Maďarsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maďarsko
Magyarország
Vlajka Maďarska
vlajka
Znak Maďarska
znak
Hymna: Himnusz
Motto: Historický: Regnum Maria Patronae Hungariae
(Královna Marie, patronka Maďarské země)
Geografie

Poloha Maďarska

Hlavní město: Budapešť
Rozloha: 93 030[1] km² (106. na světě)
z toho 0,74 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kékes (1 014[1] m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 47°0′ s. š., 19°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 906 000[2] (80. na světě, leden 2013)
Hustota zalidnění: 107 ob. / km² (93. na světě)
HDI: 0,831 (vysoký) (37. na světě, 2012)
Jazyk: maďarština, jazyky nepočetných menšin
Národnostní složení: Maďaři, Němci, Rumuni, Romové[1]
Náboženství: římsko- a řecko-katolické (50%), kalvínské (30%), luteránské (5%)[1]
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 16. listopadu 1918 (zánik Rakousko-Uherska)
Prezident: János Áder
Předseda vlády: Viktor Orbán
Měna: forint (=100 fillérů) (HUF)
HDP/obyv. (PPP): 22 119 USD (48. na světě, 2012)
Giniho koeficient: 28[1] (2005)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 348 HUN HU
MPZ: H
Telefonní předvolba: +36
Národní TLD: .hu
Orientační mapka Maďarska

Maďarsko (maďarsky zvuk Magyarország), v letech 19892011 oficiálně Maďarská republika (maďarsky zvuk Magyar Köztársaság), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoruVisegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína a ostrých jídel.[3][4] Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy.[5] Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskýmibalkánskými dějinami.[6][7][8][9]

Dnešní Maďarsko je pouze část historického Uherska. Přes dvě třetiny území Uherského království totiž bylo po první světové válce v důsledku Trianonské mírové smlouvy připojeno k sousedním státům, většinou nově vzniklým. Zbytkové Uhersko je od té doby v českém a slovenském prostředí nově nazýváno jako Maďarsko (jiné jazyky včetně maďarštiny tyto pojmy nerozlišují). Ztráta historických území zesílená o fakt, že vně nových hranic zůstalo několik milionů Maďarů, spolu s tradičním maďarským pocitem izolace a výlučnosti, dodnes do určité míry negativně ovlivňuje vztahy Maďarska s některými jeho sousedy a rezonuje i v maďarské domácí politice.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Budapešť v roce 1875
Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny Maďarska a Uhersko.

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili již před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů je hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i Keltové, Římané, ale také Ilyrové.[10] Římané zde zřídili provincii Pannonia. Ve východní části Maďarska a severního Rumunska byla zřízena provincie Dacia. Provincie byly osídleny kolonisty z Itálie. V této době vznikla i pozdější maďarská města. Centrem Pannonie se stalo Aquincum (severozápadní část dnešní Budapešti), dále pak byla založena města Savaria (dnes Szombathely), Scarabantie (Sopron), Arrabona (Győr), Gorsium (Tác) a Sopianae (Pécs)[11]. Po Římanech zdědili Maďaři například vinařství[11], které je také nedílnou součástí maďarské kultury. Germánské kmeny vytlačily Římany koncem 5. století. I přes to, že germánské kmeny nebyly křesťanské, zůstaly kostely, které zde zbyly po Římanech, stále v provozu.[12]

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena maďarskými (uherskými) kmeny, které se po bitvě na Lešském poli vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou Panonskou pánev.[13] Zhruba v této době také přijaly křesťanství.[14] Ve středověku se na tomto území vytvořilo Uherské království, jehož vlády se na krátko chopili i čeští králové z rodu Jagellonců Vladislav II.Ludvík. Historické Uhersko zahrnovalo Panonskou nížinu, dnešní Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu, BanátSedmihradsko.

Součást habsburské říše[editovat | editovat zdroj]

Od 16. století bylo ohrožováno a načas i vyvráceno Osmanskou říší; turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující. V 17. století se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie, v jejímž rámci bylo spíše zemědělskou zemí. Po tvrdě potlačené revoluci roku 1848 a zejména po prusko-rakouské válce z roku 1866 se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání (1867), čímž vzniklo vlastní Rakousko-Uhersko.[15]

Po roce 1910 se celkově stupňovalo napětí v celé Evropě, 28. června 1914 spáchali srbští studenti v Bosně úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d’Este. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo Srbsku ultimátum[16] a zajistilo si pro případnou válku podporu Německa. Srbsko požadavky rakouského ultimáta téměř zcela přijalo, ale jelikož nebyly přijaty zcela, přerušilo Rakousko-Uhersko jednání (23. července) a vyhlásilo částečnou mobilizaci a poté (28. července) i válku.[16] Tímto vyhlášením začala první světová válka, při které se dostala do konfliktu prakticky celá Evropa.[16]

V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie. Po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916), nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat a 1. listopadu zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.

Meziválečná doba a 2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Rakouska-Uherska (1918) byla v uherské části monarchie vyhlášena republika pod vedením Mihálye Károlyiho. Zároveň vznikaly v důsledku sebeurčování okolních národů jejich státy a od Maďarska se začala odtrhávat pohraniční území obydlená příslušnými etniky jako byli Slováci, Rumuni a Jihoslované. Roku 1919 se moci na tři měsíce chopili komunisté, kteří vyhlásili Maďarskou republiku rad. Ta se pokusila dobýt vojensky část Slovenska, byla však také s přispěním rumunského vojska poražena. Po ztroskotání tohoto pokusu bylo obnoveno uherské/maďarské království, jehož hlavou se jako regent stal bývalý rakousko-uherský admirál Miklós Horthy.

