Polyesterová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polyesterová vlákna (mezinárodní zkratka PET[1] ) jsou syntetické výrobky ze skupiny, ke které patří textilní vlákna z polyetylentereftalátu (PET), z polybutylentereftalátu (PBT) a z polytrimetylentereftalátu (PTT). Označením polyesterová vlákna jsou zpravidla míněny výrobky z PET, ze kterého velká většina vláken pochází.[2]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Přírodní polyester je znám asi od roku 1830, první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941 a od roku 1947 se vyrábí průmyslově.[3]

V roce 2012 dosáhla světová výroba polyesterových vláken 53 milionů tun, z toho 63 % ve formě filamentů a 37 % jako stříž. (V roce 2004 obnášela celková výroba 29 milionů tun).[4]

Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Polyesterové vlákno 400× zvětšené

Vlákno je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.[2]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Základní surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.[5]

Polyethylentereftalát se

a) přímo zvlákňuje (kontinuální postup) nebo
b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení –tavení – zvlákňování

Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž.

Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.

Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se filament trhá nebo řeže na konvertoru na stapl, který se délkou i tvarem může přizpůsobit staplu vlny.

Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.

Vlastnosti a použití polyesterových vláken[editovat | editovat zdroj]

Hedvábné vázanky: vlevo z PES, vpravo z přírodního hedvábí

Polyesterová vlákna se mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích.[6]

K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:

Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)

Malá navlhavost (rychlé sušení)

Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Například:

Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy, dopravní pásy, šicí nitě)

Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit

  • žmolkovitost (na úkor pevnosti),
  • afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva)
  • srážlivost, obloučkovitost

Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokrouhlým (např. trojúhelníkovým) průřezem.

Dutá polyesterová vlákna se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem dají prát.[7]

Vzhled polyesterového hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílným stupněm protažení a tvarování.

Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyesterové vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čtvrtinou tloušťky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.

Vlastnosti modifikovaných polyesterů[editovat | editovat zdroj]

Polyetylentereftalát (PET)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Polyetylentereftalát.
Druh / modifikace Způsob výroby / vlastnosti Příklady použití Známé značky
Standard 30-60 cN/tex, tažnost 20-50 %
bod tavení 260 °C, hořlavost 22 LOI
filamenty: spodní prádlo, bytové textilie
stříž: směsové příze na oděvy a byt. textilie
Trevira, Diolen
Terylen, Grisuten
Sráživé a elastické filamenty příměs kopolymeru, zobjemování termální úpravou
bikomponentní vlákna (technologií S/S)
distanční pleteniny, filtrační tkaniny Elas-Ter, T-400
Filamenty s vysokou pevností až 84 cN/tex, tažnost do 15% bezpeč. a dopravní pásy
klínové řemeny
Diolen, Dacron
Profilovaná vlákna až trojnásobná elasticita
lesk přírodního hedvábí
oděvní textilie Dacron hexsa, Trevira MC
Dutá vlákna 4-7dutin (kanálů) oděv. a bytové textilie Advansa, Coolmax
Vlákna se sníženým žmolkováním modifikace chemického složení oděv. textilie Trevira 350, Dacron 138
Mikrovlákna technologie meltblown nebo spunlace
(ø cca 2-8 µm)
sport. oděvy, bytové textilie Polartec
Hygroskopická vlákna chemicky modifikovaná
navlhavost nad 10 %
oděvní textilie Trevira MC, Aquamarble
Vlákna se sníženou vznětlivostí LOI 26 bytové textilie Trevira CC, Advansa
Vlákna odpuzující mikroby příměs ionů stříbra medicínské oděvy Trevira Bioactive, Coomax fresh FX
Antistatická vlákna povrch s vrstvou sulfidu měďnatého
nebo bikomponentní vlákna s obsahem uhlíku
podlahové krytiny, ochranné oděvy R-Stat S
Tavitelná vlákna a) vlákna tavitelná při 110-190 °C
b) tavitelný plášť bikomponentů
netkané textilie pro
hygienu, filtraci a pod
Trilon, Trevira NSK

Polytrimetylentereftalát (PTT)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Polytrimetylentereftalát.

Polytrimetylentereftalát vzniká sloučením kyseliny tereftalové s 1.3 propandiolem. Výrobkům se říká také 3GT filamenty. Vlákno je velmi elastické (až 100 % opakování pružnosti), objemné, jako bikomponentní výrobek (PTT/PET) má velmi hebký omak.

Použití: filamenty na lehké sportovní oděvy, plavky, vlasové příze na koberce,

stříž na netkané textilie k technickým účelům

Značky: Corterra, Invista aj.

Polybutylentereftalát (PBT)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Polybutylentereftalát.

Polybutylentereftalát vzniká polykondenzací kyseliny tereftalové s 1.4 butandiolem. Vlákna se nazývají také 4GT filamenty. Elasticita a trvanlivost zkadeření tvarovaných filamentů má dosahovat téměř hodnoty elastanů.

Filamenty se často opřádají bavlnou nebo viskózou na jádrové příze k použití na módní sportovní oděvy a punčochové zboží.

Značky: Trevira ESP, Ticona, Mirhon WE aj.

Polyetylennaftalát (PEN)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Polyetylennaftalát.

Polyetylennaftalát vzniká polykondenzací dikarbonové kyseliny naftalinu s ethylglykolem. Vlákno dosahuje mimo jiné tažnou pevnost až 90 cN/tex, filamenty se používají na technické textilie (geotextilie, výztuž pneumatik aj.)

Podobné vlastnosti použití jako PEN mají polytrimetylennaftalátová (PTN) a polybutylennaftalátová (PBN) vlákna.[8]


Zacházení s výrobky z polyesterových vláken[editovat | editovat zdroj]

Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné "hedvábné" tkaniny však jen ve vlažné lázni. Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem. