Katalánsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Comunitat Autònoma de Catalunya
Comunidad Autónoma de Cataluña
Znak Katalánska
Znak Katalánska
Znak Katalánska
Znak katalánského parlamentu a vlády
Vlajka Katalánska
Vlajka Katalánska


Hymna:Hymna Katalánska

poloha společenství v rámci Španělska

Hlavní a největší město
Rozloha
- Pořadí mezi společenstvími
- % rozlohy Španělska
32 114 km2
6.
6,3 %
Obyvatelstvo
- Pořadí mezi společenstvími
- % obyvatel Španělska
- Hustota zalidnění
7 210 508
2.
15,95 %
224,5 obyv./km2
Úřední jazyk(y) katalánština, okcitánština[1], španělština
ISO 3166-2 ES-CT
Počet provincií 4
Autonomní statut od: 18. prosince 1979 (původní)
9. srpna 2006 (nový)
Parlamentní zastoupení
- kongres
- senát

47 křesel
23 křesel
Počet křesel reg. parlamentu 135
Předseda vlády José Montilla (PSC)

Generalitat de Catalunya

Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 210 000 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska.

Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: Barcelona, Girona (kastilsky Gerona), Lleida (Lérida) a Tarragona. Menšími správními celky je 41 comarek.

Obsah

[editovat] Geografie

Katalánsko na severu hraničí s Francií a Andorrou, na západě s autonomním společenstvím Aragonií, na jihu s autonomním společenstvím Valencií, na východě pak sousedí se Středozemním mořem.

Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří Pyreneje, od kterého na jih odbočuje pohoří Cordillera Costero - Catalana, kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí Costa Dorada a Costa Brava. Na západě Katalánska na jihu provincie Lérida se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska Ebro.

[editovat] Města

K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel:

# Obec Comarca Obyvatelstvo[2]
1 Escut de Barcelona.svg Barcelona Barcelonès 1 595 110
2 Spain.Hospitalet.de.Llobregat.Escudo.svg L'Hospitalet de Llobregat Barcelonès 251 848
3 Escut de Badalona.svg Badalona Barcelonès 216 201
4 Escut de Terrassa.svg Terrassa Vallès Occidental 202 136
5 Escut de Sabadell.svg Sabadell Vallès Occidental 201 712
6 Escut de Tarragona.svg Tarragona Tarragonès 134 163
7 Escudo de Lérida.svg Lleida Segrià 127 314
8 Flag of Mataró.svg Mataró El Maresme 119 035
9 Escudo Santa Coloma de Gramanet.jpg Santa Coloma de Gramenet Barcelonès 116 765
10 Ct reus-emblem.gif Reus Baix Camp 104 835

Dalšími většími městy jsou Gerona, Tortosa či Figueres.

[editovat] Kultura

Pohled na Barcelonu z parku Güell

Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na Španělsku. Počátky katalánské literatury sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři (Salvador Dalí a Joan Miró), architekti (Lluís Domènech i Montanera, Antoni Gaudí) a hudebníci (violoncellista Pau Casals či současný písničkář Lluís Llach).

[editovat] Reference

  1. Od nového autonomního statutu
  2. Idescat, 2007

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Spain stub.png Související články obsahuje
Portál Španělsko