Tichý oceán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Tichém oceánu. O české countryové a trampské kapele pojednává článek Pacifik (skupina).
Přehled oceánů

Tichý oceán nebo Pacifik je největší oceán na Zemi.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Tichého oceánu

Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²[1] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů[2] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.

Objev[editovat | editovat zdroj]

Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507[3], přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.

Okrajové části[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější přístavy[editovat | editovat zdroj]

Západ slunce nad Tichým oceánem z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Moře a oceány, Editions Atlas 2006
  • Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
  1. Ocean. Encyclopædia Britannica
  2. Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
  3. Universalis cosmographiae

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování