Kapradiny
kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
| Podtřídy | ||||||||||
Kapradiny (Polypodiophyta) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeny po celé Zemi. Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta. Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu). Oddělení kapradiny obsahuje jedinou recentní třídu Polypodiopsida (používají se i synonymická označení Filicopsida či Pteridopsida).
Obsah |
Podtřídy [editovat]
Ophioglossidae [editovat]
- Řád jazykotvaré neboli hadilkotvaré (Ophioglossales)
- Čeleď jazykovité neboli hadilkovité (Ophioglossaceae)
Jsou to rostliny vytrvávající oddenkem, ze kterého vyrůstá většinou jeden fertilní list a další útvar listové podoby, vysvětlovaný jako pozměněná pravá aflebie. Nadzemní orgán je rozdělen na část asimilační (nejčastěji jeden list) a část, na které je výtrusnicový klas (ten je původem redukovaná čepel). Sporangia těchto rostlin nemají sporangia s otvíracím systémem. Rod hadí jazyk neboli hadilka (Ophioglossum) má největší množství chromozomů ze všech zástupců živé říše
Zástupci:
- vratička měsíční (Botrychium lunaria) je jediná kapradina s náznakem druhotného tloustnutí vysoká až 15 cm. Aflebie je jednoduše peřenodílná s půlměsícovými úkrojky. Sporofyl je až 2× větvený. Roste vzácně na horských loukách a pastvinách.
- hadilka obecná neboli hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) až 20 cm vysoká rostlina nacházející se na vlhkých loukách a v lužních porostech.
- vratička jednoduchá (Botrychium simplex) je vytrvalá bylina, řadící se mezi vyhynulé taxony. Nacházela se na smilkových loukách, rašelinách či vřesovištích.
Marratiidae [editovat]
Řád Marattiales jsou velmi mohutné pantropické kapradiny vlhkých tropických lesů. Výtrusnice jsou vždy jen na spodu listů a mají tendenci k vytváření synangií. Typ synangií se liší u každého druhu. Jsou to rostliny se vzpřímeným, u fosilních zástupců často stromovitým a někdy silně zkráceným kmenem, řidčeji s plazivým oddenkem. Přestože byly fosilní druhy stromovité, nebylo u nich druhotné tloustnutí (jednotlivé cévní svazky byly obklopeny velkou sklerenchymatickou pochvou), nebo bylo jen velmi slabé.
Zástupci:
- podezřeň královská (Osmunda regalis)
- Angiopteris evecta
- Marattia
- Danaea
Polypodiidae [editovat]
Podtřída Polypodiidae čili leptosporangiátní kapradiny mají megafyly, střední válec typu diktyostélé (jednotlivé cévní svazky xylému jsou obtočeny floémem). Postrádají druhotné tloustnutí. Sporangia jsou uložena ve výtrusnicových kupkách (= sory), které jsou kryty různými způsoby. Na sorech jsou 2 typy buněk. Buňky tlustostěnné tvoří tzv. prstenec (= annulus), jednotlivé buňky časem vysychají a zmenšují se a nemají živý obsah. A další buňky tvoří obústí (= stomium), což je místo, kde pak výtrusnice puká a tedy i místo, kterým vypadnou jednotlivé výtrusy. Typickým znakem pro Polypodiidae jsou pleviny – šupiny na řapících, kterých je v závislosti na druhu různý počet. Tato podtřída obsahuje kolem 9000 druhů, a to zejména v těchto řádech:
- řád blánatcotvaré (Hymenophyllales)
- řád Cyatheales, případně ještě Dicksoniales
- řád osladičotvaré (Polypodiales)
Marsileidae [editovat]
- řád marsilkotvaré (Marsileales)
- čeleď marsilkovité (Marsileaceae)
Jsou to heterosporické kapradiny, které mají v megasporangiu jedinou megasporu. Jsou to vodní kapradiny kořenící ve dně. Byliny s drobným oddenkem solenostélické stavby. Listy jsou dlouze řapíkaté, čtyřčetné, nebo úzce čárkované bez ploché čepele. Jsou rozšířené v mírných pásech i tropech snad celého světa.
Zástupci:
- marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia)
- míčovka kulkonosná (Pilularia globurifera)
Salviniidae [editovat]
- řád nepukalkotvaré (Salviniales)
Jsou to heterosporické kapradiny, které mají v megasporangiu jedinou megasporu. Jsou to vodní rostliny, zpravidla volně plovoucí.
- čeleď nepukalkovité (Salviniaceae)
Byliny se stonkem nesoucím 3četné přesleny listů, z nichž 2 jsou zelené a 1 je přeměněný v kořenové niťovité úkrojky, na jejichž spodu jsou kulovitá sporangia.
Zástupci:
- nepukalka vzplývající (Salvinia natans), známá také jako nepukalka plovoucí či nepukalka vzplývavá
- nepukalka obtížná (Salvinia molesta)
Fylogenetický strom [editovat]
Fylogenetické vztahy mezi jednotlivými recentními čeleděmi kapradin, vyplývající z posledních (2011) fylogenetických studií, ukazuje následující fylogenetický strom:[1]
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozmnožování [editovat]
Kapradiny se rozmnožují pomocí výtrusů uložených ve většině případů na spodní straně listů kapradin. Většinou u více vyvinutých je chrání ostěra. Když praskne, výtrusy se roznesou do okolí a vyklíčí v prokel. Cyklus se opakuje.
Galerie [editovat]
-
Kapraď samec u zdi
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ LEHTONEN, Samuli. Towards Resolving the Complete Fern Tree of Life. PLoS ONE [online]. , 13. říjen 2011, svazek 6, čís. 10, s. 1-6, e24851. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0024851. (anglicky)
Literatura [editovat]
- HENDRYCH, R.. Systém a evoluce vyšších rostlin. [s.l.] : Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
- DOSTÁL, Petr. Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých rostlin. Praha : Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta, 2006.
- http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/11_poly.pdf