4. června 1920 bylo Maďarsko velmocemi přinuceno podepsat Trianonskou smlouvu, která v rámci versailleského smluvního systému určila poválečné uherské hranice. Podle této smlouvy byla severní část (tzv. Horní Uhersko), převážnou většinou obývaná Slováky, připojena k Československu (dnes Slovensko a Zakarpatská Ukrajina) a několik obcí k Polsku. Rozsáhlá východní část připadla Rumunsku. Jižní část a celé Chorvatsko-Slavonsko se staly součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (dnes jsou tato území rozdělena mezi Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko). Poměrně malé západní pohraničí připadlo Rakousku (Burgenland). Zbytkové Uhersko/Maďarsko zahrnovalo pouze 29 % předchozí rozlohy (33 %, pokud nepočítáme Chorvatsko). Nové hranice byly vedeny v zásadě podle národnostního složení, ovšem mnohde byla uplatněna také strategická kritéria (hranice po řekách či na hřebenech hor) nebo dopravní hlediska, vesměs v neprospěch Maďarska. I proto zůstalo na mnoha místech bezprostředně za jeho hranicemi souvislé maďarské osídlení (nejmarkantněji na jižním Slovensku) a zhruba jeden milion maďarsky hovořících Sikulů uprostřed Rumunska. [17]

Roku 1921 došlo ke dvěma pokusům sesazeného Karla I. (v maďarském číslování Karel IV.) získat zpět uherský trůn (který na rozdíl od rakouského formálně stále existoval), ale Miklós Horthy se přes původní příslib souhlasu pod tlakem vítězných velmocí první světové války postavil proti němu. Aby dále neeskaloval napětí (hrozila též intervence Malé Dohody), Karel nakonec ustoupil. V listopadu pak maďarský parlament definitivně sesadil Habsburky z trůnu. V následném meziválečném období, ve kterém byl Horthy regentem království, hledalo Maďarsko spojence ve svých snahách o revizi Trianonské smlouvy. To jej nasměrovalo hlavně k Itálii ovládané Benitem Mussolinim. Domácí politika se vyznačovala konzervatismem a perzekucí levice, od 30. let sílily fašistické tendence.

V předvečer druhé světové války Maďarské království, stále pod vedením regenta Horthyho, udržovalo orientaci na Itálii a nověji i na nacistické Německo, od čehož si slibovalo zisk ztracených území. Dostávalo se tak do paradoxní situace, protože Slovenský stát, vzniklý 14. března 1939, a Rumunsko, na které zejména kladlo Maďarsko své územní nároky, byly také německými spojenci. Maďarsko však bylo Adolfem Hitlerem preferováno. V Maďarsku ale žilo mnoho židů, kteří byli ke konci války masově deportováni do vyhlazovacích koncentračních táborů. Romové měli osud podobný, i když ne v tak velké míře.

Zprvu maďarská zahraniční politika nesla dočasné dílčí úspěchy. V rámci takzvané první vídeňské arbitráže bylo k Maďarsku připojeno jihoslovenské pohraničí. Po rozbití Československa Hitlerem v březnu 1939 zabralo Maďarsko i celou Podkarpatskou Rus a ve druhé vídeňské arbitráži roku 1940 získalo pod německou patronací i severovýchodní Sedmihradsko. Přesto až do roku 1941 dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím a dobylo také část jugoslávské Vojvodiny. Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v polovině října 1944 jednání se Sovětským svazem. Nacisté ho však uvěznili a do čela vlády postavili nového vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho.[18] V této době už byla před branami Budapešti Rudá armáda. Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka, která mohla zastavit Rudou armádu před příchodem do Vídně a pak do celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti otázkou prestiže a nároku na kontrolu nad Maďarskem při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany vedly boje s velkým nasazením a nebraly ohled na počty padlých vojáků a civilistů. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji bylo město plné trosek a mrtvol.

Socialistická éra[editovat | editovat zdroj]

Pomník Maďarskému povstání v roce 1956 ve městě Kalocsa

Po druhé světové válce vznikla druhá Maďarská republika, která již byla v sovětské sféře vlivu. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení Maďarské komunistické strany a Sociálně demokratické strany Maďarska v Maďarskou stranu pracujících (MDP). Dne 15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě. Národní hospodářství bylo, podobně jako ve všech zemích tzv. východního bloku, z velké části zestátněno a podrobeno centrálnímu plánování pod sovětským vlivem.

Maďarskou politiku ovládli stalinisté v čele s Mátyásem Rákosim, který zastával funkci generálního tajemníka MDP. Začaly soudní procesy proti „nepřátelům lidu“, jenom v letech 19521955 bylo odsouzeno k různým trestům více jak 500 000 osob. Příslušníci ÁVH (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech statisíců lidí. Po Stalinově smrti v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Rákosiho z podpory kultu osobnosti a novým maďarským premiérem se stal Imre Nagy.

V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo povstáním na podzim roku 1956. Shromažďovaly se velké zástupy lidí a protesty byly čím dál větší. Po velkých bojích, které proběhly u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií, se zdálo, že komunisté ustoupí. Došlo však k vojenské intervenci Sovětského svazu.[19] Maďarští politici se pokusili vyjednat odchod sovětských vojsk z území Maďarska a zaujmout pozici neutrálního státu po vzoru sousedního Rakouska. Imre Nagy vyhlásil vystoupení Maďarska z Varšavského paktu a jeho neutralitu.[20] Podle maďarského zdroje byla však tehdy uzavřena tajná dohoda Sovětského svazu a Spojených států amerických o Suezském průplavu, kterou bylo údajně dohodnuto, že se Sověti vzdají vlivu na průplav, ale Západ nebude zasahovat do revoluce v Maďarsku.[21]

Mezinárodní neutralita Maďarské lidové republiky nemohla být tehdy pro Sovětský svaz přijatelná, a tak po zdánlivém odchodu ze země sovětská vojska již po několika dnech opět vstoupila na území Maďarska. Sovětské letectvo začalo bombardovat Budapešť a v ulicích vypukly opět boje mezi povstalci a sovětskou armádou vyzbrojenou tanky a jinými těžkými zbraněmi. Povstání bylo potlačeno a nová, Sověty dosazená maďarská vláda v čele s Jánosem Kádárem vrátila zemi do sféry tzv. východního bloku. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku 1991, stejně jako v ČSSR po roce 1968.

Ve dnech 9. a 15. června 1958 se konal proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k trestu smrti. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter byli popraveni 16. června 1958. Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.[22]

Nový režim pod vedením Jánose Kádára zejména od 60. let zavedl některé liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“). Během 80. let se Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem. Moc tehdy postupně převzaly reformní síly uvnitř vládnoucí socialistické strany.

