Bavlna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sklizeň bavlny v USA na začátku 20. století

Bavlník je nejdůležitější ze všech plodin pěstovaných pro výrobu textilního vlákna. Vlákna se získávají z plodu keře bavlníku a jsou tvořeny celulózou.

Bavlněná vlákna jsou přítomna ve více než 50 % dnes vyráběných textilií. Kultivace bavlny měla výrazný ekonomický dopad již od doby, kdy byla bavlna poprvé domestikována před přibližně 5000 (možná i 10 000) lety.

V Evropě byla bavlna neznámá až do pozdního středověku. V době průmyslové revoluce se však bavlna stala díky svým fyzikálním vlastnostem velmi důležitou pro textilní průmysl a koncem 19. století představovala přibližně 80 % objemu všech textilních materiálů. V dnešní době si bavlna sice uchovává svoje postavení jako nejvýznamnější přírodní vlákno, ale její význam byl do značné míry narušen vlákny syntetickými. Na dnešní produkci textilií se bavlna podílí zhruba 30 %.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V tropických oblastech byla bavlna používána k výrobě lehkých textilií po tisíciletí. Někteří autoři uvádějí, že staří Egypťané používali bavlněné tkaniny již před 12 000 lety. Bavlna, spolu s peřím a vlákny živočišného původu, byla rovněž objevena v tkaninách nalezených v jeskyních v Mexiku. Tyto nálezy byly datovány do 5. tisíciletí př. n. l. Jsou důkazy pro tvrzení, že různé odrůdy bavlníku byly nezávisle domestikovány v Jižní Americe a v Indii.

Nejstarší písemná zmínka o bavlně pochází z Indie (rgvéd, 1500 př. n. l.). Přibližně 1000 let poté popisuje indickou bavlnu Herodotos takto: „a rostou tam stromy, jejichž plodem je vlna, kteráž překonává svoji nádherou a jakostí vlnu ovčí. Indové pak dělají své šaty z této stromové vlny“. Arabští kupci dovezli první bavlněné látky do Evropy někdy v 9. století n. l. Když Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku, nalezl na Bahamách bavlníkové plantáže. V 16. století byla bavlna a výrobky z ní všeobecně známa po celém tehdejším světě.

Bavlna v Novém světě[editovat | editovat zdroj]

Pěstování bavlny bylo jednou z hlavních ekonomických aktivit prvních kolonistů v Novém světě. První zmínky o pěstování bavlny kolonisty jsou z roku 1556, odkdy byla pěstována na Floridě, a z roku 1607, odkdy byla pěstována ve Virginii. Skutečným bodem, kdy se bavlník stal nejdůležitější zdrojem textilního vlákna, byla průmyslová revoluce v druhé polovině 18. století. Ve 30. letech 18. století byly v Anglii poprvé použity na výrobu bavlněné příze spřádací stroje, které byly záhy poháněny dalším vynálezem – Wattovým parním strojem. V roce 1764 byl v Blackburnu v severozápadní Anglii vynalezen stroj na spřádání příze Spinning Jenny, který efektivitu zpracování bavlny dále zvýšil.

Brzdou bylo nadále zdlouhavé a pracné ruční odstraňování semínek ze surové bavlny. Jeden dělník byl zpravidla schopen přečistit pouhou 1 libru surové bavlny denně. V roce 1793 vynalezl massachusettský rodák Eli Whitney jednoduchý stroj na čištění surové bavlny a odstraňování semínek (cotton gin). Zdroje amerického patentového úřadu sice naznačují, že první takový stroj byl sestrojen o dva roky dříve Noahem Homesem, nicméně jako vynálezce je dnes většinou označován právě Whitney. Cotton gin umožnil zpracovávat v případě ručně poháněného stroje 50× až 100× větší množství bavlny, zatímco stroje poháněné koňmi či později parním strojem byly ještě mnohem efektivnější. Tak byla odstraněna největší překážka průmyslového využití bavlny. Za dva roky od vynálezu cotton ginu vzrostla produkce bavlny ve Spojených státech 33× (z 0,18 mil. liber na 6 mil.) a do roku 1810 na 93 milionů liber. Ekonomika celého Jihu byla od té doby založena na pěstování bavlny. Potřeba ohromného množství levných pracovních sil na rozsáhlé bavlníkové plantáže byla vyřešena dovozem otroků z Afriky.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Pro spotřebitele je nejdůležitější:

Bavlna má dobrou pevnost v tahu (245–373 mN/tex) a v oděru, která se za mokra dokonce asi o 20 % zvyšuje. Proto se používá s výhodou zejména na výrobky, které jsou v tom směru namáhány a musí se často prát.

Výrobky mají příjemný omak a mohou sát značné množství vlhkosti, například potu. I toto je jeden z hlavních důvodů, proč se bavlna rozšířila i do lůžkovin a 100% bavlna je dnes v tomto oboru nejpoužívanějším materiálem.

Jeden z hlavních důvodů vysoké spotřeby bavlny ve světě je velmi výhodný poměr celkových užitných vlastností k ceně produktů.

K nevýhodám patří, že se výrobky z bavlny snadno mačkají, žmolkují a jen omezeně chrání proti chladu.

Pro výrobce příze je z jakostních ukazatelů nejdůležitější délka neboli stapl vláken a stejnoměrnost staplu. U většiny druhů bavlny platí, že delší vlákna jsou jemnější a i relativně pevnější. Z těch se pak nechají vypřádat jemnější, hodnotnější příze.

K hodnocení jakosti patří dále obsah nečistot a nezralých vláken v surovině.

Pro volbu správné bavlny se musí také brát v úvahu:

Produkce a použití[editovat | editovat zdroj]

Dnes se bavlna pěstuje ve všech teplých oblastech celého světa, přičemž se pěstují vysoce vyšlechtěné odrůdy a druhy založené však na původních lokálních odrůdách.

Nejjakostnější bavlny (stapl 50–60 mm) se dají vypřádat až do jemnosti pod 5 tex. To jsou ovšem rarity (např. americká Sea Island), ze kterých se vyrábí velmi omezené množství luxusního zboží (pánská košile za 6000 Kč).[1]

Ze staplové délky cca 28–40 mm se vypřádají (po odstranění 15–25 % nejkratších vláken) z čisté bavlny nebo často ve směsi s polyesterovými vlákny česané příze o jemnosti 6 – cca 25 tex. Ty se používají na lehké tkané a pletené svrchní ošacení (popelíny), spodní a ložní prádlo, posteloviny (sypkovina), samety, kordy a mnoho dalších výrobků.

Ke stálým dodavatelům těchto vláken patří Egypt, USA (druh Pima) a asijské republiky bývalého SSSR, které ovšem pěstují jen u špičkových druhů staplové délky do 33/34 mm.

Téměř všichni producenti (ve více než 70 státech) pěstují bavlny v délkách do 28 mm. Ty najdou široké použití při výrobě mykaných prstencových a zejména rotorových přízí až do jemnosti cca 17 tex. Z těch se pak zhotovují textilie, které jsou méně náročné na stejnoměrnost a hladkost příze. Patří sem např. džíny, pracovní oděvy, prostěradla, hrubé ručníky a utěrky atd.

Krátká vlákna (cca 10–18 mm), která se vylučují při výrobě česané příze, se často zpracovávají ve směsi s delšími bavlněnými nebo umělými vlákny na hrubé, zejména rotorové příze. Tkaniny z nich se pak používají na příklad na pracovní oděvy nebo hadry na čištění.

V roce 2002 se podle FAO pěstovala bavlna na 330 000 km² a její světová produkce dosáhla 21 milionů tun v hodnotě asi 20 miliard dolarů. Od začátku 60. let se tak produkce více než zdvojnásobila, a to díky zdvojnásobení průměrných výnosů z 305 kg/ha na dnešních 635 kg/ha.[2] V období 2008/2009 dosáhla produkce 24,6 milionů tun, nejvýznamnějšími pěstiteli byli:[3]

Produkce bavlny 2008/9 (v milionech tun)
Čína 8,0 Brazílie 1,4 Turkmenistán 0,3
Indie 5,4 Uzbekistán 1,1 Řecko 0,2
USA 3,0 Turecko 0,5 Sýrie 0,2
Pákistán 2,4 Austrálie 0,3 Argentina 0,2

V porovnání s tím největší spotřebitelé (2003): Čína 5,7 mil., Indie 3,0 mil., Pákistán 2,0 mil. a USA 1,6 milionů tun. České přádelny spřádají 70 tisíc tun, což je cca 0,3 % světové spotřeby.

Ceny se zpravidla sjednávají na burzách specializovaných na obchod s bavlnou. Ke známým burzám patří např. New York, Bombaj nebo Brémy.[4]

Příklad cen na Brémské burze v lednu 2012 (CIF v €/kg): egyptská (cca 36 mm) 2,63 €, USA Pima (cca 36 mm) 3,33 €, sudánská dlouhovl. 2,79 €, USA (cca 27 mm) 1,98 €.

Bavlna a biotechnologie[editovat | editovat zdroj]

Pěstování bavlny je velmi náročné na použití pesticidů, které se aplikují desetkrát až dvacetkrát ročně, někdy i častěji. Zvláště v rozvojových zemích bez dostatku ochranných pomůcek dochází často ke smrtelným otravám během jejich aplikace. Hlavními škůdci jsou v různých částech světa housenky motýlů rodů Helicoverpa, Earias, Heliothis a Pectinophora. Aplikaci insekticidů lze snížit o 60–80 % pěstováním transgenních odrůd bavlny, které jsou díky vloženému Bt-genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis jedovaté pro housenky těchto motýlů. Transgenní odrůdy bavlny se pěstují v USA, Číně, Austrálii, Indii, Pákistánu a Bangladéši. Bohužel v některých případech, například v roce 2001 v Austrálii nebo v roce 2003 v Indii, došlo k selhání této genetické ochrany a zemědělci pěstující tyto odrůdy utrpěli těžké ekonomické ztráty. V Indii lze potíže s transgenní bavlnou do značné míry vysvětlit černým trhem, kde se díky vysoké poptávce po geneticky modifikované bavlně prodávají běžná semena jako transgenní.

Ekologické aspekty pěstování bavlny[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředí (viz Schwarzbuch Baumwolle):

Faktor / Druh vlákna bavlna polyester viskóza
Spotřeba vody (cbm/t)  5 800  100  400
Spotřeba energie (gigajoule/t)  55  95  100
Znečištění ovzduší (ekvivalent CO2/t)  2,0  4,1  3,5
Relat. znečištění půdy (%)  100  9,2  5,7
Potřeba pěstit. plochy (ha/t)  1,3  --  0,7

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejdražší bavlna:http://www.patternworks.com/productdetail/387/SEA-ISLAND-COTTON.h
  2. http://www.fao.org/es/esc/en/index.html
  3. Významní pěstitelé: http://de.wikipedia.org/wiki/Baumwolle
  4. Burza bavlny: http://www.baumwollboerse.de/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 59-64, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]