Polyesterová vlákna
Polyestery (PES) jsou skupinou polymerů, které obsahují esterovou funkční skupinu.
Obsah |
[editovat] Historický vývoj
Přírodní polyester je znám asi od roku 1830[1], první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941 a od roku 1947 se vyrábí průmyslově.
V roce 2009 dosáhla světová výroba 32 milionů tun, tím se podílel polyester na celkové spotřebě cca 40 % jako nejpoužívanější textilní vlákno (bavlna na 2. místě se podílela asi 30 %). S odstupem největším výrobcem byla Čína (22 miliony tun), podíl Evropy (včetně Turecka) se snížil pod 2 %. V Plané nad Lužnicí vyrobili ještě v roce 1989 přes 500 tun, v pozdějších letech nebyla v ČR výroba polyesterových vláken zaznamenána.
Celková světová výroba se v posledním desítiletí zvýšila o cca 77 %, obzvlášť razantní byl nárůst produkce polyesterových filamentů. Ta dosáhla v roce 2009 19,3 miliony tun. [2]
[editovat] Chemické složení
Vlákno je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.
[editovat] Výroba [3]
Základni surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.
Polyethylentereftalát se
- a) přímo zvlákňuje (kontinuálni postup) nebo
- b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení –tavení – zvlákňování
Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž.
Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.
Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se filament trhá nebo řeže na konvertoru[4] na stapl, který se délkou i tvarem může přízpůsobit staplu vlny.
Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.
[editovat] Vlastnosti a použití polyesterových vláken.
Polyesterová vlákna mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích (s výjimkou punčoch).
K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:
Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)
Malá navlhavost (rychlé sušení)
Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Na příklad:
Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy[5], dopravní pásy, šicí nitě)
Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit
- žmolkovitost (na úkor pevnosti),
- afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva)
- sráživost, obloučkovitost
Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokroulým (např. trojúhelníkovým) průřezem.
Dutá polyesterová vlákna: [6] se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem nechají prát.
Vzhled polyest. hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílným stupněm protažení a tvarování.
Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyest. vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čtvrtinou tloušťky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.
[editovat] Zacházení s výrobky z polyesterových vláken
Štítky na výrobcích nesou často obchodní názvy, např.: Terylene, Tesil, Diolen, Dacron, Trevira, Slotera a podobně. Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné hedvábné tkaniny však jen ve vlažné lázni.
Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem.
Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160 °C.
U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30 °C a u žehličky nesmí přesáhnout 150 °C.
[editovat] Literatura
- (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 359 – 389, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main: Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- (česky) Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 184 - 190
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 550-551
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ (německy)Historický vývoj
- ↑ Světová výroba PES v roce 2009 (německy): http://issuu.com/oerlikontextile/docs/the_fiber_year_2009_10?mode=a_p
- ↑ Technologie výroby podle Textile Exchange (anglicky): http://www.teonline.com/knowledge-centre/polyester-manufacturing.html
- ↑ (německy) komerční prezentace firmy Seydel Maschinenfabrik GmbH
- ↑ (anglicky) Tire Cord, strányk firmy INVESTA
- ↑ (německy)Neuartige Hohlfaser uni-protokolle.de
|
|||||
