Vídeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**Wien**
Zemská vlajka Vídně	Zemská služební vlajka Vídně

Velký znak Vídně	Malý znak Vídně


Základní údaje
Status:	Spolková země Rakouska a statutární město
ISO 3166-2:	AT-9
Registrační značka:	W
Identifikační číslo obce:	90101 - 92301
PSČ:	1010 - 1239, 1400, 1450
Telefonní předvolba:	01
Oficiální web:	www.wien.gv.at
Poloha Vídně na mapě Rakouska

Politika
Starosta	Michael Häupl (SPÖ)
Vládnoucí strana	SPÖ
Složení městského zastupitelstva a zemského sněmu (100 křesel):	SPÖ 55 ÖVP 18 Grüne 14 FPÖ 13
poslední volby:	23. října 2005
další volby:	2010
Obyvatelstvo
Obyvatel:	1.691.468 (2009)
Pořadí:	1. z 9
Hustota zalidnění:	3 983 obyvatel/km²
Geografie
Rozloha:	414,65 km²
- z toho souš:	395,29 km² (95,33 %)
- z toho vodstvo:	19,36 km² (4,67 %)
- Pořadí:	9. z 9
Zeměpisná šířka:	48° 13' s.š.
Zeměpisná délka:	16° 23' v.d.
Rozsah:	Sever - jih: 22,4 km Západ - východ: 30,0 km
Nejvyšší bod:	542 m (Hermannskogel)
Nejnižší böd:	151 m (Lobau)
Správní členění:	23 samosprávných městských okresů
Mapa: Vídeň a její městské okresy
Vídeňské městské okresy
Vídeň na satelitním snímku z roku 2002
Pohled na Vídeň z Leopoldsbergu (především 2., 20. a 22. okres)

Tento článek pojednává o hlavním městě Rakouska. Další významy jsou uvedeny v článku Vídeň (rozcestník).

Vídeň (něm. Wien) je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň od 1. ledna 1922 jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousko. Leží na řece Dunaj a se svými 1,7 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. V seznamu měst podle kvality života sestaveném firmou Mercer se v roce 2008 Vídeň umístila na druhé příčce (spolu s Ženevou).^[1]

[editovat] Historie

Vídeňská pánev je díky své výhodné poloze a příznivému klimatu nepřetržitě osídlena už od mladší doby kamenné. Jméno dostalo místo po keltské osadě Vedunia, což v překladu znamená lesní potok.

Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto Římany, kteří na místě dnešního centra města vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Neslo jméno Vindobona a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před germánskými kmeny. Roku 180 při tažení proti Markomanům zde zemřel císař Marcus Aurelius. Římané opustili město v 5. století, ale osídlení v místě nikdy zcela nezaniklo a ve středověku bylo na římských základech obnoveno opět do podoby města.

Druhé obléhání Vídně Turky (1683) podle oleje Franze Geffelse

Roku 1155 učinil markrabě Jindřich II. Jasomirgott Vídeň hlavním městem Rakous, na základě Privilegia minus (1156) povýšených na vévodství. Při návratu z křížové výpravy byl na území města zajat anglický král Richard Lví srdce. Výkupné složené za jeho propuštění se stalo stimulem pro rozvoj města, významného obchodního střediska v Podunají. Za vlády prvním Habsburků se Vídeň jako jejich sídelní město stala na čas centrem říše, které se po nástupu Lucemburků přesunulo do Prahy. Roku 1365 zde byla založena třetí nejstarší univerzita severně od Alp, v roce 1438 se Vídeň opět stala rezidenčním městem císařů. Nedlouho poté zde bylo zřízeno i biskupství (1469). Ve dvacátých letech 16. století se Vídeň stala centrem podunajského soustátí, které zahrnovalo rakouské, české a uherské země a s krátkými přestávkami jím zůstala až do roku 1918. V letech 1529 a 1683 byla u Vídně odražena turecká vojska, která do té doby úspěšně postupovala přes celý Balkán.