Od pádu socialismu dodnes[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunismu bylo v Maďarsku, v zásadě poprvé v jeho dějinách, ustaveno demokratické státní zřízení. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO,[23] po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.

Na podzim 2006 proběhlo po celém Maďarsku několik protivládních demonstrací za odstoupení premiéra Ference Gyurcsánye z MSZP, který veřejnosti přiznal, že v zájmu vítězství své strany lhal před volbami o státním rozpočtu a skutečném stavu maďarské ekonomiky.[24] V rámci reforem zavedl Gyurcsány poplatky za školství a zdravotnictví, které však byly později v referendu odmítnuty.[25] Demonstrací se vedle opoziční strany Fidesz a demonstrujících Maďarů zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské (Arpádské) červeno-bílé vlajky.[26]

Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo přidávala na popularitě nacionalistické skupině tzv. „Maďarské gardě“. Její členové volají po znovunabytí území, která před Trianonskou smlouvou patřila k Maďarsku (Uhersku) a byla tehdy získána okolními státy. Kromě demonstrací proběhlo v letech 20062008 také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů společnosti MÁV).[27][28] Těmto potížím přidala na síle také finanční krize, která na podzim roku 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku.[29]

V parlamentních volbách 2010, které proběhly ve dvou kolech 11. dubna a 25. dubna 2010, získaly politické strany následující mandáty: Fidesz-KDNP 263 mandátů, MSZP 59 mandátů, nacionalistická strana Jobbik 47 mandátů a LMP 16 mandátů. Dále byl zvolen poslancem nezávislý kandidát Oszkár Molnár.

Po volbách 2010 vznikla v Maďarsku pravicově zaměřená nová vláda, někdy také nazývaná Vláda národní spolupráce, vedená Viktorem Orbánem. Je u moci od 29. května 2010 a tvoří ji zástupci vítězných stran Fidesz a KDNP, které pro tyto volby sestavily společnou kandidátku. Vláda se v parlamentu opírá o ústavní více než dvoutřetinovou většinu, což jí umožnilo dalekosáhlé změny ústavního a právního pořádku, které však postupně narážejí na odpor i ze strany EU.

Jako jedno ze zásadních opatření schválilo Národní shromáždění dne 18. dubna 2011 novou ústavu nahrazující dotud platnou starou ústavu z roku 1949. Platnost nové ústavy započala 1. ledna 2012. Název státu se změnil z Maďarská republika (Magyar Köztársaság) na jednoslovné Maďarsko (Magyarország).[30]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Maďarska.
Typická rovina jižního Maďarska
Zadunají
Dunaj pod hradem Visegrád

Maďarsko je převážně rovinatá nebo mírně zvlněná země, a to díky poloze v Panonské pánvi. Relativně hornaté je pouze severní pohraničí, kam zasahují Vnitřní Západní Karpaty. Zde v pohoří Mátra se nachází i nejvyšší bod Maďarska, hora Kékes (1015 m).[31] Asi polovinu Maďarska na jihovýchodě a východě vyplňuje Velká uherská nížina (Alföld), která zasahuje i do sousedního Rumunska, Srbska, na Slovensko a na Ukrajinu. Plochá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní středoevropské maďarské stepi, označované jako puszta. Tato krajina je ochraňována např. v národním parku Hortobágy.

Jihozápad Maďarska je zvlněný až pahorkatý. Lemuje ho Zadunajské středohoří, jehož nejznámější součástí je Bakoňský les. Jižně od této linie probíhá tektonický zlom, zčásti vyplněný jezery Balaton a Velence. V okolí města Pécs se rozkládá pohoří Mecsek. Severozápadní Maďarsko v okolí města Ráb je opět ploché, rozkládá se zde Malá uherská nížina (Kisalföld), zasahující i na Slovensko jako Podunajská nížina.

Vcelku asi 89 % území nepřesahuje nadmořskou výšku 200 m, nad 400 m n. m. leží jen asi 2 %.[32] Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část Budapešti (Budín) je lesnatá a kopcovitá (Budínské vrchy, Piliš), východní Pešť leží oproti tomu v ploché kotlině.[33]

Vodstva[editovat | editovat zdroj]

Hlavním tokem maďarského vodního systému je Dunaj (Duna), do jehož povodí celé Maďarsko spadá. Dunaj nejprve tvoří severozápadní hranici Maďarska se Slovenskem a teče na jihovýchod a posléze východ. Nad Budapeští u města Vác ostře otáčí svůj směr k jihu a protéká napříč maďarským územím, které opouští u městečka Moháč a pokračuje do Srbska. Na Dunaji leží město Budapešť, ale i řada dalších měst, například Esztergom, Komárom, Dunaújváros, Kalocsa a Baja; na vedlejším rameni Dunaje leží Ráb.

Druhou nejdůležitější řekou je Tisa (Tisza), která je osou východního Maďarska a Alföldu, jímž protéká nejprve na severozápad, ale na maďarsko-slovensko-ukrajinském trojmezí se obrací na jihozápad a nakonec na jih. Tisa se do Dunaje vlévá až na území Srbska severně od Bělehradu; její výtok z Maďarska u Segedína je nejnižším bodem státu (79 m). Dalšími významnými městy na Tise jsou Szolnok a Tokaj.

Další významné řeky:

  • Dráva - přitéká z Alp, tvoří na jihozápadě hranici s Chorvatskem
  • Rába - osa severozápadního Maďarska, vlévá se do Dunaje v Rábu
  • Ipeľ (Ipoly) - tvoří střední část maďarsko-slovenské hranice
  • Bodrog, Sajó - pravostranné přítoky Tisy odvodňující východ Slovenska
  • Kriš (Körös) - levostranný přítok Tisy v Alföldu
  • Maruše (Maros) - velký přítok Tisy ze Sedmihradska
  • Sió - odvodňuje Balaton do Dunaje

