Světové dědictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa zobrazující počet památek světového dědictví v jednotlivých státech
Mapa zobrazující koncentraci památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích. Čísla v rámečku udávají kolik tisíc km2 připadá na 1 památku UNESCO v daném státě. Červená - nejvyšší hustota, světle modrá - nejnižší hustota.

Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.

V roce 2013 bylo na seznamu světového dědictví 981 položek. Z toho 759 položek kulturního dědictví, 193 přírodního a 29 smíšeného ve 160 státech světa.[1] Česko má na tomto seznamu celkem 12 památek.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi „světového dědictví“, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že se člověk a příroda vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.

Podobný návrh vypracoval roku 1968 také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu téhož roku byla pak na generální konferenci UNESCO schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage) poměrem hlasů 75 pro, 1 proti, 17 se zdrželo hlasování. V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975.

ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb.[2]

Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.

Druhy památek[editovat | editovat zdroj]

Podle Úmluvy se u jednotlivých památek rozlišuje mezi kulturním a přírodním dědictvím.

Kulturní dědictví[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření kulturních památek

Za kulturní dědictví považovány:

  • památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
  • lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).

Přírodní dědictví[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření přírodních památek

Za přírodní dědictví jsou považovány:

  • přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
  • geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
  • přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.

Kritéria[editovat | editovat zdroj]

Památky zařazené na Seznam světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO.[3] Kritéria se označují malými římskými číslicemi. Až do konce roku 2004 byly rozděleny do dvou skupin – na kulturní (i-vi)[4] a přírodní (i-iv). Avšak od roku 2005 bylo číslování spojeno a vzniklo tak označení i-x (přičemž i-vi značí kulturní dědictví, vii-x přírodní dědictví). Není výjimkou, že některé památky splňují i několik kritérií současně.

Kulturní dědictví[5]

(i) – je mistrovským dílem tvůrčího talentu člověka
nebo
(ii) – představuje významný mezník v hodnotách člověka (v určité době nebo kulturním období) ve vývoji v architektuře, technice, umění či urbanismu
nebo
(iii) – je jedinečným důkazem o existující nebo už vymizelé civilizaci nebo kulturní tradici
nebo
(iv) – je skvělou ukázkou stavby, architektonického nebo technologického souboru, dokumentující jednu nebo více významných etap v historii lidstva
nebo
(v) – je skvělou ukázkou určitého způsobu osidlování nebo způsobu využití půdy či moře, typického pro nějakou kulturu, zejména tam, kde hrozí poškození vnějšími či vnitřními vlivy, jejichž dopad by byl nevratný
nebo
(vi) – souvisí přímo nebo specificky s událostmi, s tradicemi, s převratnými myšlenkami, s vyznáním či vírou, s literaturou či uměním majícím univerzální význam (toto kritérium není obvykle používáno samostatně, ale společně s jinými kritérii)

Přírodní dědictví[5]

(vii) – obsahuje unikátní přírodní fenomén či oblasti výjimečné přírodní krásy a estetického významu
nebo
(viii) – je skvělou ukázkou dokumentující významné fáze přírodního vývoje Země, včetně dokladů o lidské evoluci, ukázkou významných právě probíhajících geologických procesů, případně je významným geomorfologickým či fyziografickým útvarem
nebo
(ix) – je skvělou ukázkou probíhajících ekologických a biologických procesů v rámci evoluce a vývoje pozemních, sladkovodních, pobřežních či mořských ekosystémů a společenstev rostlin a živočichů
nebo
(x) – obsahuje nejdůležitější a nejvýznamnější přírodní biotopy klíčové pro zachování místní biologické rozmanitosti, včetně takových biotopů, kde se nachází ohrožené druhy rostlin a živočichů výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany přírody

Smluvní státy a jejich závazky[editovat | editovat zdroj]

Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:[6]

  1. o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
  2. o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
  3. o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
  4. o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
  5. o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.

Výbor pro světové dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.

Soupis vlastnictví[editovat | editovat zdroj]

Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kritéria, které musí být splněny, aby návrh byl zařazen na Seznam. Kritéria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.

Seznam světového dědictví v ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.

Fond světového dědictví[editovat | editovat zdroj]

Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu tvoří:

  • povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
  • příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
    • jiné státy;
    • UNESCO, jiné organizace v rámci systému OSN, zejména UNDP či jiné mezivládní organizace;
    • veřejné či soukromé orgány nebo jednotlivci;
  • jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
  • fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
  • veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.

Pomoc poskytovaná Výborem[editovat | editovat zdroj]

Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:

  1. výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  2. ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
  3. školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
  4. dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;

půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.