Vídeňský kongres stanovil po napolenských válkách novou velmocenskou rovnováhu v Evropě

Město se bylo centrem jedné z evropských velmocí a rezidencí římského císaře a jeho dvora. Během napoleonských válek se stalo hlavním městem nově vytvořeného Rakouského císařství, roku 1814 byl do Vídně svolán kongres, který řešil nové poválečné uspořádání Evropy. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století bylo poznamenána bouřlivým rozvojem města. Na místě hradeb vznikla rozsáhlá okružní třída lemovaná veřejnými budovami - Ringstraße, nově byla přestavěna podstatná část města a dřívější předměstí se propojila s vnitřním městem. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel dva miliony, Vídeň byla čtvrtým největším městem na světě. Byla i významným centrem uměleckého života.

Velkou ranou pro město byl rozpad Rakousko-Uherska v roce 1918. Město ztratilo své zázemí v obrovské říši a stalo se předimenzovaným centrem malého Rakouska, postihl ho i odchod převážné části českého a slovenského obyvatelstva do nového Československa (roku 1910 zde žilo ca čtvrt milionu Čechů a Slováků). Roku 1921 se Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí. Mezi válkami byla baštou socialismu v Rakousku, při krátké občanské válce roku 1934 stála v centru bojů. Roku 1938 však již její připravili obyvatelé triumfální uvítání Adolfu Hitlerovi. Rakousko bylo do roku 1945 připojeno k Německu a Vídeň ztratila pozici hlavního města. Po skončení války bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a SSSR, USA, Francie a Velká Británie spravovaly Vídeň deset let. Od 70. let zažívá město prudký rozvoj, díky rakouské neutralitě se stalo sídlem mnoha mezinárodních organizací (UNIDO, UNOV, CTBTO, UNODC, IAEA, OPEC, OBSE).

[editovat] Turistické atrakce města

Jednou z největších turistických atrakcí je císařský letní palác Schönbrunn doplněný přepychovou zahradou, letohrádek Gloriette, Neptunova fontána, aj.

Centru města vévodí majestátní katedrála Stephansdom, kde najdeme hned několik stavebních stylů. Od původního pozdněrománského kostela ze 13. století přes vlivy gotiky až po barokní přestavbu. Koncem 2. světové války byla katedrála těžce poškozena a renovace trvala až do roku 1952, kdy došlo k jejímu slavnostnímu znovuotevření.

Katedrála Stephansdom

Další dominantou starého města je sídelní hrad Habsburků Hofburg, který vznikal organicky od 13. století až do počátku 20. století. Jeho hlavními součástmi je Švýcarský dvůr (kde je dnes umístěna pozoruhodná Schatzkammer, v níž je uchovávána koruna císařů Svaté říše římské a koruna rakouských císařů, kterou si nechal na pražském dvoře zhotovit Rudolf II.), Leopoldinský trakt, Amalienburk a Trakt říšské kanceláře, Michalský trakt s monumentální bránou a Nový Hofburk (dnes zde sídlí Rakouská národní knihovna). Napojen na Hofburg je dúm, kde má své pracoviště prezident Rakouska Dr. Heinz Fischer.

Karlskirche – architektonický skvost, který postavil rakouský stavitel Bernard Fischer z Erlachu na přání císaře Karla VI. jako poděkování za překonanou morovou epidemii. Monumentální barokní styl se inspiroval řeckými a orientálními vzory - věže po stranách napodobují Traianův sloup z Říma, ale také muslimské minarety. Dvě vstupní brány po obou stranách připomínají čínský pavilon.

Milovníci soudobé architektury si jistě nenechají ujít slavný Hundertwasserhaus. Obytný komplex domů budovaný v letech 1983 až 1986 boří všechny konvence a je v současné době turistickou atrakcí.

Mariahilfer Strasse je výkladní skříní města. Nepřeberné množství obchodů, obchůdků i krámečků nabízí téměř vše.

Tovaryšský sloup je strom, do kterého tovaryši, kteří dorazili ze zemí českých do srdce Habsburské monarchie, zatloukli hřebík. Časem se strom zaplnil hřebíky. Dnes je z něj atrakce. Nejznámější budovou stylu Art Nouveau je Secession. Unikátní stavba, která stojí za shlédnutí. Největší a nejznámější atrakci Prátru – obří kolo. Naskýtá se z něj nádherný výhled na centrální část města a na Dunaj.

