Severní Irsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severní Irsko
Northern Ireland
Tuaisceart Éireann
Norlin Airlann
Geografie

Poloha Severního Irska

Hlavní město: Belfast
Rozloha: 13 843 km²
Nejvyšší bod: Slieve Donard (852 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +0
Poloha: 54°35′27″ s. š., 5°50′24″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 759 000
Hustota zalidnění: 122 ob. / km²
Jazyk: angličtina, irština, ulsterská skotština
Národnostní složení: Irové, Angličané
Náboženství: protestantství, katolictví
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 3. května 1921 ()
Královna: Alžběta II.
Předseda vlády: Peter Robinson
Měna: libra šterlinků (GBP)
HDP/obyv. (PPP): 19 603 USD
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +44
Národní TLD: .uk

Severní Irsko (anglicky Northern Ireland, irsky Tuaisceart Éireann) je součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Někdy se zkráceně (a nepřesně, neboť zaujímá jen šest z devíti hrabství této historické provincie) označuje názvem Ulster. Rozkládá se v severovýchodní části ostrova Irsko, na jihu a západě hraničí s Irskou republikou. Má rozlohu 13 843 km² a čítá 1 759 500 obyvatel (2008), hlavním a největším městem je Belfast.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Severního Irska.

Stejně jako ostatní Irsko byla i tato oblast obývána od starověku Kelty. Ti se v 5. století začali stěhovat do severních oblastí Británie, kde založili svá království, která posléze ovládla celé dnešní území Skotska i další oblasti. V období 9.-11. století Irsko silně zpustošily vikinské nájezdy, ty ale na rozdíl od Anglie nikdy nepřešly v nějaké významné osídlení ostrova.

Od 12. století byla především oblast na severovýchodě ostrova pod vlivem Anglie, sem také od 16. století směřovala silná imigrace anglických, a především skotských presbyteriánů, kteří získali postupně ve čtyřech hrabstvích (Antrim, Armagh, Down a Londonderry) většinu a ve dvou dalších silnou menšinu (Tyrone a Fermanagh); pouze ve třech zbývajících hrabstvích provincie Ulster (Cavan, Donegal a Monaghan) měli nakonec většinu irští katolíci. Unionisté (tedy stoupenci unie s vlastní Británií) pak odmítali autonomii Irska, resp. jeho nezávislost, o níž usilovala většina Irů.

V roce 1922 bylo odmítnuto parlamentem (zřízeným roku 1919 pouze pro prvních šest hrabství) připojení k nově ustanovenému samostatnému Irsku. Severní Irsko tak zůstalo součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, což vláda Irska oficiálně nikdy neuznala (de facto roku 1985). Dodnes tu panuje složitá společenská situace, kterou eskalovaly militantní teroristické skupiny z obou táborů, a teprve roku 1994, resp. 1998 bylo podpisem Belfastské smlouvy vyhlášeno příměří (oběma stranami ovšem porušované) a probíhají další politická jednání.

Geografie a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Giant's Causeway
Mapa Severního Irska

Území Severního Irska bylo po většinu poslední doby ledové kryto ledovcem.

Jezero Lough Neagh je největším sladkovodním jezerem celého irského ostrova a Britských ostrovů vůbec. Jeho rozloha je 392 km². Druhý největší jezerní systém tvoří Horní a Dolní jezero Lough Erne v hrabství Fermanagh. Největším ostrovem Severního Irska je ostrov Rathlin u pobřeží hrabství Antrim. Zátoka Strangford Lough je největší zátokou Britských ostrovů a zaujímá plochu asi 150 km².

Pohoří Sperrin Mountains představuje významnou vrchovinu (pokračování Kaledonských hor) s rozsáhlými zásobami zlata, doplněnou žulovými Mourne Mountains a čedičovou plošinou Antrim. Žádné z těchto pohoří není dramaticky vysoké, nejvyšším bodem Severního Irska je Slieve Donard v pohoří Mournes, s výškou 848 m n. m. Vulkanická činnost, která vytvořila plošinu Antrim, zformovala také sloupy na pobřeží hrabství Antrim, které se nazývají Obří chodník (Giant's Causeway).

Velmi úrodná oblast se nachází především kolem řek Bann, Foyle a Blackwater. Většina kopcovité oblasti je využívána pro pastevectví.

Údolí řeky Lagan dominuje Belfast, který spolu s okolím zahrnuje jednu třetinu populace severního Irska.

Celé Severní Irsko má mírné přímořské podnebí, které je vlhčí na západě, ačkoliv oblačnost je častá v celé oblasti. Počasí je nevyzpytatelné po celý rok. Vlhké klima a odlesňování v 16. a 17. století zanechaly Severní Irsko pokryté zelenou (konopnou) trávou.

Správní dělení[editovat | editovat zdroj]

Severní Irsko se skládá ze šesti hrabství, ačkoliv pro správní účely se již nepoužívají:

V současné době se území Severního Irska dělí na 26 okresů, které mají odlišné hranice než hrabství, dokonce i v případě, že jsou po hrabství pojmenované.

Městský status má v Severním Irsku 5 sídel:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Northern Ireland ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]