Vigoň
Vigoň je příze ze směsi textilních odpadů s různými druhy vláken. Vyrábí se na způsob spřádání mykané vlny.
Název pochází od vikuně, jihoamerického velblouda, jehož vzácná, velmi drahá srst původně dávala vlákna na výrobu vigoňové příze.
Obsah |
Materiál [editovat]
K původním směsím z čistě vikuňových vláken se postupně přidávalo stále více bavlny, ovčí vlny, textilních odpadů a jiných druhů vláken. V 80. letech minulého století se například tvořily nejčastěji směsi v podobném složení:
| Druh vlákna | Podíl % |
| Viskózová stříž, 40 mm nebo 60 mm (jako „nosné“ vlákno) | 10 - 30 |
| Méněcenné, krátkovlákenné bavlny | 20 - 40 |
| Trhané a recyklované odpady (bavlněné nebo vlněné) | 20 - 70 |
| (Případně také:) lýková vlákna | 20 - 25 |
S podobnými směsemi se dá dosáhnout snížení nákladů na surovinu až pod 1/5 ceny ovčí vlny.
Příprava odpadů ke spřádání [editovat]
Odstřižky z konfekce a hadry z použitých plošných textilií (ze sběru) se rozdělují na tkané a pletené výrobky, zpravidla se musí prát a a vlna se karbonizuje kyselinou sírovou. Materiál se pak ručně zbavuje netextilních příměsí (knoflíků, zdrhovadel a pod.) a třídí podle druhu materiálu a barvy.
Trhání a sekání [editovat]
K rozvolnění plošných textilií se používají trhací stroje. Stroj sestává z 1-5 bubnů opatřených ocelovými kolíky (cca. 1-2/cm², délka 4-5 cm). Při pracovní šíři 800 mm může dosáhnout výkonu až 5000 kg/h.[1] Před trháním se vlákna napouští olejovou emulzí, materiál prochází strojem obvykle 2-3 x.
Na nákresu vpravo je znázorněn trhací stroj s podávacími válečky (1), hlavním bubnem s kolíky (2), sítovými bubny (3) a odváděcími válečky (4).
Trhaný materiál a niťový odpad (z textilního zpracování) se pak rozvolňuje až na jednotlivá vlákna na garnetách a druzetách. Tato zařízení pracují na podobném principu jako mykací stroje. Pracovní orgány jsou opatřeny pilkovými nebo drátkovými potahy a stroje s pracovní šířkou do 1500 mm rozvolňují až 300 kg materiálu za hodinu.
Niťový odpad, obzvlášť odpad z filamentů, se pro některé účely seká na určitou délku na gilotinových nebo kruhových strojích.
Recyklování vlákenných odpadů [editovat]
Vlákenné odpady (zpravidla od předpřádacích strojů přádelen) se zbavují netextilních příměsí na klepacích (willow nebo spirálový klepač) a čechracích (např. crighton) strojích. Stroje pracují na principu smýkání materiálu po roštech, kterými propadávají nespřadatelné příměsi, s výkonem 1000-2500 kg/h.
Příprava prvotních surovin [editovat]
Lýková vlákna pro vigoňové příze se zpravidla předčišťují na tzv. kotonii (odstranění tvrdých a nadměrně dlouhých vláken). Před zpracováním se musí napouštět olejovou emulzí (2-4 %) a nechávají nejméně 24 hodin odležet.
Bavlna prochází před mísením s ostatními materiály stejnou rozvolňovací a čisticí linkou, jaká se používá při výrobě bavlněných přízí.
Viskózová stříž se dodává lehce slisovaná v balících, které se před mísením musí rozvolnit.
Přádní partie [editovat]
Vigoňová příze sestává z vláken s velmi rozdílnými a často se měnícími vlastnostmi. Manipulací tj. sestavením několika komponentů do vlákenné směsi se dosáhne určité jakosti příze (pevnost, stejnoměrnost, barevný odstín atd.). Množství materiálu v jedné směsi je omezeno velikostí mísicího zařízení (řádově zhruba do 150 m³), případně velikostí odběratelovy zakázky. Vlastnosti nového mísení se nedají přesně reprodukovat, jednotlivá mísení se proto zpravidla zpracovávají odděleně – po partiích.
Pro některé účely se vypřádají vigoňky s určitým barevným efektem. Manipulaci směsi k tomu účelu se pak říká melanžování.
