Montserrat (ostrov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montserrat
Montserrat
Vlajka Montserratu
vlajka
Znak Montserratu
znak
Geografie

Poloha Montserratu

Hlavní město: Brades (oficiálně Plymouth)
Rozloha: 102 km²
Nejvyšší bod: Chances Peak (914 m n. m.)
Časové pásmo: -4
Poloha: 16°45′ s. š., 62°12′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 488
Hustota zalidnění: 44 ob. / km²
Jazyk: angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: zámořské území Velké Británie
Guvernérka: Deborah Barnes-Jones
Předseda vlády: Lowell Lewis
Měna: východokaribský dolar (XCD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 500 MSR MS
MPZ: GB
Telefonní předvolba: +1664
Národní TLD: .ms

Montserrat je ostrovKaribském moři, objevený v roce 1493 Kryštofem Kolumbem, který jej pojmenoval podle vápencové hory a katalánské národní svatyně Montserrat. Montserrat je zámořským územím Velké Británie. Jeho hlavní město Plymouth muselo být opuštěno kvůli katastrofální erupci sopky Soufrière (18. července 1995).

Montserrat-CIA WFB Map.png

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době Kolumbova připlutí byl ostrov obydlen Arawaky a Kariby. Kolumbus na ostrov připlul v roce 1493 a nazval jej Santa María de Montserrat podle kláštera Montserrat v Katalánii ve Španělsku. Ostrov přešel pod britskou kontrolu v roce 1632, když sem připlula skupina irských katolíků, prchajících před náboženskou persekucí. Během 17. a 18. století byli na ostrov přiváženi otroci (podobně jako na ostatní karibské ostrovy) a základem ekonomiky se stala produkce cukru, rumu a bavlny. V 60. letech 17. století se přes ostrov přehnala anglicko-francouzská válka o vliv v koloniích, která zničila většinu plantáží. K válečné pohromě se navíc přidal silný hurikán, který způsobil další škody. Ekonomika ostrova se zotavila až počátkem 18. století.

V roce 1782, v průběhu Americké války za nezávislost, byl Montserrat krátce obsazen Francouzi, bojujícími proti Velké Británii. V roce 1783 byl ostrov vrácen zpět Británii na základě Pařížské smlouvy, která konflikt urovnala. V roce 1834 bylo na Montserratu zakázáno otroctví.

Během 19. století měly klesající ceny cukru negativní dopad na místní ekonomiku. Velké statky přestaly být rentabilní, půda přecházela mezi drobné vlastníky a důležitou plodinou se staly limetky.

V 70. letech 20. století se ostrov stal oblíbenou destinací světových hudebníků a zpěváků, kteří si zde při natáčení užívali teplé klima. Slibný rozvoj cestovního ruchu byl přerušen dvěma katastrofami na přelomu 20. a 21. století.

V říjnu 1989 udeřil na ostrov hurikán Hugo, který zničil drtivou většinu infrastruktury na ostrově. Během několika let byly škody opraveny a počet turistů opět narůstal, avšak přišla další katastrofa.

Výbuch vulkánu

V červenci roku 1995 se sopka Soufrière, která byla považována za nečinnou, probudila k životu. Erupce pohřbila hlavní město Plymouth vrstvou bahna více než jeden metr silnou. Letiště a přístav byly zničeny, jižní polovina ostrova se stala neobyvatelnou a polovina obyvatel byla nucena Montserrat opustit. Občasné erupce sopky nadále pokračují, většinou se však omezují pouze na sopečný popel postihující nyní již neobydlenou jižní část. Některé erupce však zasahují i na sever.

V únoru 2005 bylo otevřeno nové letiště a v zátoce Little Bay, mimo dosah erupcí, je budováno nové hlavní město a přístav.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Plocha ostrova je asi 104 km² a nadále se zvětšuje díky přemisťování materiálu sopečnou činností z nitra ostrova na pobřeží. Montserrat je asi 16 km dlouhý a přibližně 11 km široký. Pobřeží je tvořeno dramatickými útesy vysokými 15 až 30 m, mezi nimiž jsou rozesety písečné pláže. K Montserratu patří dva ostrůvky: Little Redonda a Virgin.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu