Jihovýchodní Evropa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa
Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí

Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, do které se řadí různé státy a území podle daného kontextu.

V nejširším pojetí[editovat | editovat zdroj]

území se sporným statutem[editovat | editovat zdroj]

V užším pojetí se mohou podle kontextu za státy jihovýchodní Evropy považovat například pouze státy zasahující na území Balkánu, nebo všechny kromě Turecka, atd.

Řecko je často řazeno mezi státy jižní Evropy, Maďarsko a Slovinsko mezi státy střední Evropy a Moldávie mezi státy východní Evropy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově. Nejvyššími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos. Největšími řekami jsou Dunaj, Sáva, Velká Morava a Marica.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 14. století dobyli území jihovýchodní Evropy Osmanští Turci. Podrobené národy si nezávislost vybojovali až v 1912 v první balkánské válce o rok později propukl konflikt mezi Řeckem a Srbskem na jedné straně a z Bulharskem na straně druhé. Po první světové válce vzniklo království Jugoslávie. Za druhé světové války bylo území obsazeno mocnostmi OSY. Po válce se všechny státy v oblasti až na Řecko, Turecko a Kypr staly součástí Východního bloku. Po roce 1989 padl komunismus ve většině zemí jihovýchodní Evropy a začala občanská válka v Jugoslávii. V roce 2007 přistoupily Bulharsko a Rumunsko do EU.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština, řečtina a turečtina. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci a Makedonci.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Patří sem pouze kulturně a historicky, geograficky patří do Asie.

Související články[editovat | editovat zdroj]