Zasedání[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivá zasedání Výboru pro světové dědictví se konají několikrát do roka. Na těchto zasedáních se projednává správa stávajících památek ze seznamu světového dědictví a přijímají se nominační dokumenty z jednotlivých států. Vrcholem těchto zasedání bývá to, během kterého se vyhlašují nové památky, které se budou připisovat na seznam. Konají se v různých státech, poměrně často pak v Paříži, kde má Výbor pro světové dědictví své sídlo. Následující tabulka zachycuje místo a data konání jednotlivých zasedání.

Zasedání Rok Datum Hostující město Stát
1 1977 27. června1. července Paříž FrancieFrancie Francie
2 1978 5. září8. září Washington D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
3 1979 22. října26. října Káhira a Luxor EgyptEgypt Egypt
4 1980 1. září5. září Paříž FrancieFrancie Francie
5 1981 26. října30. října Sydney AustrálieAustrálie Austrálie
6 1982 13. prosince17. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
7 1983 5. prosince9. prosince Florencie ItálieItálie Itálie
8 1984 29. října2. listopadu Buenos Aires ArgentinaArgentina Argentina
9 1985 2. prosince6. prosince Istanbul TureckoTurecko Turecko
10 1986 24. listopadu28. listopadu Paříž FrancieFrancie Francie
11 1987 7. prosince11. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
12 1988 5. prosince9. prosince Brasília BrazílieBrazílie Brazílie
13 1989 11. prosince15. prosince Paříž FrancieFrancie Francie
14 1990 7. prosince12. prosince Banff KanadaKanada Kanada
15 1991 9. prosince13. prosince Kartágo TuniskoTunisko Tunisko
16 1992 7. prosince14. prosince Santa Fé Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
17 1993 6. prosince11. prosince Cartagena KolumbieKolumbie Kolumbie
18 1994 12. prosince17. prosince Phuket ThajskoThajsko Thajsko
19 1995 4. prosince9. prosince Berlín NěmeckoNěmecko Německo
20 1996 2. prosince7. prosince Mérida MexikoMexiko Mexiko
21 1997 1. prosince6. prosince Neapol ItálieItálie Itálie
22 1998 30. listopadu5. prosince Kjóto JaponskoJaponsko Japonsko
23 1999 29. listopadu4. prosince Marrákeš MarokoMaroko Maroko
24 2000 27. listopadu2. prosince Cairns AustrálieAustrálie Austrálie
25 2001 11. prosince16. prosince Helsinky FinskoFinsko Finsko
26 2002 24. června29. června Budapešť MaďarskoMaďarsko Maďarsko
27 2003 30. června5. července Paříž FrancieFrancie Francie
28 2004 28. června7. července Su-čou ČínaCHN Čína
29 2005 10. července17. července Durban Jihoafrická republikaJihoafrická republika Jihoafrická republika
30 2006 8. července16. července Vilnius LitvaLitva Litva
31 2007 23. června1. července Christchurch Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
32 2008 2. července10. července Québec KanadaKanada Kanada
33 2009 22. června30. června Sevilla ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
34 2010 25. července3. srpna Brasilia BrazílieBrazílie Brazílie
35 2011 19. června29. června Paříž FrancieFrancie Francie
36 2012 25. června5. července Petrohrad RuskoRusko Rusko
37 2013 17. června27. června Phnompenh KambodžaKambodža Kambodža

Seznam světového dědictví v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 je na Seznamu světového dědictví 981 položek. Z toho 759 položek kulturního dědictví, 193 přírodního a 29 smíšeného ve 160 státech světa.[1] Nejvíce památek světového dědictví se nachází v Itálii (49), Čínské lidové republice (45) a Španělsku (44). Česko má těchto památek 12.[7] Následující srovnávací graf zachycuje státy, které mají deset a více památek světového dědictví:

Jižní Korea Turecko Belgie Švýcarsko Peru Česko Polsko Portugalsko Švédsko Írán Kanada Japonsko Řecko Brazílie Austrálie Spojené státy americké Ruská federace Spojené království Indie Mexiko Německo Francie Španělsko ČLR Itálie

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Pro přehlednost je seznam památek světového dědictví rozdělen následovně:

a do:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Heritage Site na anglické Wikipedii.

  1. a b World Heritage List [online]. World Heritage UNESCO, [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Plný text v češtině na webu Ministerstva životního prostředí
  3. Dostupné v angličtině na UNESCO World Heritage Centre – The Criteria for Selection
  4. V českém překladu dostupné na webu středočeského kraje
  5. a b Kritéria výběru na stránkách UNESCO (anglicky)
  6. Úmluva o ochraně světového a kulturního dědictví, článek 5. Cit. doslova. Dostupné online.
  7. Podrobný soupis je dostupný na webu Národního památkového ústavu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu