Světové dědictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „Seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochrannou.

Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi „světového dědictví“, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že se člověk a příroda vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.

Podobný návrh vypracoval roku 1968 také Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu v témže roce byla pak na generální konferenci UNESCO jednomyslně schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage). V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975.

ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. a je dostupný např. na webových stránkách ministerstva životního prostředí.

Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.

Obsah

[editovat] Druhy památek

Podle Úmluvy se u jednotlivých památek rozlišuje mezi kulturním a přírodním dědictvím.

[editovat] Kulturní dědictví

Za kulturní dědictví považovány:

  • památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).

[editovat] Přírodní dědictví

Za přírodní dědictví jsou považovány:

  • přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
  • geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
  • přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.

[editovat] Kritéria

Památky zařazené na Seznam světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO.[1] Kritéria se označují malými římskými číslicemi. Až do konce roku 2004 byly rozděleny do dvou skupin - na kulturní (i-vi)[2] a přírodní (i-iv). Avšak od roku 2005 bylo číslování spojeno a vzniklo tak označení i-x. Není výjimkou, že některé památky splňují i několik kritérií najednou.

[editovat] Smluvní státy a jejich závazky

Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:

  1. o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
  2. o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
  3. o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
  4. o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
  5. o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.

[editovat] Výbor pro světové dědictví

V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.

[editovat] Soupis vlastnictví

Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kritéria, které musí být splněny, aby návrh byl zařazen na Seznam. Kritéria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.

[editovat] Seznam světového dědictví v ohrožení

Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.

[editovat] Fond světového dědictví

Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu tvoří:

  • povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
  • příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
    • jiné státy;
    • UNESCO, jiné organizace v rámci systému OSN, zejména UNDP či jiné mezivládní organizace;
    • veřejné či soukromé orgány nebo jednotlivci;
  • jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
  • fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
  • veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.

[editovat] Pomoc poskytovaná Výborem

Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:

  1. výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  2. ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
  3. školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  4. dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;

půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.

[editovat] Zasedání

Jednotlivá zasedání Výboru pro světové dědictví se konaní několikrát do roka. Na těchto zasedáních se projednává správa stávajících památek ze seznamu světového dědictví a přijímají se nominační dokumenty z jednotlivých států. Vrcholem těchto zasedání bývá to, během kterého se vyhlašují nové památky, které se budou připisovat na seznam. Konají se v různých státech, poměrně často pak v Paříži, kde má Výbor pro světové dědictví své sídlo. Následující tabulka zachycuje místo a data konání jednotlivých zasedání.

Zasedání Rok Datum Hostující město Stát
1 1977 27. června–1. července Paříž Francie Francie
2 1978 5. září–8. září Washington D.C. Spojené státy americké Spojené státy americké
3 1979 22. října–26. října Cairo & Luxor Egypt Egypt
4 1980 1. září–5. září Paříž Francie Francie
5 1981 26. října–30. října Sydney Austrálie Austrálie
6 1982 13. prosince–17. prosince Paříž Francie Francie
7 1983 5. prosince–9. prosince Florencie Itálie Itálie
8 1984 29. října–2. listopadu Buenos Aires Argentina Argentina
9 1985 2. prosince–6. prosince Istanbul Turecko Turecko
10 1986 24. listopadu–28. listopadu Paříž Francie Francie
11 1987 7. prosince–11. prosince Paříž Francie Francie
12 1988 5. prosince–9. prosince Brasília Brazílie Brazílie
13 1989 11. prosince–15. prosince Paříž Francie Francie
14 1990 7. prosince–12. prosince Banff Kanada Kanada
15 1991 9. prosince–13. prosince Kartágo Tunisko Tunisko
16 1992 7. prosince–14. prosince Santa Fé Spojené státy americké Spojené státy americké
17 1993 6. prosince–11. prosince Cartagena Kolumbie Kolumbie
18 1994 12. prosince–17. prosince Phuket Thajsko Thajsko
19 1995 4. prosince–9. prosince Berlín Německo Německo
20 1996 2. prosince–7. prosince Mérida Mexiko Mexiko
21 1997 1. prosince–6. prosince Neapol Itálie Itálie
22 1998 30. listopadu–5. prosince Kjóto Japonsko Japonsko
23 1999 29. listopadu–4. prosince Marrákeš Maroko Maroko
24 2000 27. listopadu–2. prosince Cairns Austrálie Austrálie
25 2001 11. prosince–16. prosince Helsinki Finsko Finsko
26 2002 24. června–29. června Budapešť Maďarsko Maďarsko
27 2003 30. června–5. července Paříž Francie Francie
28 2004 28. června–7. července Su-čou Čína Čína
29 2005 10. července–17. července Durban Jihoafrická republika Jihoafrická republika
30 2006 8. července–16. července Vilnius Litva Litva
31 2007 23. června–1. července Christchurch Nový Zéland Nový Zéland
32 2008 2. července–10. července Québec Kanada Kanada
33 2009 22. června–30. června Sevilla Španělsko Španělsko

[editovat] Seznam světového dědictví v roce 2009

V roce 2009 je na Seznamu světového dědictví 890 položek. Z toho 689 položek kulturního dědictví, 176 přírodního a 25 smíšeného ve 148 státech světa.[3] Nejvíce památek světového dědictví se nachází v Itálii (44), Španělsku (41) a Čínské lidové republice (38). Následující srovnávací graf zachycuje státy, které mají deset a více památek světového dědictví:

[editovat] Seznam na české Wikipedii

Pro přehlednost je seznam památek světového dědictví rozdělen následovně:

a do:

[editovat] Reference

  1. ↑ Dostupné v angličtině na http://whc.unesco.org/en/criteria/
  2. ↑ V českém překladu dostupné na webu středočeského kraje
  3. ↑ World Heritage List [online]. World Heritage UNESCO, [cit. 2009-07-15]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Světové dědictví
z • d • e
Světové dědictví UNESCO
Seznam světového dědictví v ohrožení

V tomto článku je použit překlad textu z článku World Heritage Site na anglické Wikipedii.

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD“