Světové dědictví
Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.
V roce 2010 bylo na seznamu světového dědictví 911 položek. Z toho 704 položek kulturního dědictví, 180 přírodního a 27 smíšeného ve 148 státech světa.[1] Česko má na tomto seznamu celkem 12 památek.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi „světového dědictví“, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že se člověk a příroda vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.
Podobný návrh vypracoval roku 1968 také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu v témže roce byla pak na generální konferenci UNESCO jednomyslně schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage). V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975.
ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb.[2]
Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.
[editovat] Druhy památek
Podle Úmluvy se u jednotlivých památek rozlišuje mezi kulturním a přírodním dědictvím.
[editovat] Kulturní dědictví
Za kulturní dědictví považovány:
- památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
- skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
- lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).
[editovat] Přírodní dědictví
Za přírodní dědictví jsou považovány:
- přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
- geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
- přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.
[editovat] Kritéria
Památky zařazené na Seznam světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO.[3] Kritéria se označují malými římskými číslicemi. Až do konce roku 2004 byly rozděleny do dvou skupin - na kulturní (i-vi)[4] a přírodní (i-iv). Avšak od roku 2005 bylo číslování spojeno a vzniklo tak označení i-x. Není výjimkou, že některé památky splňují i několik kritérií současně.
- Starší dělení (do dvou skupin)
K zařazení do seznamu kulturního dědictví musela památka splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:
(i) - je dílem tvůrčího talentu člověka
nebo
(ii) - představuje významné interakce mezi hodnotami člověka (v určité době nebo kulturním období) ohledně vývoje v architektuře, technice, výtvarném umění a urbanizmu
nebo
(iii) - je jedinečným důkazem o existující nebo už vymizelé civilizaci nebo kulturní tradici
nebo
(iv) - je skvělou ukázkou stavby či architektonického souboru, techniky či ilustrace pro jednu nebo více významných etap v historii lidstva
nebo
(v) - je skvělou ukázkou určitého způsobu osidlování lidstva nebo způsobu využití půdy, což představuje nějakou kulturu, a zejména, když se stane lehce poškozitelnou různými vlivy, jejichž čin by byl nevratný
nebo
(vi) - souvisí přímo nebo specificky s událostmi nebo tradicemi spolu s nápady, vyznáním a vírou, literárním uměním, majícím univerzální význam.
[editovat] Smluvní státy a jejich závazky
Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:[5]
- o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
- o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
- o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
- o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
- o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.
[editovat] Výbor pro světové dědictví
V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.
[editovat] Soupis vlastnictví
Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kritéria, které musí být splněny, aby návrh byl zařazen na Seznam. Kritéria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.
[editovat] Seznam světového dědictví v ohrožení
Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.
[editovat] Fond světového dědictví
Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu tvoří:
- povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
- příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
- jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
- fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
- veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.
[editovat] Pomoc poskytovaná Výborem
Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:
- výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
- ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
- školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
- dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;
půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.
[editovat] Zasedání
Jednotlivá zasedání Výboru pro světové dědictví se konají několikrát do roka. Na těchto zasedáních se projednává správa stávajících památek ze seznamu světového dědictví a přijímají se nominační dokumenty z jednotlivých států. Vrcholem těchto zasedání bývá to, během kterého se vyhlašují nové památky, které se budou připisovat na seznam. Konají se v různých státech, poměrně často pak v Paříži, kde má Výbor pro světové dědictví své sídlo. Následující tabulka zachycuje místo a data konání jednotlivých zasedání.
[editovat] Seznam světového dědictví v roce 2011
V roce 2011 je na Seznamu světového dědictví 936 položek. Z toho 725 položek kulturního dědictví, 183 přírodního a 28 smíšeného ve 148 státech světa.[1] Nejvíce památek světového dědictví se nachází v Itálii (47), Španělsku (43) a Čínské lidové republice (41). Česko má těchto památek 12.[6] Následující srovnávací graf zachycuje státy, které mají deset a více památek světového dědictví:
[editovat] Seznam
Pro přehlednost je seznam památek světového dědictví rozdělen následovně:
- Seznam světového dědictví v Africe
- Seznam světového dědictví v Latinské Americe
- Seznam světového dědictví v Severní Americe
- Seznam světového dědictví v arabských státech
- Seznam světového dědictví v Asii
- Seznam světového dědictví v Austrálii a Oceánii
- Seznam světového dědictví v Evropě
a do:
[editovat] Reference
- ↑ a b World Heritage List [online]. World Heritage UNESCO, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plný text v češtině na webu Ministerstva životního prostředí
- ↑ Dostupné v angličtině na http://whc.unesco.org/en/criteria/
- ↑ V českém překladu dostupné na webu středočeského kraje
- ↑ Úmluva o ochraně světového a kulturního dědictví, článek 5. Cit. doslova. Dostupné online.
- ↑ Podrobný soupis je dostupný na webu Národního památkového ústavu
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Portál UNESCO
- (anglicky) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v anglickém originále
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v českém překladu
- Web o českém světovém dědictví
- (anglicky) Patrimonium-mundi.org — Panoramatické fotografie míst Světového dědictví
- (anglicky) Neoficiální sezam s odkazy a mapami
|
||||||||
V tomto článku je použit překlad textu z článku World Heritage Site na anglické Wikipedii.
