Crozetovy ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Crozetovy ostrovy
îles Crozet
Vlajka Crozetových ostrovů
vlajka
Hymna: La Marseillaise
Geografie

Poloha Crozetových ostrovů

Hlavní město: neobydleny
Rozloha: 352 km²
Nejvyšší bod: Mont Marion-Dufresne (2416 m n. m.)
Poloha: 46°21′11″ j. š., 51°40′52″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: neobydleny
Státní útvar
Státní zřízení: Francouzské zámořské území
Prezident: François Hollande
Prefekt
Správce distriktu
:
Cécile Pozzo di Borgo
Alain Ricci
Mezinárodní identifikace

Crozetovy ostrovy (francouzsky: îles Crozet) jsou francouzským zámořským územím nacházejícím se v jižní části indického oceánu. Toto subantarktické souostroví se skládá z šesti malých ostrovů a spousty útesů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

mapa Crozetových ostrovů

Crozetovo souostroví (Archipel Crozet je alternativní název pro îles Crozet) vzniklo působením vulkánu.

    • Île aux Cochons (Prasečí ostrov)
    • Île des Pingouins (Ostrov tučňáků)
    • Îlots des Apôtres (Ostrovy apoštolů)
    • Île de la Possession (ostrov Majetek neboli Náš ostrov)
    • Île de l'Est (Východní ostrov)

Ostrovy Apoštolů zahrnují 2 hlavní ostrovy (Grand Île – Velký ostrov a Petite Île – Malý ostrov) a přibližně 20 skalisek.

Crozetovy ostrovy jsou neobydleným územím. Výjimku tvoří posádka výzkumné stanice Alfred Faure, kterou nalezneme ve východní části Našeho ostrova. Dalšími výzkumnými stanicemi umístěnými na tomto souostroví jsou La Grande Manchotière a La Petite Manchotière.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Současná podoba zemského povrchu v oblasti, kde se nachází Crozetovy ostrovy, byla utvořena zhruba před padesáti miliony lety. Důkazem toho jsou magnetické anomálie vyskytující se na mořském dně poblíž ostrovů. Stáří čediče, kterého můžeme nalézt kdekoliv na těchto ostrovech, se odhaduje na 8,8 miliónů let.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Na Crozetových ostrovech spadne za rok více než 2000 mm srážek. Prší zde v průměru 300 dní v roce. Vítr dosahující rychlosti 100 km/h tu fouká asi sto dnů v roce. Teplota ovzduší v létě dosahuje 18 °C (64 °F) a v zimě jen zřídka klesá pod 5 °C (41 °F).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Francouzská námořní výprava vedena Marcem-Josephem Marionem du Fresne přistála u břehů Île de la Possession 24. ledna 1772. Marion du Frense prohlásil celé souostroví za majetek Francie. Ostrov, který tato expedice spatřila jako první, dostal rovněž jméno Majetek. Marion du Frense pojmenoval nově objevené souostroví nejprve po sobě, záhy ho však přejmenoval po svém prvním důstojníkovi Julesovi Crozetovi. Počátkem 19. století se Crozetovy ostrovy staly oblíbeným cílem lovců tuleňů. Tato zvířata zde byla vyhlazena velmi brzo poté, v roce 1935. Zanedlouho začaly v okolí ostrovů brousit další lodě lovců, a to velrybářů, kteří tu přijížděli především z Massachusetts.

Četné útesy strážící břehy Crozetových ostrovů zapříčinily nejedno lodní ztroskotání. Princess of Wales, britská loď lovců tuleňů, se v těchto místech potopila v roce 1821 a ti, kteří nehodu přežili, museli strávit následující 2 roky na nehostinných ostrovech. V roce 1887 ztroskotala francouzská loď Tamaris poblíž Prasečího ostrova. Přeživší námořníci, kterým se podařilo dostat se na ostrov, chytili albatrose, na jehož nohu uvázali vzkaz o své situaci a s nadějí ho pustili do světa. Pták byl chycen o 7 měsíců později ve Fremantlu, přístavním městě na západě Austrálie. Posádku Tamarisu se už ale zachránit nepodařilo. Vzhledem k velice častým případům ztroskotání lodí v okolí Crozetových ostrovů vysílá Královské britské námořnictvo každých pár let svou loď do těchto míst, aby pátrala po případných trosečnících.

Crozetovy ostrovy byly nejprve přičleněny k Madagaskaru, jakožto jeho dependence. V roce 1955 byl status těchto ostrovů pozměněn na součást Francouzských jižních a Antarktických území. V roce 1938 bylo souostroví prohlášeno přírodní rezervací. První výzkumná stanice na Crozetových ostrovech byla založena v roce 1961 a do provozu uvedena o dva roky později. Byla pojmenována po Alfredovi Faurem, prvním vedoucím výzkumníkem, který v ní působil. Stanice leží na východě Île de la Possession a od svého otevření v roce 1963 je jediných trvale osídleným místem celého souostroví. Pracuje v ní 18 – 30 výzkumníků, jejichž počet se mění podle ročních období. Alfred Faure je stanicí meteorologického, biologického, geologického a nově také seismografického výzkumu.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

kolonie tučňáků císařských žijících na Crozetových ostrovech

Crozetovy ostrovy jsou domovinou čtyřem druhům tučňáků. Počet jedinců je odhadován na 4 miliony. Nejvíce jsou zastoupeni tučňák žlutorohý a tučňák císařský. Na Východním ostrově nalézají své útočiště tučňáci skalní a žije zde také malá kolonie tučňáků oslích. Rovněž se zde v hojném počtu vyskytuje štítonos černozobý. Mezi další zvířata žijící na těchto ostrovech patří lachtan medvědí, rypouš sloní a albatros stěhovavý.

Všichni tito tvorové tu mají i svého přirozeného nepřítele. A tím je kosatka dravá. Pozoruhodným chováním těchto kytovců jsou jejich intenzivní lovecké nájezdy na mělčiny. Toto raritní chování kosatek můžeme spatřit i u pobřeží argentinské Patagonie. Vědci se domnívají, že se tento zvyk traduje v rámcích jednotlivých rodin kytovců z generace na generaci. Lov kosatek dravých má pozitivní dopad na populaci lachtanů, která se díky úbytku predátorů rozrůstá.

Na Crozetovy ostrovy byly z lodí dovlečeny jednak myši a krysy, a také kočky, které měly tyto škůdce vyhubit. To vše způsobilo obrovský otřes v původním ekosystému. Prasata dovezena na Prasečí ostrov a kozy dovezeny na Náš ostrov jako zdroje potravy pro někdejší osadníky dnes už na ostrovech nenajdeme.

Kvůli dlouhodobému lovu jsou dnes populace albatrosů stěhovavých a kalmarů Hamiltnových monitorovány. Vody v okolí Crozetových ostrovů nyní kontroluje Francouzské námořnictvo i hnutí Greenpeace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crozet Islands na anglické Wikipedii.