Polyesterová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Polyestery(PES) jsou skupinou polymerů, které obsahují esterovou funkční skupinu.

Obsah

[editovat] Historický vývoj

Přírodní polyester je znám asi od roku 1830[1], první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941.

S vyrobenými cca. 25 miliony tun v roce 2005 je to v současné době ve světě (po bavlně) druhé nejpoužívanější textilní vlákno. Výroba polyesterových vláken v tzv. vyspělých zemích se však v posledních 30 letech postupně snižuje, k největším producentům dnes patří Čína a Indie. Západní Evropa dodávala v roce 2005 asi 1,3 miliony tun, v Plané nad Lužnicí vyrobili ještě v roce 1989 přes 500 tun, v posledních letech se Český statistický úřad o tomto druhu výroby vůbec nezmiňuje.

[editovat] Chemické složení

Polyesterové vlákno 400× zvětšené

Vlákno je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.

[editovat] Výroba[2]

Základni surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.

Polyethylentereftalát se

a) přímo zvlákňuje (kontinuálni postup) nebo
b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení – tavení – zvlákňování

Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž.

Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.

Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se filament trhá nebo řeže na konvertoru[3] na stapl, který se délkou i tvarem může přízpůsobit staplu vlny.

Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.

[editovat] Vlastnosti a použití polyesterových vláken.

Hedvábné vázanky: vlevo z PES, vpravo z přírodního hedvábí

Polyesterová vlákna mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích (s výjimkou punčoch a podšívkovin).

K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:

Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)

Malá navlhavost (rychlé sušení)

Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Na příklad:

Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy[4], dopravní pásy, šicí nitě)

Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit

  • žmolkovitost (na úkor pevnosti),
  • afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva)
  • sráživost, obloučkovitost

Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokroulým (např. trojúhelníkovým) průřezem.

Dutá polyesterová vlákna: [5] se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem nechají prát.

Vzhled polyest. hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílým stupněm protažení a tvarování.

Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyest. vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čvtrtinou tlouštky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.

[editovat] Zacházení s výrobky z polyesterových vláken

Štítky na výrobcích nesou často obchodní názvy, např.: Terylene, Diolen, Dacron, Trevira a podobně. Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné hedvábné tkaniny však jen ve vlažné lázni.

Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem.

Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160°C.

U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30°C a u žehličky nesmí přesáhnout 150°C.

[editovat] Literatura

  • (de) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 359 – 389, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main: Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • (cs) Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 184 - 190

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. (de)Historický vývoj
  2. (en) polyester - technolog. postup výroby na stránce The International Rayon and Synthetic Fibres Committee
  3. (de) komerční prezentace firmy Seydel Maschinenfabrik GmbH
  4. (en) Tire Cord, strányk firmy INVESTA
  5. (de)Neuartige Hohlfaser uni-protokolle.de


Plasty
Polyethylen (PE) Polypropylen (PP) Polystyren (PS)
Polyethylentereftalát (PET, dříve PETP či PERF) Polyamidy (PA) Polyestery
Polyvinylchlorid (PVC) Polykarbonát (PC) Akrylonitrilbutadienstyren (ABS)
Polyvinylidenchlorid (PVDC) Polytetrafluorethylen (PTFE) Plexisklo (PMMA)
Polybuten (PB) Polyvinylacetát (PVAC) Polyvinylalkohol (PVAL)