Způsob výroby [editovat]
Výrobní postup je téměř stejný jako při spřádání mykané vlny. Sestává z mísení, maštění, čechrání, mykání a dopřádání.
Mísení [editovat]
Pro každý komponent požadované směsi je v provozu jedno skříňové čechradlo, které rozvolní předkládaný materiál, odváží naprogramované množství a shazuje vlákenné vločky na společný dopravník.[2] Hrubě promíchaný materiál se případně dodatečně rozvolňuje na mykacím čechradle, postřikuje olejovou aviváží (2-7 %) a odvádí do mísicího stroje (nebo komory). Mísení spočívá zpravidla ve vodorovném pokládání tenké vrstvy a svislém odebírání materiálu.[3]
Čechrání [editovat]
Mykací čechradlo pracuje na stejném principu jako mykací stroj na vlnu, pracovní orgány jsou však opatřeny podstatně hrubšími, zaoblenými zoubky. Úkolem stroje je rozvolnit chomáče vláken na drobnější vločky a dále promísit jednotlivé vlákenné komponenty. Zařízení s pracovní šířkou 1400 mm mohou zpracovat až 1,5 tuny materiálu za hodinu, čechrání probíhá obvykle ve dvou pasážích.
V některých výrobních linkách se používají namísto vlnařských strojů stupňová a bubnová čechradla známá z přádelny bavlny.
Mykání [editovat]
Směsi pro vigoňové příze se zpravidla mykají na agregátech se dvěma stroji (hrubé a jemné mykání) za sebou. Pracovní orgány na nových strojích jsou obloženy pilkovými potahy s hustotou cca. 100 zoubků na cm². Vlákenná vrstva se po průchodu strojem asi stonásobně zjemní, výsledná pavučinka se dělí na několik desítek proužků zaoblovaných do tvaru přástu na zařízení, kterým je mykací souprava zakončena.[4] Stroje s pracovní šířkou do 2500 mm mohou dosáhnout výkonu do 100 kg/h.
Dopřádání [editovat]
Přást navinutý na válech se předkládá prstencovým dopřádacím strojům. Ty jsou vybaveny průtahovým ústrojím se zkrutnou trubkou (kontrola krátkých vláken). Vřetena jsou obvykle opatřena nástavci (jedna z alternativ je snímku vpravo), pomocí kterých se snižuje napětí příze při navíjení na potáč a tím i množství přetrhů. Stroje se staví s průměrem prstence 56 mm s možnými otáčkami vřeten do 12.000/min.
Vlastnosti a použití příze [editovat]
Většina přízí se vyrábí v rozmezí 100-1000 tex, výjimečně v jemnostech do 40 tex. Charakteristický je měkký omak, matný povrch s našedlým odstínem, velmi nízká pevnost v tahu (asi do 7 cN/tex).V porovnání například s česanými přízemi vykazuje vigoňka značnou nestejnoměrnost.
Použití pro méně náročné výrobky je velmi mnohostranné, příze jsou obzvlášť vhodné pro počesávané, hřejivé tkaniny a pleteniny. K nejpoužívanějším patří:
- svetry, tepláky, dětské pletené zboží, zimní spodní prádlo
- pracovní oděvy, podšívky
- závěsy, přehozy, přikrývky
- prachovky, hadry na čištění, potahy válců na různých strojích a mnoho jiných
V České republice bylo v roce 1989 z vigoňových přízí vyrobeno 60 milionů metrů tkanin a 40 milionů kusů pleteného zboží (tepláky). V roce 2008 však nebyl v ČR stejně jako v celé EU znám ani jeden výrobce vigoňky. Výroba zde dnes není rentabilní (značný podíl ruční práce) a vigoňka byla v posledních letech u mnohých tkanin a pletenin nahrazena jinými druhy příze.
Literatura [editovat]
- Nötzold: Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei, Fachbuchverlag Leipzig 1970
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
Reference [editovat]
- ↑ Moderní trhací stroj:http://www.befama.com.pl/niemiecka/reissmaschine_fur_textilabfalle_KS39.htm
- ↑ Skříňové čechradlo s odvažovacím zařízením: http://www.temafa.com/deu/prod-pro/proprog_fra_temafa.htm
- ↑ Příklad mísicí komory: http://www.befama.com.pl/niemiecka/KMD.htm
- ↑ Mykací souprava se dvěma stroji: http://www.befama.com.pl/niemiecka/zweikrempelsatz_CR612.htm
