Konopí
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kvetoucí samičí rostlina konopí setého (Cannabis sativa)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Druhy vyskytující se v ČR | ||||||||||||||
|
Konopí (Cannabis) je rod jednoletých bylin z čeledi konopovítých.
Obsah |
Popis [editovat]
Jsou to dvoudomé byliny se vzpřímenými lodyhami, samičí rostliny bývají nižší než samčí, které jsou štíhlejší a dozrávají asi o měsíc dříve. Lodyhy jsou vysoké okolo 2 až 3 metrů a jsou v horní části větvené. Listy jsou dlanitě složené, 3 až 9 četné se zubatými čárkovitými žilnatými lístky. Stopkaté samčí květy jsou uspořádány do lat, samičí úžlabní květy jsou přisedlé. Jsou to rostliny větrosnubné. Plodem je jednosemenná nažka. Hlavní kořen je vřetenový s mnoha postranními kořínky.
Rozšíření [editovat]
Konopí pochází z Indie, západní a Střední Asie, kde bylo již pěstováno asi tisíc let př. n. l. Odtud se rozšířilo začátkem prvního tisíciletí do Evropy a postupně do celého světa. Je to teplomilná rostlina, ve střední a jižní Evropě se pěstuje v teplejších oblastech na neutrálních až mírně kyselých hlinitých půdách s dostatkem vláhy a dusíku v půdě.
Taxonomie [editovat]
V našich oblastech se vyskytují tři druhy konopí:
- konopí seté (Cannabis sativa) se pěstuje pro svá lýková vlákna, která mají vysokou pevnost a pro svá olejnatá semena,
- konopí indické (Cannabis indica), někdy uváděné jako (Cannabis sativa) subsp. (indica), se pěstuje pro pryskyřičný sekret, který vylučují žláznaté listy a hlavně samičí květenství,
- konopí rumištní (Cannabis ruderalis), někdy uváděné jako (Cannabis sativa) subsp. (ruderalis), je plevelnou rostlinou zavlečenou k nám z oblastí jižní Ukrajiny
Druhy konopí [editovat]
Konopí seté a konopí indické se pěstují účelově, konopí rumištní je bezvýznamnou rostlinou neobhospodařovaných pozemků.
Konopí seté [editovat]
Konopí seté, je všestranně využitelná plodina. Jeho nejznámější využití je v textilní výrobě a také pro výrobu papíru. Ze stonku se po zpracování namáčením a třením získávají vlákna, která se spřádají. Vyrábějí se z nich provazce, lana, plachty, rohože i pytle velmi pevné a odolné proti vlhkosti a hnilobě Z krátkých vláken se vyrábí např. koudel pro utěsňování šroubovaných spojů potrubí. Rostliny pěstované pro vlákno, textilní rostliny, mají mít co největší výšku a co nejméně kolének. Vlákniny je v rostlině asi 25 %, zbytek je dřevitá hmota – pazdeří, které se lisuje bez pojiva do briket pro spalování nebo se používá jako tepelně izolační materiál. Na území České republiky se konopí asi 40 let vůbec nepěstovalo, pěstování se obnovilo až v roce 1996. Zákon č. 167/98 Sb., o návykových látkách určuje, které odrůdy jsou povoleny pěstovat.[1]
Semena obsahují olej bohatý na vitamin A,D,E a minerály. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny Omega6 a Omega3 v poměrném zastoupení 3:1 (přibližně stejné je zastoupení v lidském těle). Vylisovaný olej se používá v potravinářství, kosmetice, k výrobě mýdel, mazadel a barev. Pokrutiny zbylé po vylisování se zkrmují. Celá semena jsou pod tradičním názvem "semenec" běžně používána jako krmivo pro ptactvo. Obsahují dále mastné kyseliny (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová).
Po celosvětovém zákazu pěstování konopí v roce 1961, daném Jednotnou úmlouvou OSN o omamných látkách, došlo postupně k vyšlechtění odrůd konopí se sníženým obsahem THC. V 80. letech uznala EU pěstování konopí s obsahem THC do 0,2% pro technické či průmyslové účely a vznikl pojem technické či průmyslové konopí. V ČR umožňuje pěstování konopí (THC max. 0,3%) Zákon č. 167/98 Sb., o návykových látkách, který současně pěstitelům určuje i ohlašovací povinnost při osetí plochy nad 100m2.
Konopí indické [editovat]
Toto konopí má na listech a samičích květenství vrstvičku pryskyřice, která obsahuje cannabinoidy, tj. cannabidiol, cannabinol, a hlavně delta-9-tetrahydrocannabinol neboli THC, jejíž vlastností se využívá k výrobě tzv. hašiše. Marihuana jsou sušené listy a především samičí květenství, hašiš je získána koncentrovaná pryskyřice. Droga po požití, hlavně kouřením, navozuje stav opojení a příjemných iluzí při zachování vědomí, je mnohem méně návyková než alkohol, nikotin a tzv. tvrdé drogy. Způsobuje ale snižování a zpomalování motorických funkcí, je proto nebezpečné např. pod jejím vlivem řídit motorové vozidlo.
Paragraf č. 285 trestního zákoníku od 1. 1. 2010 stanovil, zjednodušeně citováno, že ten kdo pro svou potřebu přechovává nebo pěstuje indické konopí v malém množství, dopouští se přestupku a může být potrestán pokutou až 15 000 Kč a ten kdo totéž činí s větším množstvím, dopouští se trestného činu. Nabízení nebo prodej je však vždy trestným činem.[2]
Konopí rumištní [editovat]
Tento plevelnatý druh pochází ze sibiřské oblasti, dorůstá výšky do 1,5 m, stonek je tenký, větvený, slabě olistěný. Jedná se o planou formu konopí u které obsah delta-9-THC není významný. V Evropě se s ním běžně setkáme v Rumunsku či Bulharsku kolem cest, ale nalézt jej můžeme i u nás – podél Dyje či na Pálavsku.
