gallo (jímž mluví asi 28 000 mluvčích[1]).

Současná francouzská administrativa umožňuje užívání místních jazyků v určitých regionech a obcích, na silničních značkách a jménech měst a obcí současně s francouzskou verzí. Jazyky se také vyučují na školách a mnoho folklórních sdružení se snaží o jejich oživení a posílení.

[editovat] Náboženství

Bretaň byla v dějinách tradiční baštou katolické církve, návštěvnost bohoslužeb zde bývala tradičně vyšší než byl národní průměr. Vliv církve v posledních letech klesá.

[editovat] Osídlení

Tradiční venkovské osídlení, obyvatelstvo keltského původu. Charakteristické uspořádání pozemků typu bocage (geometricky vyměřené pole, louky obklopené náspy se stromy a keři). Mořské lázně (Saint-Malo, Morlaix, Roscoff, Douarnenez), města a přístavy (Brest, Rennes).


[editovat] Reference

  1. http://www.insee.fr/fr/insee_regions/bretagne/rfc/docs/Oc92art3.pdf

[editovat] Související články

Maják des Poulains

Menšinové jazyky:


V tomto článku je použit překlad textu z článku Symbole de la Bretagne na francouzské Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích