Tichý oceán

Přehled oceánů
	Atlantský oceán; Indický oceán; Jižní oceán; Severní ledový oceán; Tichý oceán;

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o Tichém oceánu. O české countryové a trampské kapele pojednává článek Pacifik (skupina).

Tichý oceán (známý též jako Pacifický oceán nebo Pacifik) je největší oceán na Zemi.

[editovat] Geografie

Mapa Tichého oceánu

Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²^[1] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů^[2] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.

[editovat] Název

Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.

[editovat] Objev

Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507^[3], přestože pro to tehdejší kartografové neměli žádný důkaz.

[editovat] Okrajové části

[editovat] Nejdůležitější přístavy

Západ slunce nad Tichým oceánem z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu

[editovat] Literatura

Moře a oceány, Editions Atlas 2006
Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.

↑ Ocean. Encyclopædia Britannica
↑ Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
↑ Universalis cosmographiae

[editovat] Související články

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku

Oceánie

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

[Britannica-0] Ocean. Encyclopædia Britannica

[1] Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)

[2] Universalis cosmographiae

[1]

[2]

[3]

Tichý oceán

Obsah

[editovat] Geografie

[editovat] Název

[editovat] Objev

[editovat] Okrajové části

[editovat] Nejdůležitější přístavy

[editovat] Literatura

[editovat] Související články

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Akce

Hledání

Navigace

Tisk/export

Nástroje

V jiných jazycích