Halušky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tradiční Slovenské halušky s bryndzou
Síto - struhadlo na halušky

Halušky jsou noky z bramborového těsta. Jsou jedním z nejznámějších pokrmů Slovenska. Tvoří součást slovenské, specificky liptovské, oravské a okolní kultury. Jde o slovenské národní jídlo, které je velmi jednoduché na suroviny i čas.

Hlavními surovinami při vaření jsou brambory, mouka a případně vejce. Syrové brambory je třeba natřít (ne nastrouhat jako sýr), což bývá při ruční přípravě časově nejnáročnější část přípravy. Po vymačkání vody z natřených brambor se nechá voda sedimentovat, slije se a zbylý škrob na dně se vrátí zpět do brambor jako pojivo. Proto není podle původního receptu nutné přidávat vejce. Brambory se osolí a spolu s moukou se vyhněte polotuhé těsto. Těsto se rozdělí (obvykle speciálním sítem) na malé nočky, které se zhruba 10 minut vaří v osolené vodě. Poté se zcedí (případně vyberou z hrnce děravou naběračkou) a smísí s přílohou.

Existuje mnoho receptur, jak halušky na závěr dochutit. Existují halušky s (kyselým) zelím, sýrem, někdo dělá i halušky s mákem a dokonce i halušky s povidly. Halušky s kyselým zelím a smaženou slaninou se označují jako strapačky.

Nejznámější jsou ale brynzové halušky. Do nich se přidává brynza, halušky se navíc posypou slaninou a případně pažitkou. Podává se se sklenicí kyselého mléka.

Bryndzové halušky nabízí mnoho slovenských restaurací. Z dob společného státu přetrvává jejich popularita i v Česku, kde jsou na jídelním lístku řady pohostinství.

Na severovýchodě Čech, předně v oblastit Krkonoš se pojmem "halušky" občas označují bramborové placky, tzv. sejkory.[zdroj?]