Slovinci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jihoslovanském národu. O západoslovanském národu pojednává článek Pomořanští Slovinci.

Slovinci (slovinsky Slovenci) jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku. Jejich celkový počet činí asi 2,2 milionu osob.

Slovinština patří k jihoslovanské skupině slovanské větve indoevropské rodiny. Používá se latinka. Slovinci jsou převážně katolíci.

Jejich předci na dnešní území přišli ve 2. polovině 6. století n. l. . Jejich původní území pokrývalo i východ dnešního Rakouska (až po Dunaj) a další alpská údolí (tzv. alpští Slované). V 8. století jejich území ovládli Bavoři, později Francká říše.

Archeologickým projevem Slovinců v 9.-10. století byla tzv. karantánska kultura (köttlašská kultura). Slovinci byli v průběhu dějin z velké části germanizováni a maďarizováni, zůstali jen Slovinci v dnešním Slovinsku a menšiny hlavně v Rakousku a Maďarsku.

Souvislost se Slováky[editovat | editovat zdroj]

Slovinci a Slováci mají ve vlastních jazycích historické jméno (srovnej přídavné jméno „slovenski“ ve slovinštině a „slovenský“ ve slovenštině), a to adaptovaný výraz slověne (čti sloväné nebo slovené; ve slovenštině často nesprávně „překladané“ jako Slovieni), což bylo zřejmě původní označení všech nebo aspoň Slovanů karpatské kotliny a okolí; jen ve slovenštině došlo v 15. století - i to jen v mužském rodě podstatného jména - ke změně koncovky na „-ák“. Slovinci a Slováci byli až do příchodu Maďarů a potom ještě i v rámci Uherska přinejmenším do konce středověku bezprostřední sousedi - podle toponymie probíhala slovensko-slovinská jazyková hranice v dnešním jihozápadním Maďarsku (viz kniha: Stanislav Ján, Slovenský jih ve středověku I.,II.;NLC 1999)