George Tabori

Památník na ulic Schiffbauerdamm 6, Berlin

George Tabori (maďarsky Tábori György, 24. května 1914, Budapešť, Maďarsko - 23. červenec 2007, Berlín, Německo) byl spisovatel, dramatik a divadelní režisér maďarského původu. Hlavním tématem Taboriho her je netradiční pohled na židovství a holokaust. Pomocí grotesky, ironie a humoru klade otázky po smyslu kultury a náboženství. Tabori napadá stereotypy, klišé a dogmata a dává je do příkrého kontrastu s obyčejným lidským osudem. George Tabori byl výjimečným zjevem na divadelní scéně především německy mluvících divadel. Jeho hry byly přeloženy do mnoha jazyků a uváděny v nejprestižnějších světových divadlech.

Život

Narodil se v Budapešti jako druhý syn Kornélovi Táborimu a Else Táboriové. Jeho otec byl známým maďarským novinářem a sympatizantem levicového hnutí. Díky jeho členství v organizaci Liga na ochranu dětí byl malý Tabori vyslán na několikaměsíční ozdravný pobyt do Švýcarska. Mezi světovými válkami si Taboriho otec založil cestovní kancelář. Taboriho otec zemřel v koncentračním táboře Osvětim v roce 1944. Matce a staršímu bratrovi Paulovi se podařilo uprchnout před nacismem ve třicátých letech do Anglie.

Na přání otce se vyučil v hotelové branži. Pracoval v Berlíně, v Drážďanech a v Budapešti. V roce 1936 se vydal na cestu do Anglie i George. Jeho bratr Paul už v té době působil jako novinář a spisovatel, byl členem anglického PEN klubu. Jako balkánský korespondent BBC odjel Tabori do Bulharska, Istanbulu, Káhiry a nakonec do Jeruzaléma. Zde si změnil jméno na Turner, protože vysílal relace do Maďarska a nechtěl ohrozit své příbuzné v Maďarsku. Po válce se dozvídá kuriózní věc, že stanice byla fingovaná a nic nevysílala. V Jeruzalémě se v roce 1942 seznámil se svou první ženou Hannou Freundovou z Darmstadtu. V té době napsal Tabori své dva první romány. Ten první se ztratil, ten druhý (Beneath the stone) slavil úspěch. V roce 1954 se Tabori rozvedl. Oženil se ještě dvakrát: s Vivecou Lindfors (rozvod 1972) a s německou herečkou Ursulou Höpfnerovou, se kterou žil až do své smrti v roce 2007.

V roce 1945 odjel Tabori do Londýna a záhy dostává nabídku na práci scenáristy v Hollywoodu. Odjel do USA, kde žil 25 let. Spolupracoval se známými tvůrci (A. Hitchcock), stýkal se s významnými emigranty (Bertold Brecht, Lion Feuchtwanger, bratři Mannové). Překládal německé hry do angličtiny. Velký úspěch slavila Brechtova Žebrácká opera na Broadwayi v Taboriho překladu.

V roce 1969 měla premiéru Taboriho hra Kanibalové v berlínském Schillerově divadle. Po nebývalém úspěchu této hry se Tabori přestěhoval do Německa, kde působil jako dramatik, režisér, spisovatel, rozhlasový autor a pedagog.

Světovou proslulost získal svou hrou Mein Kampf, která měla premiéru ve vídeňském Akademietheater. Tato hra byla přeložena do češtiny a v současné době je uváděna v NDM v Ostravě.

George Tabori zemřel 23.7.2007 v Berlíně.

Dílo

Dramata

• Babylonské blues
• Balada o vídeňském řízku
• Bílý muž a rudá tvář
• Brecht akte
• Brouhaha
• Císařovy nové šaty
• Demonstrace
• Frühzeitiges Ableben
• Goldbergovské variace
• Insomnie
• Jubileum
• Kanibalové
• Klauni
• Hromadná vražedkyně a její přátelé
• Matčina Kuráž
• Mein Kampf
• Odvaha mé matky
• Peepshow
• Pinkville
• Poslední říjnová noc
• Purgatorium
• Requiem za jednoho špiona
• Schuldig geboren
• Sigmund Freud
• Talk show
• Útěk do Egypta
• Voyeur
• Změny
• 25. hodina

Próza

• Beneath the Stone the Scorpion
• Original Sin
• Companions of the Left Hand
• The Caravan Passes
• The Good One
• Die Reise

Divadelní adaptace a inscenace

(režíroval, upravoval hry mj. B. Brechta, A. Strindberga, W. Shakespeara, aj.)

• Brecht o Brechtovi
• Proměny (něm. Verwandlungen: Eine Improvisation, frei nach Kafka. (podle prózy F. Kafky Proměna, něm Die Verwandlung)
• M (podle Euripidovy Médeii)
• Nathanova smrt (podle Lessinga)
• Neklidný sen (podle F. Kafky)
• Velký inkvizitor (podle Dostojevského)

Filmy

Náměty a filmové scénáře

• 1950 Crisis. Režie Richard Brooks
• 1953 Thunder in the East. Režie Charles Vidor
• 1955 I confess. Režie Alfred Hitchcock
• 1959 The Journey. Režie Anatole Litvak
• 1962 No exit. Režie Hector Olivéra
• 1968 Secret Ceremony. Režie Joseph Losey
• 1970 Kannibalen
• 1995 My Mother's Courage
• 1996 The Legend of Mrs. Goldman and the Almighty God

Režie

• 1981 Frohes Fest
• 1994 Mein Kampf (TV)
• 1998 Endgame (TV)

Role ve filmech

• 1986 Tarot
• 1988 The Passenger - Welcome to Germany (role rabína)
• 1991 Sehnsüchte oder Es ist alles unheimlich leicht (role profesora)
• 1994 Bye Bye America (role Ziffera)
• 1994 Kod (role Gábora bácsiho)

Ocenění

• 1954 Cena britské akademie za The young lovers
• 1976 Cena kritiků za literaturu svazu německých kritiků, Berlín
• 1978 Prix Italia – Cena za rozhlasovou hru Mezinárodního festivalu televizního a rozhlasového vysílání, Řím
• 1981 Německý kříž za zásluhy
• 1983 Cena mulhaimerských dramatiků
• 1988 Berlínská divadelní cena, Medaile Josefa Kainze
• 1990 Cena Petera Weisse města Bochumi
• 1992 Cena Georga Büchnera
• 1994 Německý kříž za zásluhy prvního stupně Spolkové republiky Německo
• 1995 Čestná zlatá medaile města Vídeň
• 1997 Rakouské vyznamenání za vědu a kulturu
• 1998 Literární cena Waltera Hasenclevera
• 2000 Goethova medaile, Výmar
• 2001 Kasselská literární cena za humor a grotesku
• 2001 Divadelní cena Nestroye
• 2003 Cena Bruna Kreiskeho
• 2003 Cena Jeanette Schockenové
• 2006 Zlatá medaile Rakouské republiky (Großes Goldenes Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich)
• 2006 Divadelní cena Faust za celoživotní dílo

Literatura

• GRONIUS, J.W; KASSEN, W. Tabori. [s.l.] : [s.n.], 1989.  

Externí odkazy

• Imdb
• Web G. Taboriho