Nezanedbatelnou část plochy Maďarska tvoří jezera. Kromě již zmíněných Balatonu (největší jezero ve střední Evropě) a Velence v Zadunají zasahuje na maďarské území stepní Neziderské jezero (Fertő) u Šoproně (většina v Rakousku) a v suchých nížinách se nachází mnoho dalších menších poloslaných jezírek.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Maďarské podnebí je kontinentální s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10 °C, v létě 27 až 35 °C, v zimě přibližně 0 až -15 °C. Ve výjimečných případech se vyskytují i extrémy o teplotě od 42 °C v létě do -29 °C v zimě. Průměrné roční množství srážek je asi 600 mm. Rozložení deště nad Maďarskem je většinou nepředvídatelné. Západní části Maďarska se obvykle dostává více srážek ročně než východní části, kde se často vyskytují velice suchá léta.[34]

V osmdesátých letech 20. století se začaly v krajině projevovat účinky znečišťujících látek. Zejména herbicidy používané v zemědělství a řada dalších průmyslových škodlivin. Nejvíce bylo znát znečištění vodních ploch, což ohrožovalo nejen vodní živočichy, ale i volně žijící zvěř. Přestože se o tomto problému v Maďarsku ví, nebyla zatím vládou přijata potřebná opatření.[35]

Budapešť – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 2 5 11 17 22 25 27 27 22 16 8 3
Průměrné minimum [°C] -3 -1 3 7 12 14 16 16 12 8 3 -1
Srážky [mm] 40,6 30,1 33 40,6 61 68,6 45,7 55,9 38,1 33 58,4 48,3
Zdroj: The Weather Channel[34]

Města[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Maďarsku.

Hlavním městem Maďarska je Budapešť, která vznikla spojením Budína (západní část), Peště (východní část) a Starého Budína (maďarsky Óbuda), rozkládajícího se v severozápadní části dnešního hlavního města. Druhým největším městem je v současnosti Debrecín. Nachází se na východě země nedaleko hranic s Rumunskem. Dále následuje Miskolc (někdy česky nazýván Miškovec). Jedná se o severomaďarské město, které je spíše průmyslovým centrem. Za socialistické éry zde vyrůstala sídliště a průmyslové podniky.

   Maďarský název Český překlad Počet obyvatel
1 Budapest Budapešť 1 740 041
2 Debrecen Debrecín 204 333
3 Miskolc Miškolc / Miškovec 162 905
4 Szeged Segedín 161 889
5 Pécs Pětikostelí 147 719
6 Győr Ráb 129 526
7 Nyíregyháza Níreďháza 118 1189
8 Kecskemét Kečkemít 111 869
9 Székesfehérvár Stoličný Bělehrad 99 526
10 Szombathely Kamenec 78 884
11 Szolnok Solnok 72 953
12 Tatabánya Tatabáňa 67 154
13 Kaposvár Kapošvár 65 954
14 Békéscsaba Békešská Čaba 61 091
15 Zalaegerszeg - 59 029
16 Veszprém Vesprém 60 131
17 Érd - 63 546
18 Sopron Šoproň 60 526
19 Eger Jager 54 115
20 Dunaújváros Dunajské Nové Město
Nové Město na Dunaji
47 652


Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Obyvatelstvo Maďarska a Maďaři.
Vývoj počtu obyvatelstva pouze na území dnešního Maďarska

Maďaři přišli na území dnešního Maďarska koncem 9. století. Bylo jich kolem 250 000 - 500 000. Před jejich příchodem byla země obývána Slovany, zejména Bílými Chorvaty. Vyskytovaly se zde i keltské a ilyrské kmeny, později sem přišli Římané. Během 300 let už žilo v Panonské pánvi a Sedmihradsku kolem 2 miliónů Maďarů. V roce 1910 mělo Uhersko 18 240 000 obyvatel, z toho 54 % Maďarů. Rozpadem Uherska po první světové válce se národnostní pestrost uskromnila. V roce 1920 žilo již v Maďarsku pouze 7,5 miliónu obyvatel, z čehož bylo 90 % Maďarů. Početná židovská komunita z Maďarska odešla během druhé světové války a těsně po ní.

Maďarsko zaznamenává už od roku 1981 trvalý úbytek obyvatelstva (z 10 707 000 v roce 1980 na 9 960 000 v listopadu roku 2011, což je pokles o 7%), který je způsoben hlavně výrazným poklesem porodnosti. Ta poklesla z hodnoty 1,92 živě narozených dětí na matku (což znamenalo 148 673 živých novorozenců) v roce 1980 přes několik výkyvů až k velmi nebezpečné hodnotě 1,26 (90 335 novorozenců) v roce 2010. Pokles porodnosti ale pokračoval i v roce 2011. Úbytek obyvatelstva, což je rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými plus mezi imigrací a emigrací, byl v roce 2010 celkem 40 121 lidí, tedy 0,4 %.[36]

Dodnes žije velká maďarská komunita hlavně v Sedmihradsku (kolem 1,5 milionu), na jižním Slovensku (500 tisíc Maďarů, viz Maďarská menšina na Slovensku)[37], ale i ve Vojvodině, v Zámuří (dnešní Slovinsko) nebo na Podkarpatské Rusi. Maďarská komunita je zejména v Rumunsku a na Slovensku velice kontroverzní politické téma.[38] Avšak i přesto je v parlamentu těchto zemí obsažena i strana zaměřující se na maďarské obyvatelstvo (rumunská UDMR[39] a slovenská Strana maďarskej koalície[40] a strana MOST-HÍD). Proti nim jsou většinou tamější nacionálně zaměřené strany (v Rumunsku Strana velkého Rumunska nebo na Slovensku Slovenská národná strana známá hlavně svým předsedou Jánem Slotou).

Oficiálním jazykem Maďarska je maďarština. Jedná se o jazyk ugrofinské větve. Je tedy příbuzný například s finštinou nebo estonštinou. Maďarštinu považuje za svůj mateřský jazyk přibližně 95 % obyvatel republiky. Zbylé procento jsou například Němci. Jedná se většinou o potomky tzv. Švábských Němců, kteří přišli do Uher koncem 18. století. Dále v Maďarsku žijí Romové, zejména na severovýchodě země nedaleko slovenských hranic. Reálný počet Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce 2001 při sčítání lidu se k Romům hlásilo jen 190 000 lidí, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5-10 procent veškerého obyvatelstva). Od druhé světové války množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce 2050, 15-20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. Rumunská menšina žije převážně na východě země. Dále v Maďarsku žijí Slováci, Chorvati a Srbové. Právě Srbové tvořili v 17.18. století velkou část obyvatelstva a to nejen na území pozdějšího Srbska, ale i v Budapešti. Počet Srbů v centrálním Uhersku se zvýšil zejména po dlouhých bojích Rakouska-Uherska s osmanskými nájezdníky, kdy Srbové odcházeli do relativně bezpečnějšího vnitrozemí.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Esztergom, je největším křesťanským chrámem v zemi.
Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Maďarsku.

Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem Maďarů. Později pak bylo přijato západní křesťanství a začala christianizace, především za vlády Svatého Štěpána v 10. století, a to i přesto, že Štěpánova matka Sarolt byla pokřtěna východním rituálem. Obyvatelstvo Uherska bylo křesťanské až do 16. století. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády, začaly se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v Pécsi. V 16. století proběhla reformace církve a v důsledku nových změn se v Maďarsku stalo luteránství, později kalvínství, dominujícím náboženstvím. V druhé polovině 16. století pak jezuité založili vzdělávací centra, včetně nejstarších univerzit v Uhersku, a obyvatelé se opět obrátili ke katolickému vyznání. V Maďarsku je nejvíce katolíků - především římských (kolem poloviny populace), částečně řeckých; kalvinisté tvoří asi 16 %, luteráni pak 3 %. Židé tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen islám. 25 % populace jsou ateisté. Na jihu a východě země žije početná komunita obyvatel pravoslavného vyznání. Jde zejména o Rumuny, Rusíny a Srby.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Maďarska.
Současný premiér Viktor Orbán

Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní.

Ministerský předseda vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jediným zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament - Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky. Parlament je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou.

Složení parlamentu[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách 2010, které se konaly 11. dubna a 25. dubna 2010, došlo k drtivému vítězství pravicové strany Fidesz – Magyar Polgári Szövetség. Ta (v koalici s KDNP) se ziskem 263 mandátů porazila levicovou Magyar Szocialista Párt, která v zemi vládla dvě uplynulá volební období a nyní získala jen 59 mandátů (v předchozích volbách jich měla 190). Do parlamentu se dále se ziskem 47 mandátů dostala krajně pravicová strana Jobbik Magyarországért Mozgalom a nově vzniklá zelená strana Lehet Más a Politika, která má 16 mandátů. Poslední mandát má nezávislý Oszkár Molnár.

Po těchto volbách však také parlament opustily dvě tradiční politické strany, které byly jeho součástí nepřetržitě od roku 1990. Jedná se o konzervativní MDF a liberální SZDSZ. Paradoxně před 20. lety to byly dvě nejsilnější politické strany v zemi.

Vítěz voleb Fidesz-KDNP má v parlamentu ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů a má tedy otevřenou cestu k reformám. Prezident republiky László Sólyom následně pověřil sestavením vlády Viktora Orbána.

Na prvním zasedání nového parlamentu dne 14. května 2010 byl novým předsedou parlamentu zvolen Pál Schmitt (Fidesz). Dne 29. května 2010 parlament schválil program vlády a Viktor Orbán se oficiálně ujal funkce premiéra Maďarské republiky.

Sestavení parlamentu (volby 2010)
Strana Český překlad Počet mandátů Předseda
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz) Fidesz - Maďarská občanská unie 227[41] Viktor Orbán
Magyar Szocialista Párt (MSZP) Maďarská socialistická strana 59 Attila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik) Hnutí za lepší Maďarsko 47 Gábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP) Křesťanskodemokratická lidová strana 36[41] Zsolt Semjén
Lehet Más a Politika (LMP) Je možná jiná politika 16 není (András Schiffer)
Független Nezávislí 1 Oszkár Molnár

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Maďarska a NUTS:HU.

Maďarsko je rozděleno na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky kistérségek, doslovný překlad znamená malooblast; viz Seznam maďarských okresů), kterých je celkem 168. Významné postavení také mají tzv. Města s župním právem, kterých je 23. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.

Podle NUTS:HU se Maďarsko dělí ve třech stupních na statistické regiony. První stupeň zemi dělí na tři tzv. části státu (Országrész). Ve druhém stupni na sedm regionů (Régió) a ve třetím na devatenáct žup a hlavní město (Megyék és a főváros).

Župy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarské župy.
Somogy Baranya Tolna Zala Vas Veszprém (župa) Győr-Moson-Sopron Heves Csongrád Békés Bács-Kiskun Borsod-Abaúj-Zemplén Komárom-Esztergom Nógrád Szabolcs-Szatmár-Bereg Hajdú-Bihar Fejér Jász-Nagykun-Szolnok Budapešť Pest (župa)Counties of Hungary 2006.png
Informace o tomto obrázku


Župa Župní sídlo
Bács-Kiskun Bács-Kiskun Kecskemét
Baranya Baranya Pécs
Békés Békés Békéscsaba
Borsod-Abaúj-Zemplén Borsod-Abaúj-Zemplén Miskolc
Csongrád Csongrád Szeged
Fejér Székesfehérvár
Győr-Moson-Sopron Győr-Moson-Sopron Győr
Hajdú-Bihar Hajdú-Bihar Debrecín
Heves Heves Eger
Jász-Nagykun-Szolnok Jász-Nagykun-Szolnok Szolnok
Komárom-Esztergom Komárom-Esztergom Tatabánya
Nógrád Nógrád Salgótarján
Pest Pest Budapešť
Somogy Somogy Kaposvár
Szabolcs-Szatmár-Bereg Szabolcs-Szatmár-Bereg Nyíregyháza
Tolna Tolna Szekszárd
Vas Vas Szombathely
Veszprém Veszprém Veszprém
Zala Zala Zalaegerszeg

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Maďarska.

Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 40 procent.“.[42]

Privatizace a modernizace hospodářství po pádu komunismu proběhly bez větších problémů na rozdíl od jiných zemí východního bloku. Ekonomická situace Maďarska se v 90. letech razantně zlepšila. Tento úspěch je způsobený řadou faktorů. Jedním z nich je reformované hospodářství Maďarska již od 60. let, které se již soustředilo zejména na export. Existoval zde i soukromý sektor, což pomohlo k hladkému přechodu na současný ekonomický systém. V první dekádě 21. století vykazovalo Maďarsko silný růst a ekonomika země byla v průměru Evropské unie. Tento růst se v roce 2006 zastavil. Zaprvé politickou krizí, způsobenou přiznáním premiéra Ference Gyurcsánye ke lži o ekonomické situaci Maďarska. Zadruhé v roce 2008 dolehla na Maďarsko světová finanční krize. Následky patřily k nejhorším v Evropě, hned po Lotyšsku a Islandu.[43] Nezaměstnanost po silném poklesu opět rostla. Hospodářský růst se zastavil a státní kasa utrpěla velký otřes. Problémy Maďarska odradily zahraniční investory od investování.[44] Místní vláda problém začala řešit příliš pozdě, což situaci také neprospělo. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než 23 miliard dolarů od roku 1989. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházejících do střední Evropy. Maďarskou měnou je forint. Vláda uvažuje kvůli finanční krizi o rychlém vstupu do eurozóny, od které si slibuje zastavení ekonomického propadu a stabilní měnu.[45][46]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Széchenyi Gyógyfürdő je slavný lázeňský komplex v Budapešti

Maďarsko bylo v roce 1998 se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa.[47] Turisté mají z velké části zamířeno k Balatonu a do hlavního města Budapeště. Mezi nejznámější památky hlavního města patři budova parlamentu (Országház), Budínský hrad a Rybářská bašta. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byl Budapešť centrem kulturního dění Uherska. Už v polovině 19. století zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem 20. století pak zábavní park Vidám park s horskou dráhou. Budapešť je považován za jedno z největších lázeňských měst na světě. Lázeňství má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním geologickým složením Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra. Lázeňství přinesli do tehdejší Pannonie Římané. Maďarskými prameny se léčil i Marcus Aurelius či Traján. Místní termální prameny objevil už pravěký člověk. Počátkem 4. století př. n. l. se Keltové usadili v blízkosti termálních pramenů na území dnešního Budapeště a založili opevněné město (oppidum) s názvem Akvinkum (v doslovném překladu "Hojná voda").[48] I Římané se později na území hlavního města usadili a založili centrum Pannonie s názvem Aquincum. I zde archeologové nalezli pozůstatky bývalých lázní. Lázeňství se rozvíjelo nejvíce za turecké okupace v 16. a 17. století. Proto má mnoho lázeňských domů orientální nádech.[49]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Maďarsku.
Severní dunajský most dálnice M0

Silniční doprava, stejně jako v ostatních postkomunistických zemích, zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obchvatem M0, který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce 2015. Nejstarší z dálnic je M7 vedoucí z Budapeště, kolem Balatonu, až k chorvatským hranicím. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce 1964 a dokončena až v roce 2008. V Chorvatsku se napojuje na dálnici A4, vedoucí do Záhřebu. Dálnice M1 vede směrem Budapešť-Vídeň. U obce Levél je odbočka na M15 vedoucí do Bratislavy. Dále pak dálnice M5 z Budapešti k srbským hranicím přes Szeged a Kecskemét, dálnice M3, M30 a M35 do Debrecína a Miskolce a dálnice M6, která vede do Pécse přes Dunaújváros.

Téměř každá obec a město je spojeno autobusovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto ji denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je Volán.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská kultura.
Hollókő, ukázka lidové architektury severního Maďarska

Maďarská kultura je velmi rozmanitá. Maďarsko (Uhersko) bylo v minulých staletích jakousi kulturní velmocí pro celou jihovýchodní Evropu. Maďarská kultura ovlivnila zejména kulturu rumunskou, ale i slovenskou či srbskou. Centrem maďarského kulturního dění je v současnosti Budapešť. Ne vždy tomu bylo tak. Například v 10. a 12. století byla Ostřihom jednoznačně nejdůležitější město celého Uherska. Mezi kulturní centra patří i město Debrecín, které hraje velkou roli v maďarském náboženském životě, nebo město Pécs.

Maďarskou kulturu můžeme regionalizovat do několika oblastí. První skupinu tvoří oblast severního Maďarska, zejména župa Borsod-Abaúj-Zemplén nebo Heves. Zde je tradiční pěstování vína, jako je například známý Tokaj. Druhou skupinu tvoří jihovýchodní Maďarsko v oblasti tzv. puszty. Do dnes zde převažuje zemědělství a chov dobytka. K místní kultuře patří jídla jako jsou pravý maďarský guláš nebo debrecínka. Další skupinou by mohli být Maďaři, žijící v Sedmihradsku. Národ Sikulů (Székely), tvořící převážnou část obyvatelstva v jihovýchodním Sedmihradsku, nebo Csángó, což jsou Maďaři žijící v oblasti historické Moldávie ve východním Rumunsku a v Moldavsku. Csángové mluví jazykem, který se dá srovnat se středověkou maďarštinou. Dalším kulturním okruhem může být oblast Západního Zadunají či okolí Balatonu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská literatura.

Maďarská literatura, stejně jako řada dalších středoevropských literatur, je v celé své historii ovlivňována západní kulturou, zejména rakouskou a německou. Po přijetí křesťanství v karpatské kotlině byla snaha místní obyvatele pořímštit. Úředním jazykem se stala latina. Královský dvůr zval do Uher umělce a architekty z Francie, Německa a dalších západoevropských zemí. Kulturní rozmach Uher byl veliký, avšak maďarská národní kultura tím trpěla. Většina textů byla psána latinsky, popřípadě německy. Rozmach maďarské literatury začal paradoxně největší zkázou pro všechny obyvatele Uherska a to vpádem Turků v 16. století. Osmanská říše byla nakloněna proti celé Habsburské monarchii a proti křesťanství. Situace tak využili maďarští spisovatelé, kteří konečně mohli psát v rodném jazyce. První maďarská díla jsou epická vyprávění o národních hrdinech. Nastal také velký rozmach kronikářství. Otcem maďarské lyriky a erotické poezie se stal Bálint Balassi.[50] Pozdější autoři epických básní jsou například Sebestyén Lantos Tinódi nebo Péter Selymes Ilosvai. Později se maďarština dostávala i do odborné literatury. Na přelomu 16. a 17. století se do maďarštiny začaly překládat i sakrální knihy. V tomto období byla sepsána i první maďarská encyklopedie.

