Textilní průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem. [1]

Výroba je většinou (ne vždy) organizována ve formě podniku, jehož součástí jsou vedle vlastní tovární (tj. strojové) výroby zpravidla také nevýrobní činnosti, zejména nákup surovin, technická a ekonomická příprava výroby a prodej hotového zboží. [2]

Členění textilních podniků[editovat | editovat zdroj]

Výroba textilií probíhá obvykle v několika stupních, každý stupeň představuje uzavřený celek se zvláštní strukturou. Textilní průmysl se dá z tohoto hlediska rozdělit na podniky nebo provozy se zaměřením na

Velikost výrobních jednotek[editovat | editovat zdroj]

Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů [3], obvykle se však výroba organizuje v linkách, které sestávají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.

(Extrémní příklady: Materiál při výrobě česané vlněné příze (viz Souček) nebo manšestrové tkaniny (viz Peter/Routte) prochází více než 20 pasážemi strojů). Kapacita jedné výrobní linky určuje zpravidla technické minimum velikosti provozu.

V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod.). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“. [4]

Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před globalizací) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci [5] a v Německu nezbyl ani jediný podnik s touto velikostí [6]l a průměrný podnik zaměstnával asi 95 pracovníků (statistika z roku 2011).

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje továrna na výrobu hedvábné příze v anglickém Derby se stroji poháněnými vodním kolem, která byla v roce 1722 uvedena do provozu. [7] Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně žentourem.

Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně Offermannova továrna na sukno v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. století přestavbou z manufaktury. [8]

Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. Např. v roce 1800 pocházelo 53% textilií z asijských manufaktur. [9]

V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u Nottinghamu) instalován první parní stroj v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes transmise) textilní stroje (viz Meechels).

V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin (Talavášek str. 27). V roce 1900 měl obnášet podíl asijských manufaktur na světové textilní výrobě už jen 8%.

Ve 20. století byly zmechanizována výroba prakticky všech druhů textilií, stroje z konce století jsou z velké části napojeny na počítač, část manuálních prací byla automatizována.

Textilní průmysl v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Světový textilní průmysl zpracovával na začátku 21. století ročně cca 80 milionů tun surovin (jen nepatrné množství surovin se používalo k manuální výrobě).

Velká většina textilií se vyrábí v Asii, přesnější údaje o produkci jednotlivých států se však dají sotva získat. Např. každoroční podrobné analýzy čínského textilního průmyslu jsou k dostání za 2800 US$. [10], o indickém textilu je známo, že v roce 2008 produkoval (při totálně zastaralých strukturách) s 35 miliony pracovníků zboží za cca 50 miliard US$. [11]

V 27 státech Evropské unie vyrobili v roce 2009 dva miliony pracovníků textilie a oděvy za cca 172 miliard €.

Z toho v některých státech EU např.: [12]

Textilie a oděvy
2009
Prodej
v € x 109
Pracovníci
v 1000
Pers. náklady
v € / hod.
Itálie 60,4 444 22,57
Německo 22,1 139 1) 24,25
Francie 22,0 109 25,57
V.Británie 11,1 100 22,88
Španělsko 13,8 143 15,59
Polsko 5,2 209 4,14
Česká rep. 2,8 68 2) 5,31
Bulharsko 1,6 153 1,88

1) Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí (viz Breitenmacher)

2) V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí (viz Statistická ročenka).

Odbyt výrobků textilního průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) 1,5 bilionu US$ (viz Wulfhorst).

V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 527 miliard US$ [13], na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.

Poznámky:

U států EU se při „exportu“ jedná z velké části o vzájemnou výměnu zboží v rámci společného trhu.

Peněžní údaje o exportu se zakládají na velkoobchodních cenách, proto nejsou srovnatelné s výnosem produkce (1,5 bilionu) u spotřebitelů.

Galerie textilního průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Breitenmacher: Struktur und Wachstum – Textil, Duncker & Humblot 1981, ISBN 3 428 05040 1, str. 18
  • KLEPL, Jan. Počátky továrního průmyslu lnářského v našich zemích. Praha : Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce v Praze, 1941. 42 s.  
  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 401-404
  • Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Prah 1986, str. 240
  • Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 370
  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 27
  • Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 321-325

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice průmyslu (německy): http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/industrie.html
  2. Definice geografie průmyslu: http://zemepis-otazky.studentske.cz/2008/06/geografie-prmyslu.html
  3. Pletárna v USA z roku 1960: http://www.digitalforsyth.org/jpg/uzz/dal/uzz_dal_06650.jpg
  4. Struktura textilních podniků (anglicky): http://www.ehow.com/facts_7508086_structure-textile-industry.html
  5. Pracovníci v textilním průmyslu podle ČSÚ v roce 2006: http://www.mpo.cz/dokument22214.html
  6. Následky globalizace v německém textilu (německy): http://www.tagesspiegel.de/kultur/guter-stoff/567892.htm
  7. Vznik textilního průmyslu: http://zemepis-otazky.studentske.cz/2008/06/etapizace-vzniku-rozvoje-prmyslu.html
  8. Bakalářská práce o vývoji textilního průmyslu v Brně: http://is.muni.cz/th/179259/ff_b_a2/posledni_verze1.txt
  9. Vývoj textilního průmyslu v Asii (německy): http://lutz-kroneberg.suite101.de/konkurrenz-globalisierung-und-soziale-frage-a69080
  10. Analýza čínského textilního průmyslu 2010/2011 (anglicky, za 2800 US$): http://pdf.marketpublishers.com/shcri/research_report_on_chinese_textile_industry_2010_2011.pdf
  11. Textil v Indii (německy): http://portal.wko.at/wk/dok_detail_file.wk?angid=1&docid=1360254&conid=480528
  12. Textil v Německu a v Evropě: http://www.textil-nord-west.de/uploads/media/Zahlen_zur_TuBI_Statistik_2011.pdf
  13. Statistika WTO za rok 2009 http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2010_e/its2010_e.pdf