Co jsou to kanabinoidy [editovat]
Kanabinoidy jsou látky, které se v přírodě vyskytují pouze v rostlinách konopí. Systém jejich využívání živými organismy se nazývá kanabinoidní systém. Tento systém existuje již přes 600 miliónů let a vyvinul se v dávných dobách ještě před příchodem dinosaurů. Neustále se vyvíjí a je přítomný ve všech vyšších živočišných druzích. Kanabinoidní systém má klíčový vliv na celou řadu životních funkcí včetně rozmnožování a také příjmu potravy
Vědecké práce provedené v posledních letech poukazují na to, že se kanabinoidní receptory nacházejí v centrální nervové soustavě a mnoha periferních tkáních včetně imunitního, reprodukčního a zažívacího systému, v sympatetických gangliích, hormonálních žlázách, tepnách, plicích a srdci, v oku a v kostech, zažívacím ústrojí a v pokožce. Předpokládá se, že se tento seznam v příštích letech ještě rozšíří a tím se i otevře cesta k výzkumu léčebných účinků kanabinoidů u dalších nemocí.
V minulosti byl hlavní důraz kladen na klinický výzkum účinnosti kanabinoidů pro léčení chronické bolesti a nervových poruch, ale dnes se již zkoumají i jejich účinky na léčbu nádorových onemocnění a chorob souvisejících s poruchami imunitního systému jako revmatická artritida, cukrovka, lupénka, roztroušená skleróza apod.
Další potenciál se skrývá v možnosti využití kanabinoidů pro léčbu alkoholové a drogové závislosti, Parkinsonovy nemoci a poškození paměti při Alzheimerově nemoci.
Popis funkce endocannabinoidového systému [editovat]
V našem těle existuje vitálně důležitý systém, v jehož rámci působí účinné látky, které si náš organismus vyrábí přirozenou cestou a které je možno nahradit látkami obsaženými v konopí.
Tělo si vyrábí látky zvané endokanabinoidy, které se vážou na kanabinoidní receptory a jejich prostřednictvím působí na organismus. Tyto receptory nacházíme v různých orgánech i v kůži, ale především jsou koncentrované v mozku, ovšem mimo těch oblastí mozku, které jsou zodpovědné za respirační a kardiovaskulární funkce. Proto u léků na bázi kanabinoidů nehrozí riziko respiračních a kardiovaskulárních poruch, které jsou u řady jiných léků běžným vedlejším účinkem.
Jednou z látek, které se na výše zmíněné receptory vážou, je endokanabinoid anandamid. Anandamid poprvé izoloval Prof. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc. (nar. 1947) z Hebrejské university v Jeruzalémě v roce 1992. Proč je endokanabinoidní systém tak důležitý?
Výsledky funkce kanabinoidních receptorů s léčebným přínosem zahrnují analgesii, uvolňování svalů, imunosupresi, protizánětlivý účinek, protialergický účinek, zlepšení nálady, stimulaci chuti k jídlu, antiemetický účinek, snížení nitroočního tlaku, bronchodilataci, neuroprotektivní a antineoplastický (protinádorový) účinek.
Endokanabinoidy mají ve srovnání s fytokanabinoidy získanými z konopí rozdílné chemické složení, ale působí podobně. Proto je možné vyrovnávat nedostatek těchto látek vyráběných přirozenou cestou v našem těle dodáním kanabinoidů z konopí. To také zjednodušeným způsobem vysvětluje léčebné působení konopí na celou řadu nemocí.
Endokanabinoidy zajišťují celou řadu životně důležitých funkcí včetně imunitního systému a regulují příjem potravy. Napomáhají organismu vyrovnávat se s fyziologickým, biochemickým i psychickým stresem, kterému je člověk vystavován okolím. Mají pozitivní vliv na schopnost člověka učit se novým poznatkům a vyrovnávat se s nimi. Endokanabinoidy podobně jako imunitní systém chrání organismus proti útokům na bázi proteinů.
Tyto látky nás také chrání proti nadměrné protizánětlivé reakci organismu způsobené akumulací volných radikálů v průběhu života, což je příčinou vzniku mnohých tzv. civilizačních nemocí postihujících především stárnoucí populaci. Hladinu endokanabinoidů v organismu můžeme stimulovat zvýšeným příjmem esenciálních mastných kyselin (omega 3 a 6), které najdeme v ideálním poměru pro lidský organismus např. v konopném oleji. Pokud je deficit již příliš velký, je možné pokusit se nahradit chybějící endokanabinoidy jejich přírodní obdobou z konopí. Synteticky vyráběné kanabinoidy se příliš neosvědčují, protože kanabinoidy na organismus působí v synergii (všechny společně) a pouze v rostlině je najdeme v přirozené kombinaci potřebné k tomu, aby se projevil jejich plný léčebný účinek.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- biologie.amoskadan.cz
- biom.cz
- www.kmen.info
- Občanské sdružení Konopa
- www.kvetenacr.cz
- www.kvetenacr.cz
- Konopí bez obav. Izraelci vyšlechtili druh, ze kterého marihuanu neuděláte
- Tematické číslo časopisu Sedmá generace zaměřené na environmentální souvislosti pěstování konopí