I za Dunajem je ale široké spektrum pro vyžití se ve volném čase. Za návštěvu určitě stojí vyhlídková věž Donauturm, která je zároveň nejvyšší stavbou celého Rakouska. S ní spojen je i velice pěkný Donaupark. Na Kaisermühlen najdeme Vídeňskou budovu OSN.

[editovat] Sport a město

Ve Vídni je jako skoro v každém hlavním městě po Evropě zastoupen každý sport, mezi nejvýznamnější zástupce patří fotbalový SK Rapid Wien a FK Austria Wien. Vídeň má i hokejový klub, jsou jím Vienna Capitals. Volejbal ve Vídni hrají Aon hotVolleys.

[editovat] Správní členění Vídně

Podrobnější informace naleznete v článku Vídeňské městské okresy.

Vídeň se člení na 23 samosprávných městských částí tradičně označovaných jako Vídeňské městské okresy (německy Wiener Stadtbezirke). První byly vytvořeny roku 1850 při prvním rozšíření Vídně. Od té doby se zvětšil nejen jejich počet, ale i rozloha. Kromě toho docházelo i k jistým změnám hranic těchto celků. Městské okresy se dále člení celkem na 89 katastrálních území, jejichž hranice se však v některých případech nekryjí s hranicemi městských okresů.

[editovat] Kultura

Státní opera (Staatsoper) v noci

[editovat] Hudba, divadlo & opera

I po staletích jsou Straussovy valčíky populární. Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Schubert, Ludwig van Beethoven, Joseph Haydn či Franz Liszt a mnozí další skladatelé jsou pomalu denně na programu státní opery, Volksoper a různých koncertních síních ve Vídni. Ve Vídni nalezneme i koncertní síň zasvěcenou Ludwigu van Beethovenovi či dům, ve kterém složil svou jedinou operu Fidelio. Navštívit můžeme Figarohaus, dům, ve kterém Mozart komponoval Figarovu svatbu. Mozartgemeinde Wien uděluje za nejlepší interpretaci děl W.A. Mozarta každé dva roky cenu Wiener Flötenuhr. Světovou popularitu si získali i Vídeňští filharmonici a jejich novoroční koncert. Novoroční koncert se pořádá ve Zlatém sále Vídeňského spolku hudby. Roku 2006 byla vídeňským filharmonikům udělena cena pro nejlepší symfonický orchestr v Evropě.

[editovat] Výtvarné umění

Mezi nejznámější sektor výtvarného umění Vídně patří určitě secese. Její představitelé Gustav Klimt nebo Egon Schiele mají své stálé výstavy v Kunsthistorisches Museum na Ringstraße a v Museumsqartieru na Mariahilfer Straße. Výstavní síň Albertina pořádá neustále putovní výstavy, k dnešnímu dni v ní zakotvili světové sbírky různých malířů, z nichž jsou ti nejdůležitější Vincent van Gogh, Peter Paul Rubens, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Pablo Picasso, Rembrandt van Rijn a mnozí další.

[editovat] Architektura

Jeden z nejznámějších vídeňských architektů je Otto Wagner, mezi další významné patří Josef Hoffmann či Adolf Loos. Nejznámější stavby Vídně jsou skoro všechny kulturní památky a nacházejí se již v rubrice turistické atrakce města. Nejvyšší stavbou města je Donauturm, která měří 252m. Nejrozsáhlejší stavební komplex je rafinerie ve Schwechatu, poblíž Vídně.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Metro ve Vídni, S-Bahn ve Vídni, Tramvajová doprava ve Vídni, Trolejbusová doprava ve Vídni a Městská autobusová doprava ve Vídni.

Páteří vídeňské městské hromadné dopravy je metro (U-Bahn, 5 tratí) a také S-Bahn (městská železniční rychlodráha), jejíž počátky spadají do začátku 20. století. Dalšími významnými dopravními prostředky ve Vídni jsou také tramvaje (v provozu od roku 1865) a autobusy (od 1907). V rakouském hlavním městě existovalo v průběhu 20. století také několik samostatných trolejbusových tratí.