Další léta byla ve znamení národního hnutí a protihabsburského cítění. Cílem národního hnutí byla snaha o vytvoření nezávislého Uherska a osvobození od německé kulturní a jazykové nadvlády. Povstání bylo podporované i některými státy. Největší podporu měli Maďaři od Francie. Vůdcem hnutí se stal Ferenc Rákóczi. V počátku úspěch neměli. Oficiálním jazykem byla i nadále latina a němčina. Zastánci maďarského národního hnutí se proto scházeli na neveřejných místech. Později se jejich centrem staly Košice (maďarsky Kassa). Zde založili první maďarské divadlo. Mezi nejdůležitější autory knih v maďarštině na konci 18. století patří József Kármán nebo György Bessenyei, jehož díla jsou začátkem novodobě maďarské literatury. Později se k umělecké próze přidávají i dramatická díla. Mezi nejslavnější autory maďarských tragédií patří József Katona a Károly Kisfaludy. Začátek 19. století ovládly romány.

V roce 1848 nastala dlouho očekávaná revoluce a boje za nezávislost na Habsburské monarchii. Tato doba je právem označována jako vrchol maďarské literatury. Největším autorem národních básní, podporujících národní hnutí, je Sándor Petőfi. Po úspěšném převratu nastal velký zlom ve vývoji maďarské literatury a kultury celkově. Mezi největší Petőfiho nástupce patří básník Endre Ady, autor maďarského modernismu. Začátek 20. století přinesl spoustu nových velice úspěšných autorů, například Zsigmond Móricz. Po světových válkách maďarská literatura slaví velké úspěchy. Největším bylo ocenění spisovatele Imre Kertésze Nobelovou cenou za literaturu.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská hudba.

Maďarská lidová hudba tvoří nedílnou součást národní identity a hraje významnou roli i v maďarské moderní hudbě. Maďarská hudba je oproti ostatním v Evropě velice výjimečná, stejně jako maďarský jazyk. V historii byla často zaměňována s hudbou cikánskou, která maďarskou národní hudbu velice ovlivnila. V průběhu staletí byla hudba, stejně jako literatura, ovlivňována západní kulturou. Až v 19. století se začal hledat typický maďarský hudební styl. Mezi největší skladatele, kteří hledali národní identitu, patří Zoltán Kodály a Béla Bartók, který se inspiroval nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i slovenskou či rumunskou. K významným maďarským skladatelům patří i Ferenc Liszt. Po druhé světové válce, kdy bylo Maďarsko součástí komunistického bloku, se hudební písně s nevhodnou tématikou (písně, které byly zpívány anglicky nebo měly protikomunistický charakter) zakazovaly. Koncem 50. let se však situace uvolnila a maďarský hudební průmysl zažil velikou slávu i ve světě. Mezi nejslavnější maďarské rockové skupiny všech dob patří Illes, Metró a Omega, které jsou do dnes velice populární nejen v Maďarsku, ale i v Německu či Polsku. Jejich písně byly překládány různými světovými interprety včetně českých.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Neopomenutelnou součástí maďarské kultury je také maďarská kuchyně. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je paprika, která se ale rozšířila až v 17. století. Bez ní by byla nepředstavitelná gulášová polévka, perkelty, paprikáš, tokáň, rybářská polévka "halászlé", nebo čabajka. Stejně tak důležité prvky jsou i cibule a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i ryby. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a halušky. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninová příloha se nejčastěji používají okurky. Z polévek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen moučníky. Nejznámější jsou štrůdly s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, langoše a hlavně palačinky. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně tokajské. [51]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sport v Maďarsku.

Maďarský sport se celkově dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni. Dokazuje to i historický úspěch maďarské výpravy na olympijských hrách v Londýně, která se umístila na 9. místě v medailovém žebříčku. Na počet obyvatel má tedy Maďarsko jedny z nejúspěšnějších sportovců na světě. Velice oblíbené jsou vodní sporty, zejména plavání,vodní pólo nebo rychlostní kanoistika. V roce 1956, kdy probíhala v Maďarsku revoluce, porazili v legendárním zápase Sovětský svaz na olympijských hrách v Melbourne. Tyto olympijské hry však Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko bojkotovaly, právě kvůli sovětské okupaci Maďarska.[52] K vodním sportům mají sportovci díky průtoku velkých řek Maďarskem a přítomnosti četných jezer skvělé přírodní podmínky. Proto Maďarsko patří např. v rychlostní kanoistice mezi sportovní velmoc (na LOH 2012 bylo medailově druhé). Vedle vodních sportů je za národní sport považovaný i fotbal. Nicméně na mezinárodní scéně se Maďarsku dlouhodobě nedaří, dokonce se na fotbalovém Euru v roce 2012 nedostal do základní soupisky. Své zlaté období zažil maďarský fotbal v 50. letech minulého století. Ikonou této doby je jeden z nejznámějších maďarských sportovců je fotbalista Ferenc Puskás. Dal celkem 83 gólů v maďarském národním týmu[53] a 512 gólů v 528 zápasech v maďarské a později španělské lize.[54] Jeho nejznámějším zápasem je ten z roku 1954, kdy hrál finále mistrovství světa proti NSR. V roce 1958, po maďarské revoluci, emigroval do Španělska, kde hrál v legendárním Real Madrid.[55]

Věda a školství[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2007 získalo Nobelovu cenu v různých oborech celkem 13 Maďarů[56] žijících v zemi a 8 Maďarů žijících v zahraničí. Maďarsko je slavné svým institutem matematiky. Mezi nejvýznamnější maďarské matematiky patří János Bolyai, průkopník neeukleidovské geometrie, Paul Erdős, který proslul objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, teorie množin a teorie pravděpodobnosti, a John von Neumann, průkopník digitálních počítačů. Mnoho maďarských židovských vědců, včetně Paula Erdőse, Leó Szilárda (návrh urychlovače částic) či Edwarda Tellera (tzv. vodíková bomba), emigrovalo v důsledku rostoucího antisemitismu v zemi ještě před druhou světovou válkou do Spojených států.

