Příze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.

Obsah pojmu příze[editovat | editovat zdroj]

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

  • Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených [1] ,(viz také Lit.: Denninger str. 265) v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením a pod.) pro další zpracování a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).
  • Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).[2] (viz také Lit.: Kießling str. 146)
  • V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků (viz Lit.: Schenek str.180)

a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie (viz Gong/Wright str. 53-55).

  • Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
  • Z nanovláken a whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze. Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze[editovat | editovat zdroj]

Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

Světová spotřeba dosáhla v roce 2009 cca 75 milionů tun, ze kterých bylo použito skoro 90 % na výrobu příze.[3]

Výroba staplové příze (předení)[editovat | editovat zdroj]

Předení je jedná z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva.[4] Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba Ta dosáhla v roce 2009 ve světě cca. 40 milionů tun [5] a zaměstnávala řádově asi 2 miliony lidí.

Příprava k předení[editovat | editovat zdroj]

Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi 2/3 přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání[editovat | editovat zdroj]

Z několika známých systémů se používá [6]:

  • Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2011 vyrobilo tímto způsobem asi 68 % převážně jemnějších staplových přízí (z toho v milionech tun: 26 konvenčně a 8 kompaktně). Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
  • Rotorové (v češtině častěji bezvřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let minulého století. V roce 2011 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se odhadoval na 31 %.
  • Ostatní systémy dopřádání (např. křídlové, odstředivé) se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí nebo u "nových" technologií předení jako jsou frikční, tryskové nebo samoskané. Jejich podíl na množství vyrobené příze nepřesahuje (v roce 2011) 2 %.

Druhy staplových přízí[editovat | editovat zdroj]

Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny. Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca. 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca. 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, ze které je příze zcela nebo převážně vyrobena se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)[editovat | editovat zdroj]

Světová výroba filamentových přízí dosáhla v roce 2009 cca. 25 milionů tun.[7] Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů[editovat | editovat zdroj]

Hladké[editovat | editovat zdroj]

  • částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY) [8]
  • dloužené (FDY)

- textilní (např. mikrovlákno pro oděvní a bytové účely) [9]

- technické (na výztuže pneumatik a kompozitů)

Tvarované[editovat | editovat zdroj]

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily[editovat | editovat zdroj]

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník) [10]

Použití umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13% na technické textilie.

Hedvábné příze[editovat | editovat zdroj]

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8-10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem. U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca. 100 000 tun. Příze jsou podstatně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků[editovat | editovat zdroj]

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2-60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.[11]

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1
  • Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1 85573 577 6, str. 53-55

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příklad české definice pojmu příze: http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=1050
  2. Definice příze (anglicky): http://textile.texworld.com/informationcenter/texdefinitions/TexGlossary_Yak%20fibre%20(hair)-Yarn%20From%20Staple%20Fiber.html
  3. Spotřeba vláken 2009 (bez lýkových, skleněných a speciálních vláken): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  4. Lněná tkanina zhotovená před 10 000 lety (německy): http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html
  5. Světová výroba příze v roce 2009 (německy): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  6. Statistické údaje švýcarské firmy Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/spun-yarn-systems/produkte/rieter-com4reg-garne/?tx_damdownloadcenter_pi1%5Bfile%5D=173130&cHash=77246561b2
  7. Svět. výroba filamentů (německy): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  8. Příklad zařízení na výrobu filamentů (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-982/
  9. Zařízení na výrobu mikrovláken (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-2061/
  10. Zařízení na výrobu monofilu (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-429
  11. Výrobní zařízení na foliové pásky z roku 1964 (německy): http://www.buch-temperiertechnik.de/einblick-produktionsverfahren.php