Srst angorského králíka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Angorský králík

Srst angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo.

Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 700–1000 gramů vlny. Délka vlákna je rozhodující pro kvalitativní zařazení. Nejdražší jsou vlákna delší než 60 mm, protože se mohou pevně smotat ve svazku příze a výrobky z nich nechlupatí a nepelichají, jak se to často stává u kratších vláken.

Produkce a cena vláken značně kolísají. Např. koncem 20. století se uváděl roční prodej ve světě mezi 1000 a 10 000 tunami a ceny se pohybovaly od cca 20 do 50 US$/kg, náklady na chov králíků dosahovaly v západoevropských zemích skoro dvojnásobku světových cen angorské vlny (viz Studie FAO). Z prvních let 21. století je jen známé, že světová roční spotřeba se odhadovala na 2 500 až 3000 tun a asi 90 % dodávek pocházelo z Číny. [1]

V Evropě byl v 80. letech minulého století údajně vyvinut druh králíka zvaný Ceres. Toto zvíře dává ročně až 1100 g kvalitní vlny s mimořádně nízkým obsahem hrubých chlupů (z povrchu srsti) a krátkých vláken. Na 300 tunách roční produkce mělo tehdy mít podstatný podíl Československo.[2]

Angorská vlákna se (na rozdíl od ovčí vlny) nemusí před zpracováním na přízi prát. Z čisté angory se vypřádají mykané a ze směsí s merinovou vlnou nebo polyesterem česané příze. Velmi se osvědčily jádrové příze, ve kterých je jádro z polyesterových vláken opředeno angorou, jemnost příze dosahuje až 7 tex.

Příze z angory jsou velmi vhodné zejména k výrobě spodního prádla pro revmatiky, známé je ale také pletené svrchní oblečení.

Britský Spolek pro ochranu práv zvířat zveřejnil v listopadu 2013 tajně nahrané video o drastických metodách škubání vláken z kůže angorských králíků u čínského chovatele. Ze snímku se nedá odvodit, jestli se jedná o výjimečný případ nebo o běžnou praxi. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Produkce angorských vláken v roce 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/angora.html
  2. Chov angory v Česku
  3. Utrpení králíků při "vyčesávání" - http://action.peta.org.uk/ea-action/action?ea.client.id=5&ea.campaign.id=23870

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hofer: Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1992, ISBN 3-87150-366-5, str. 220-222
  • Studie FAO (OSN): The Rabbit - Husbandry, Health and Production, Rome 1997, ISSN 1010-9021, str. 234-243