Losos obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Losos obecný

Losos obecný (Salmo salar)
Losos obecný (Salmo salar)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád: lososotvární (Salmoniformes)
Čeleď: lososovití (Salmonidae)
Rod: losos (Salmo)
Binomické jméno
Salmo salar
L., 1758
Výskyt lososa obecného na území ČR k roku 2006
Výskyt lososa obecného na území ČR k roku 2006

Losos obecný či losos atlantský (Salmo salar, Linné 1758) je dravá tažná ryba z čeledi lososovitých, která žije většinu života v moři. Dospělí jedinci během svého života migrují proti proudu řek hluboko do vnitrozemí kontinentů, aby v rodných řekách vyvedli další generaci. Mladí lososi pak v horních tocích řek tráví začátek života, než se vydají zpět do moře, aby zde rychle dospěli a vydali se zpět do rodných řek.[1]

I když se jedná o rybu, které většinu svého života tráví ve slané vodě, tak není pro jeho přežití potřebná. Losos je schopný dlouhodobě či celoživotně žít ve sladké vodě, aniž by došlo k výraznému poškození či strádání jedince.

Pohled na živého lososa

Popis[editovat | editovat zdroj]

Losos obecný obvykle dorůstá 70 až 90 cm, ale byli pozorování i jedinci, kteří dosahovali délky 150 cm u samce[2] a 120 cm u samice.[3] Většinou se dožívá 13 let.[2] V prvním roce života losos dosahuje délky přibližně 50 cm, v následujícím roce 70 až 90 cm, ve třetím roce života již 90 až 105 cm. Průměrná hmotnost ve třetím roce života se pohybuje okolo 8 až 13 kg s maximální zaznamenanou hmotností samce 46,8 kg.[3] Velikost lososa je značně závislá na populaci, ve které se narodil a může být značně rozmanitá. V každé populaci se současně nacházejí i morfologicky odlišní zakrnělí samci, kteří nepodnikají migrační cestu do moře. Tito jedinci se dříve považovali za samostatný druh,[4] ale moderní genetické testy tyto domněnky vyvrátily.

Losos má dlouhé protáhlé tělo se štíhlým ocasním násadcem, na kterém se ve přední části nachází relativně malá hlava začínající malým špičatým rypcem. Na hlavě je umístěna široká tlama, která se táhne až za oči.[5]

Tělo je na stranách stříbro-modře zbarveno při pobytu v moři. V době návratu do třecích oblastí jeho tělo postupně tmavne.[2] Hřeb samců začíná být postupně hnědý, bok přechází do namodralé barvy a zespodu je červený.[1] Tělo je pokryto drobnými šupinami, kterých je přibližně 120 až 150 v oblasti postranní čáry a 11 až 15 mezi tukovou ploutvičkou a postranní čárou.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Losos v moři

Moře[editovat | editovat zdroj]

Losos obecný se vyskytuje v oblasti Atlantského oceánu od příbřežních vod až po oblast Bílého moře vymezené 37° až 72° severní šířky a 77° západní délky až 61° východní délky a to převážně ve chladnějších vodách o teplotě od 2 do 9 °C.[3] Obývá oblasti od 0 do 210 metru pod mořskou hladinou.[3]

Z Atlantiku migruje do oblastí po celé Evropě od Islandu, Norska, Švédska, Finska, Dánska, Pobaltí, Polska, Německa, Francie, až po severní Portugalsko. Mimo tato evropská území obývají také oblasti západního Atlantiku, ze kterého se šíří do Severní Ameriky od Quebecu v Kanadě. Vlivem člověka se losos dostal i do oblastí Velkých jezer na hranici USA a Kanady, kde se postupně ustálila jeho populace. Původně se vyskytoval v jezeře Ontario, ale vlivem nadměrného rybolovu v 19. století a poškození jeho přirozeného prostředí zde byla populace zdecimována.

Jeho populace se nacházejí současně i v Argentině.[3] Proniká i do části Asie.[4]

Řeky[editovat | editovat zdroj]

Dospělí lososi se vždy vracejí do řeky, ve které se narodili. Tento jev je vysvětlován schopností lososa si zapamatovat typické složení (tzv. „vůně“) řeky a na jejím základě ji pak objevit a vydat se k ní. Typickým trdlištěm lososů jsou prudce tekoucí bystřiny, ve kterých se vytírají.[4]

Ulovený losos

Česko[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka byl losos obecný dočasně vyhuben vlivem přehrazování řek (přehrady, nevhodné jezy) a znečištění. Původně se losos vyskytoval v říční síti, která pokrývala přibližně řeky Labe, Ohři, Orlici, Otavu a Vltavu.[6] Rozhodujícím faktorem pro jeho dočasné vyhubení se stala stavba zdymadla na Labi ve Střekově v Ústí nad Labem v roce 1936,[4] pro zlepšení splavnosti řeky. Tato stavba se stala překážkou, kterou nemohli migrující lososi překonat.