Mezi další maďarské vynálezy patří elektrický generátor (Ányos Jedlik) a telefonní ústředna (Tivadar Puskás). József Galamb z firmy Ford byl průkopníkem masové průmyslové výroby. Ottó Bláthy, Miksa Déri a Károly Zipernowsky započali v roce 1885 výrobu transformátorů.[57] Ottó Bláthy pak ještě sestrojil turbogenerátor a wattmetr. I otec nadzvukového letu Theodore Kármán je původem z Maďarska. K dalším patří Dénes Gábor (objevitel holografie), László Bíró (kuličkové pero), Edward Teller (teorie vodíkové bomby) a John George Kemeny (Kemény János György), který ve spolupráci s Američanem Thomas Eugene Kurtzem vytvořil programovací jazyk BASIC.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e The World Factbook – Hungary [online]. Central Inteligent Agency (CIA), [cit. 2009-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.ksh.hu/docs/eng/xftp/gyor/nep/enep21301.pdf
  3. Extradovolená: Maďarsko
  4. Hungary Tourism.sk: Všeobecné informácie
  5. Hungary and the Council of Europe
  6. Trianonská smlouva: Rozdělení hranic Uherska
  7. Politológ Kiszelly: Fico a extrémista Slota hrajú hru pre voličov. Pravda.sk [online]. 8. 12. 2008. Dostupné online.  
  8. Oficiální stránky politické strany zastupující maďarskou menšinu v Rumunsku
  9. Oficiální stránky Visegrádské skupiny
  10. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 18. (česky) 
  11. a b KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 20 - 21. (česky) 
  12. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 22. (česky) 
  13. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení, s. 38. (česky) 
  14. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení, s. 38 - 54. (česky) 
  15. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola "Šťastné mírové časy" aneb přelud velikosti, s. 254. (česky) 
  16. a b c KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Uhry za první světové války, s. 295-296. (česky) 
  17. KLIMENT, Charles K.. Maďarská armáda 1919-1945. Praha : Ares : Naše vojsko, 2007. ISBN 978-80-86158-50-1. S. 5-9. (česky) 
  18. Peter Morvay. Obliehanie Budapešti. SME.sk [online]. 28. 12. 2004. Dostupné online.  
  19. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 391. (česky) 
  20. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 292. (česky) 
  21. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 293. (česky) 
  22. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989), s. 390-398. (Čeština) 
  23. Základní informace o Alianci [online]. Informační centrum o NATO, [cit. 2008-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  24. Gyurcsány: poslední dva roky jsme lhali. Novinky.cz [online]. 18. 9. 2006. Dostupné online.  
  25. Maďaři si v referendu vymohli zrušení poplatků u lékaře. aktuálně.cz [online]. 10. 3. 2008. Dostupné online.  
  26. Násilnosti v Budapešti pokračovaly dlouho do noci. Novinky.cz [online]. 16. 3. 2007. Dostupné online.  
  27. Maďarsko stále ochromují stávky železničářů a letištního personálu. ČT24 [online]. 16. 12. 2008. Dostupné online.  
  28. Tisíce Maďarů demonstrovaly proti úsporným opatřením vlády. iDNES.cz [online]. 29. 11. 2008. Dostupné online.  
  29. Maďarsko zažehnalo dnešní stávku, odborářské moře je ale pořád rozbouřené. ČT24 [online]. 9. 12. 2008. Dostupné online.  
  30. Maďarský parlament schválil novou konzervativní ústavu, České noviny, 18.4.2011
  31. BRANDOS, Otakar. Mátra, nejvyšší pohoří Maďarska. Karpaty.net [online]. 14. 4. 2001. Dostupné online.  
  32. http://www.123madarsko.cz/
  33. Budapešť - město lázní. Hunguest Hotels [online]. 4. 3. 2007. Dostupné online.  
  34. a b Monthly Averages for Budapest, Hungary [online]. The Weather Channel, [cit. 2008-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. GERGELY, Andras. INTERVIEW - Central Hungary Region Turning Into Desert - Expert. Planet ARK [online]. 16. 5. 2006. Dostupné online.  
  36. http://portal.ksh.hu/portal/page?_pageid=38,606404&_dad=portal&_schema=PORTAL
  37. Hungarians in Slovakia (anglicky)
  38. MIHALCO, Zdeněk. Většina slovenských Maďarů nechce vlastní autonomii. aktuálně.cz [online]. 25. 9. 2008. Dostupné online.  
  39. Maghiarii din România reprezintă una dintre cele mai numeroase minorităţi etnice din Europa.. Alegeri.tv [online]. 2008. Dostupné online.  
  40. Volební program 2006-2010. Oficiální stránka SMK [online]. 17. 6. 2006. Dostupné online.  
  41. a b Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.
  42. Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu
  43. TOMAN, Karel. Východní Evropa je nad propastí, státům hrozí bankroty. aktuálně.cz [online]. 23. 3. 2009. Dostupné online.  
  44. MIHALCO, Zdeněk. Maďaři končí s tolerancí. Drtí je finanční krize. aktuálně.cz [online]. 16. 10. 2009. Dostupné online.  
  45. Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura. aktuálně.cz [online]. 2. 3. 2009. Dostupné online.  
  46. Maďaři mohou zavést euro rychleji. Díky krizi. aktuálně.cz [online]. 13. 11. 2008. Dostupné online.  
  47. http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm
  48. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 19. (česky) 
  49. http://www.madarsko.cz/zeme-lazni%2C-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane/
  50. http://new.kskls.sk/domain/b5/files/eletronicke_dok/balassa.pdf
  51. BALLA, Jozef. Maďarština-konverzace. Dubicko : INFOA, 2003. Kapitola Maďarská kuchyně.  
  52. ROSENBERG, Jennifer. The 1956 Olympic Games in Melbourne, Australia. about.com [online]. . Dostupné online.  
  53. http://www.ifhof.com/hof/puskas.asp
  54. Ferenc Puskás - střelec, jenž dal gól téměř v každém utkání. Fotbal živě (Česká televize) [online]. 17. 11. 2006. Dostupné online.  
  55. HUGHES, Rob. Ferenc Puskas, soccer star of the 1950s and '60s, dies. International Herald Tribune [online]. 17. 11. 2006. Dostupné online.  
  56. http://www.eupedia.com/hungary/trivia.shtml
  57. http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu