Srst angorského králíka
Srst angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo.
Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 700–1000 gramů vlny. Délka vlákna je rozhodující pro kvalitativní zařazení. Nejdražší jsou vlákna delší než 60 mm, protože se mohou pevně smotat ve svazku příze a výrobky z nich nechlupatí a nepelichají, jak se to často stává u kratších vláken.
Nejvíce angorské vlny produkuje Čína (cca. 2000 tun ročně).
V Evropě byl v 80. letech minulého století údajně vyvinut druh králíka zvaný Ceres. Toto zvíře dává ročně až 1100 g kvalitní vlny s mimořádně nízkým obsahem hrubých chlupů (z povrchu srsti) a krátkých vláken. Na 300 tunách roční produkce mělo tehdy mít podstatný podíl Československo.[1]
K textilnímu zpracování se vypřádají z čisté angory mykané a ze směsí s merinovou vlnou nebo polyesterem česané příze. Velmi se osvědčily jádrové příze, ve kterých je jádro z polyesterových vláken opředeno angorou, jemnost příze dosahuje až 7 tex.
Příze z angory jsou velmi vhodné zejména k výrobě spodního prádla pro revmatiky, známé je ale také pletené svrchní oblečení.
Odkaz[editovat]
Literatura[editovat]
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 220-222, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
