Havaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
State of Hawaii
Mokuʻāina o Hawaiʻi
Vlajka amerického státu Havaj Pečeť amerického státu Havaj
Vlajka státu Havaj Pečeť státu Havaj
Přezdívka: The Aloha State
Havaj na mapě USA
Úřední jazyky havajština, angličtina
Hlavní město Honolulu
Největší město Honolulu
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
43. v USA
28 337 km²
16 649 km²
11 672 km² (41,2 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
42. v USA
1 392 313 (2012)
42,75/km² 13. v USA
Počet okresů 5
Časové pásmo UTC-10
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

18°55' s.š. - 29° s.š.
154°40' z.d. - 162° z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

4 207 m
925 m
0 m
Guvernér Neil Abercrombie (D)
Senátoři Brian Schatz (D)

Mazie Hirono (D)

Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

HI
Hawaii / Hi.
US-HI
Přistoupení do unie 21. srpna 1959 (50.)
Oficiální web www.hawaii.gov/

Havaj (anglicky Hawaii s výslovností zvuk [həˈwaɪ.iː] IPA, havajsky/havajská angličtina Hawaiʻi, se symbolem ʻokina; historický název Sandwichovy ostrovy), je 50. spolkový stát USA rozkládající se v Tichém oceánu na Havajských ostrovech. Metropolí státu je Honolulu. V rámci samotných Spojených států amerických jde o jediný čistě ostrovní stát a zároveň i nejjižnější stát celé unie, navíc dislokovaný relativně dost daleko od americké pevniny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byly Havajské ostrovy obydleny nejpozději zhruba okolo roku 1000 Polynésany, patrně ze souostroví Markézy (někteří antropologové věří, že se tak mohlo stát již okolo roku 300, tento náhled však není dostatečně podložen). Až do konce 18. století žili obyvatelé Havaje v izolované kastovní společnosti vedené náčelníky a šamany. Řídili se nábožensko-společenským systémem různých tabu celkově nazývaným kapu. V roce 1778 ostrovy objevil pro evropskou civilizaci na lodi Endeavour James Cook.

Během návštěvy Jamese Cooka na Havaji, abdikoval náčelník Havajských ostrovů. Během mocenských bojů o uvolněné místo byl James Cook zabit. V následujícím období v letech 17801795 se v průběhu několika bitev podařilo ovládnout ostrovy náčelníkovi Kamehamehovi.

Havajské království a Havajská republika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam havajských králů.

Po ovládnutí ostrovů a násilném připojení ostrova Kauai v roce 1810 sjednotil všechny ostrovy v Havajské království a sebe prohlásil králem Kamehamehou I. (označovaným také jako Král Kamehameha Veliký – anglicky King Kamehameha the Great).

Roku 1872 zemřel jeho potomek Kamehemeha V. a Havajská vláda zvolila Lunalila, který zemřel dva roky nato. V roce 1874 tedy proběhly další volby, ve kterých byl 45člennou komisí zvolen Kalākaua. S touto volbou nesouhlasili domorodí obyvatelé Havaje, kteří se obávali, že Kalākaua je zastánce zájmů amerických plantážníků. Kalākaua v královském úřadu překvapil a po celou dobu zastával postoje, kterými tvrdě hájil Havajskou nezávislost a zájmy chudých domorodců. Mezi lety 1881 a 1883 vyrazil jako první hlava státu v historii na cestu kolem světa, aby zvýšil prestiž a povědomí o Havajské státnosti; během té doby předal trůn své sestře Liliuokalani, která zakázala imigraci Číňanů, kteří do země rozšířili neštovice, čímž ještě více rozčeřila vztahy s americkými plantážníky, kteří Číňany zaměstnávali. Po svém návratu se Kalākaua střetl s německým kancléřem Bismarckem, když se snažil vytvořit unii se Samoou, o jejíž kolonizaci se Německo tou dobou pokoušelo. Dále byl Kalākaua v roce 1887 násilím donucen přijmout ústavu, která omezila jeho pravomoci. V zemi došlo k povstání na jeho podporu, které vyčerpaný Kalākaua už jen sledoval. V roce 1891 zemřel. Krátce předtím pronesl slavnou větu "Vyřiďte mému lidu, že jsem se snažil." Po Kalākauaovi nastoupila jeho sestra Liliuokalani. V roce 1890 zrušily USA clo na cukr všem státům, což přivodilo Havaji, která dříve měla monopol, a především zdejším plantážníkům, ekonomické potíže. Havajská liga vedená plantážníky poté žádala USA o intervenci za účelem svržení královny Liliuokalani. V roce 1892 na území Havaje vstoupily americké jednotky. V lednu 1893 se Liliuokalani vzdala trůnu po dobytí jejího paláce. Havajská liga vyhlásila revoluční Havajskou republiku a požádala USA o anexi svého území. K anexi Havajské republiky došlo v roce 1898 na základě Newlandsovy rezoluce.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hawaii je největší ostrov v Havajském souostroví. Byl vytvořen splynutím dvou velkých vulkánůMauna Kea (4200 m) a Mauna Loa (4160 m). Se svým úpatím, které spočívá na mořském dnu 5500 m pod hladinou moře, je Mauna Kea nejvyšší horou světa; výškový rozdíl mezi základnou a vrcholem je větší než výška Mount Everestu nad mořskou hladinou. Mauna Kea je sopka v období klidu, snad vyhaslá. Naproti tomu Mauna Loa je jednou z nejčinnějších sopek na světě. Její nejaktivnější sopouch, Kilauea, se nachází na jihovýchodním svahu. Obvod vnějšího okraje kaldery Kilauea dosahuje 13 km.

Hlavní ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Havajské ostrovy jsou souostrovím mnoha ostrovů. Hlavní ostrovy však reprezentuje osm následujících (od severozápadu na jihovýchod): Niʻihau, Kauaʻi, Oʻahu, Molokaʻi, Lānaʻi, Maui, Kahoʻolawe a Hawaiʻi. Více v článku Havajské ostrovy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 360 301 obyvatel.[1] Havaj představuje jeden ze čtyř států USA, kde nehispánští běloši nepředstavují většinu obyvatelstva. Má největší podíl obyvatelstva asijského původu a nejvyšší podíl míšenců mezi rasami ze všech států USA. K předkům mezi původními obyvateli ostrovů se hlásí něco málo přes 22 % obyvatel.

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 8,9% populace.[1]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Pomník otce Damiena před budovou havajské vlády.

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Nejvíce je protestantů, kteří jsou ovšem roztříštěni do řady malých církví a denominací (největší protestantskou církví je United Church of Christ, k níž se hlásí asi 3 % obyvatel), takže největší organizovanou náboženskou skupinu představuje římskokatolická církev.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Patronem Havaje je svatý Jozef de Veuster, známý jako otec Damien nebo Otec malomocných, belgický katolický misionář, který zde v letech 18641889 působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženými malomocenstvím. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a před Kapitolem ve Washingtonu.

V silniční síti Havaje existují dálnice H-1, H-2 a H-3,[2] která mají přídomek „mezistátní“, přestože Havaj s žádným jiným státem nesousedí.

Mottem státu je „Ua man ka ea o ka aina i ka pono — the life of the land endureth in righteousness“, květinou žlutý ibišek, stromem tungovník molucký, ptákem berneška havajská a písní Hawaii Ponoi.[3]

Havaj má jako jediný stát USA jako součást své vlajky vlajku Spojeného království.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  2. http://www.fhwa.dot.gov/infrastructure/hawaii01.htm
  3. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 308. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]