Katalánsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Comunitat Autònoma de Catalunya Comunidad Autónoma de Cataluña |
|
|---|---|
 Znak Katalánska  Znak katalánského parlamentu a vlády  Vlajka Katalánska |
|
| Hymna:Hymna Katalánska | |
|
|
|
|
Hlavní a největší město
|
|
| Rozloha - Pořadí mezi společenstvími - % rozlohy Španělska |
32 114 km2 6. 6,3 % |
| Obyvatelstvo - Pořadí mezi společenstvími - % obyvatel Španělska - Hustota zalidnění |
7 210 508 2. 15,95 % 224,5 obyv./km2 |
| Úřední jazyk(y) | katalánština, okcitánština[1], španělština |
| ISO 3166-2 | ES-CT |
| Počet provincií | 4 |
| Autonomní statut od: | 18. prosince 1979 (původní) 9. srpna 2006 (nový) |
| Parlamentní zastoupení - kongres - senát |
47 křesel 23 křesel |
| Počet křesel reg. parlamentu | 135 |
| Předseda vlády | José Montilla (PSC) |
Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 210 000 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska.
Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: Barcelona, Girona (kastilsky Gerona), Lleida (Lérida) a Tarragona. Menšími správními celky je 41 comarek.
Obsah |
[editovat] Geografie
Katalánsko na severu hraničí s Francií a Andorrou, na západě s autonomním společenstvím Aragonií, na jihu s autonomním společenstvím Valencií, na východě pak sousedí se Středozemním mořem.
Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří Pyreneje, od kterého na jih odbočuje pohoří Cordillera Costero - Catalana, kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí Costa Dorada a Costa Brava. Na západě Katalánska na jihu provincie Lérida se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska Ebro.
[editovat] Města
K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel:
| # | Obec | Comarca | Obyvatelstvo[2] |
|---|---|---|---|
| 1 |  Barcelona |
Barcelonès | 1 595 110 |
| 2 |  L'Hospitalet de Llobregat |
Barcelonès | 251 848 |
| 3 |  Badalona |
Barcelonès | 216 201 |
| 4 |  Terrassa |
Vallès Occidental | 202 136 |
| 5 |  Sabadell |
Vallès Occidental | 201 712 |
| 6 |  Tarragona |
Tarragonès | 134 163 |
| 7 |  Lleida |
Segrià | 127 314 |
| 8 |  Mataró |
El Maresme | 119 035 |
| 9 |  Santa Coloma de Gramenet |
Barcelonès | 116 765 |
| 10 |  Reus |
Baix Camp | 104 835 |
Dalšími většími městy jsou Gerona, Tortosa či Figueres.
[editovat] Kultura
Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na Španělsku. Počátky katalánské literatury sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři (Salvador Dalí a Joan Miró), architekti (Lluís Domènech i Montanera, Antoni Gaudí) a hudebníci (violoncellista Pau Casals či současný písničkář Lluís Llach).
[editovat] Reference
- ↑ Od nového autonomního statutu
- ↑ Idescat, 2007
[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||
