Vanuatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Ripablik blong Vanuatu
Republic of Vanuatu
République du Vanuatu
Vanuatská republika
vlajka

znak
Hymna: Yumi, Yumi, Yumi
geografie

Hlavní město: Port Vila (Efate)
Rozloha: 12 200 km² (161. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Espiritu Santo (1879 m n. m.)
Časové pásmo: +11
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 205 754 (183. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 17 ob. / km² (194. na světě)
Jazyk: tři úřední jazyky: angličtina, francouzština, pidgin, plus více než 100 místních jazyků
Náboženství: presbyteriáni 36.7%, anglikáni 15%, římští katolíci 15%, domorodé náboženství 7.6%, adventisté sedmého dne 6.2%, Kristova církev 3.8%, jiní 15.7%
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 30. července 1980 (nezávislost na Francii a Spojeném království)
Prezident: Kalkot Matas Kelekele
Předseda vlády: Ham Lini
Měna: vanuatský vatu (VUV)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 548 VUT VU
MPZ: VU
Telefonní předvolba: +678
Národní TLD: .vu

Vanuatu, oficiálně Vanuatská republika je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází 1.750 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy.

Obsah

[editovat] Historie

První z ostrovů byly objeveny španělským mořeplavcem Mendañou v roce 1568, k posledním připluli Evropané až roku 1826. Nazvány byly po Elliceovi, majiteli jedné z objevitelksých lodí. V roce 1877 se staly britským územím, roku 1892 byly spojeny s Gilbertovými ostrovy do protektorátu Gilbertovy a Elliceovy (Lagunové) ostrovy. Roku 1975 se odtrhly od Gilberových ostrovů, přijaly název Tuvalu a 1. října 1978 vyhlásily nezávislost.

[editovat] Poloha a charakter území

Nevelký stát Vanuatu je tvořen souostrovím Nové Hebridy. Toto souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků, seskupených do tvaru písmene Y. Největšími ostrovy jsou Espiritu Santo a Malakula. Pobřeží velké části ostrovů, které jsou sopečného původu, tvoří korálové útesy. Nejvyšším vrcholem země je Tabwemasana měřící 1877 m. Na souostroví se nachází také několik činných sopek, k nejznámějším patří Lopevi, Marum a Benbow. Zvláštností je sopka Gaua, jejíž kráter vyplňuje jezero Letas.

[editovat] Podnebí

Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22-27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečí tajfuny.

[editovat] Flora a fauna

Flora na severu se podstatně liší od flory na jihu. Na severu převládají tropické lesy, kde rostou stromové kapradiny, santálové stromy a týky. Na jihu se rozprostírají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri. Na ostrovech nežije příliš mnoho savců, pouze hlodavci, zdivočelá prasata, poletuchy a netopýři. Značnou převahu zde mají ptáci, domov jich tu má asi 50 druhů (drozdi, holubi, papoušci a pěnkavy). Plazi zde mají zastoupení v podobě gekonů.

[editovat] Hospodářství

Velký význam mají pro Vanuatu ložiska manganové rudy, která se vyváží do Japonska a Číny. Nacházejí se zde také ložiska rud železa a mědi. Větší význam má ale zemědělství. Hlavní plodinou je kokosová palma. Dále se pěstují banány, citrusy, cukrová třtina, chlebovník, jamy, kakao, káva, kukuřice, taro, vanilka a různé druhy zeleniny. Důležitý je také rybolov. Hlavním odvětvím průmyslu je potravinářský průmysl, zvláště pak zpracování ryb.

[editovat] Obyvatelstvo

Vanuatu je typickým homogenním státem. Žije zde totiž 98% Vanuaťanů. Negramotnost obyvatelstva je relativně vysoká, 26%. Střední délka života mužů je 61 let, žen 64 let.

[editovat] Největší města

 
Commonwealth (Společenství národů)
Vlajka Společenství národů
Řádné členské země: Antigua a Barbuda | Austrálie | Bahamy | Bangladéš | Barbados | Belize | Botswana | Brunej | Dominika | Gambie | Ghana | Grenada | Guyana | Indie | Jamajka | Jihoafrická republika | Kamerun | Kanada | Keňa | Kiribati | Kypr | Lesotho | Malajsie | Malawi | Maledivy | Malta | Mauricius | Mozambik | Namibie | Nauru | Nigérie | Nový Zéland | Papua-Nová Guinea | Samoa | Seychely | Sierra Leone | Singapur | Spojené království | Sv. Kryštof a Nevis | Svatá Lucie | Sv. Vincenc a Grenadiny | Svazijsko | Šalamounovy ostrovy | Šrí Lanka | Tanzanie | Tonga | Trinidad a Tobago | Tuvalu | Uganda | Vanuatu | Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla | Bermudy | Britské antarktické území | Britské indickooceánské území | Britské Panenské ostrovy | Falklandy | Gibraltar | Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy | Kajmanské ostrovy | Montserrat | Pitcairnovy ostrovy | Svatá Helena | Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey | Jersey | Man Zvláštní status: Cookovy ostrovy | Niue
mapa Austrálie
Státy a území v AustráliiOceánii
AustrálieFidžiKiribatiMarshallovy ostrovyMikronésieNauruNový ZélandPalauPapua-Nová GuineaSamoaŠalamounovy ostrovyTongaTuvaluVanuatuVýchodní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov (Rapa Nui) (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)