K roku 2008 se na území Česka jednalo o celoročně hájenou rybu, kterou je zakázáno lovit za účelem konzumace. V sezónách 2002 a 2003 se podařilo po 75 letech potvrdit úlovek lososa na území státu.[6] Existují i nepodložené zprávy o úlovku lososa z roku 1947 v Lovosicích a v roce 1953 na Otavě.[4] V současnosti se vzácně vyskytuje v oblasti severních Čech.[2]

V minulosti existovaly dva hlavní tahy lososů na území Česka. První probíhal od března do června a další pak od srpna do března. V tomto druhém tahu se nacházeli větší jedinci než v tahu předchozím.[4]

Obnova populace[editovat | editovat zdroj]

V současnosti probíhají projekty na jeho návrat na území Česka za pomoci vysazování mladých jedinců do řek. Jedná se například o projekt Losos 2000, který vznikl v roce 1997 za spolupráce Českého rybářského svazu a Německého rybářského svazu. Projekt byl zahájen přípravou programu v roce 1994 německou stranou. Hledal se losos, který by odpovídal původní populaci žijící na Labi. Byl vybrán losos žijící na území Švédska, který byl v počtu 1,4 miliónů kusů plůdku vysazen v Německu. V návaznosti na to v roce 1997 přistoupila k projektu česká strana, kdy byly využity zkušenosti z Německa.[4]

Losos obecný - kresba

První populace lososa se vysadila v oblasti Hřenské Kamenice, Chřibské Kamenice, Ploučnice, Ještědského potoku, Zdislavského potoku, Ohře a Libovického potoku.[4] Od roku 1997 k roku 2006 bylo celkově na území Česka vysazeno přes 1 841 500 jedinců.[4]

Od roku 2008 probíhá projekt Návrat lososů pod patronací Správy Národního parku České Švýcarsko, zaměřený na podzimní vypouštění odrostlejších, 8 až 10 centimetrů velkých rybiček. V rámci tohoto projektu může každý pomocí zaslaní SMS "adoptovat" lososa, který je následně vysazen do řeky Kamenice.[7]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Losos obecný je dravec, který se živí ve sladké vodě larvami hmyzu, korýši a drobnými rybkami. V době života v moři loví výhradně menší ryby, jako jsou například sledi.[5] Čerstvě narozený plůdek se živí larvami jepic, pošvatek, chrostíků či larvami mušniček.[4]

Losos je schopný velmi rychle přibývat na hmotnosti, a to až rychlostí 1 kg/měsíc.[1] To je možné díky hromadění značného množství tuku, jež má za následek zbarvení jejich svaloviny do oranžovočervené barvy.[1] Tuto barvu způsobuje přítomnost xanthofylového barviva astaxanthinu a karotenu, které se do těla lososa dostává potravinovým řetězcem, například přes korýše, díky některým druhům planktonu, jimiž je toto barvivo produkováno. Tichomořské druhy lososa v malé míře obsahují také kanthaxanthin.

Během prvních let života jsou lososi často potravou pro jiné říční predátory. Jedná se převážně o pstruhy, kteří zkonzumují až 40 % mladých lososů. Dalšími predátory, pojídající mladé ryby, jsou ptáci a další dravé ryby. Když se mladí lososi dostanou do moře a začnou rychle přibývat na hmotnosti, jsou konzumováni žralokem grónským, rejnoky, treskou a platýzovitými.

Plůdek se žloutkovým vakem

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V době pohlavní dospělosti začnou lososi táhnout do oblastí rodných vod proti proudu řeky, během které nepřijímají téměř žádnou potravu a žijí z nashromážděných zásob, což se projevuje na šupinách - dochází ke vzniku tzv. „třecích značek“. Na jejich základě se dá určit počet tahů, které jedinec podnikl. Když se lososi dostanou do horních toků řek do míst tření, dochází v době výtěru k fyziologickým změnám ve stavbě samců. Přední čelist se začne protahovat a hákovatět a zvětší se přední zuby.[4] Tento hák vzniká v závislosti na hormonální činnosti a je tvořen vazivem. Při zavřených ústech se vtlačí do prohlubně mezi pohyblivé přední kosti a díky tomu nedochází k poranění patra.[4]

Doba rozmnožování nastává mezi říjnemprosincem.[2] Na začátku samice vytvoří viditelně očištěnou oblast na dně, kam klade jikry o velikosti 5 až 7 mm do rýhovitých jam. Jedna samice je schopna vyprodukovat 10 až 40 000 jiker. Pohybem jejího těla vzniká několik jam, které následně zaplní vajíčky a zahrabe štěrkem. Poté se samice tře s několika samci[4] Po vytření velká část samců hyne.[1][4]

Z oplodněných vajíček se vylíhnou mladí lososi, kteří v místě narození žijí 1 až 2 roky pro jižně umístěné řeky a oblast La Manche, v oblastech severní Evropy až 5 let.[5] Těmto mladým lososům se říká „strdlice“.[4] Mláďata mají do velikosti přibližně 15 cm na bocích velké tmavé skvrny s malými červenými tečkami.[5] Po této době jsou mladí lososi připraveni na cestu do moře, kde stráví 1 až 3 roky života (vzácněji i déle),[4] aby se zase mohli v době pohlavní dospělosti vrátit k vytření do rodných vod a tím uzavřít stále se opakující koloběh.[1]

Migrace[editovat | editovat zdroj]

Tah lososů začíná nejednotně, což je nejspíše způsobeno rozdílnými vzdálenostmi jednotlivých řek od sebe.[4]

K tomu, aby mohl losos přirozeně migrovat je nutné, aby byly pro něj řeky splavitelné. Pro umožnění migrace se budují často speciální propusti na přehradách či schody, které umožňují rybě se přes umělou bariéru dostat. Lososi jsou známí tím, že jsou schopni vyskočit do značné výšky a tím se dostat přes překážku (např. vodopád).[1]

Během migrace jsou schopni urazit vzdálenost až 4000 km a překonat bariéry, které jsou až 3 metry vysoké.[4]

Kresba lososího masa

Paraziti a nemoci[editovat | editovat zdroj]

Argulus coregoni[editovat | editovat zdroj]

Argulus coregoni je parazit, který žije na kůži lososa.

Lernaeopoda salmonea[editovat | editovat zdroj]

Lernaeopoda salmonea je parazit, který žije na žábrách lososa.

Endoparaziti[editovat | editovat zdroj]

Bothriocephalus infundibuliformis, larva Scolex polymorphus, Ascaris clavata, Agamonema capsularia, Echinorhynchus pachysomus a tasemnice Tetrarhynchus macrobothrius.

Gyrodactylus salaris[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se v Norsku u lososa obecného objevuje častý parazit Gyrodactylus salaris, který způsobuje velmi vysokou úmrtnost v populacích této ryby. Předpokládá se, že byl do Norska dovezen spolu s lososím potěrem. Má za následek značné decimování sádek a výskytu lososa v oblastech okolí řeky Rauma, Istra, Driva, Usma, Litledelselva a dalších. Při boji proti šíření tohoto parazita v Norsku jsou návštěvníci zasažených oblastí žádáni, aby důkladně očistili a dezinfikovali rybářské náčiní před tím, než se vydají rybařit do další oblasti.[8]

Hospodářské využití[editovat | editovat zdroj]

Maso lososa nakrájené na plátky

Historie rybolovu na Labi[editovat | editovat zdroj]

Až do konce 19. století se jednalo na území Labe o významnou rybu, která byla hlavním úlovkem rybolovu na tomto území. Její výlov probíhal 2 krát až 3 krát do roka a to v období února až března, od května do června a dále pak na podzim. Nadměrným rybolovem a přehrazováním řeky ale začínala jeho populace v této oblasti postupně slábnout. Mezi lety 18831908 byly provedeny pokusy o stabilizaci a udržení jeho populace umělým vysazováním plůdku v oblasti Karlových Varů. Úspěšnost tohoto konání potvrdily zvýšené úlovky v oblasti v následujících letech.[4]

V roce 1915 se upustilo od budování umělých rybích přechodů na vodních dílech, což mělo značný negativní dopad na migrující populace lososa.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Losos je v současnosti hojně loven[3], a to jak průmyslově, tak i sportovními rybáři. Jeho maso je velmi ceněno a má typickou oranžovočervenou barvu za syrova, která se po uvaření mění dorůžova. Vedle rybolovu v přírodě je značná část lososího masa získávána na lososích farmách, kde jsou jedinci chováni pro maso. Na farmách se někdy k přibarvení masa přidává do potravy barviva, např. kantaxantin.[9]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Losos se servíruje vařený nebo pečený. Velkou oblibu má také uzený losos, ale i tepelně neupravený.[zdroj?]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v mase lososa.[10]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 67,2 Na 45 vitamin C stopy
bílkoviny g/100 g 20,2 K 360 vitamin D 5 - 20
tuky g/100 g 6 - 23 Ca 21 vitamin E 1,91
cukry g/100 g 0 Mg 27 vitamin B6 0,75
celkový dusík g/100 g 3,23 P 250 vitamin B12 0,004
vláknina g/100 g 0 Fe 0,4 karoten stopy
mastné kyseliny g/100 g 9,5 Cu 0,03 thiamin 0,23
cholesterol mg/100 g 50 Zn 0,6 riboflavin 0,13
Se mg/100 g 0,026 I 0,037 niacin 7,2
energie kJ/100 g 750 Mn 0,02 Cl 58

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g DOBROVSKÝ, Pavel. Severskelisty.cz - Losos obecný (Salmo Salar) [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  2. a b c d e MRK.cz: Stále na rybách - Losos obecný [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f Fishbase.org - Salmo salar [online]. [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Obnova reprodukce lososa atlantského [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  5. a b c d e STEPAN. Hununpa.cz databáze ryb : Losos obecný [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  6. a b Atlas ryb - Losos obecný [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  7. http://www.navratlososu.cz
  8. VAROVÁNÍ – Nakažlivý cizopasník útočí na lososy [online]. [cit. 2008-07-16]. Dostupné online.  
  9. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atlantic salmon na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]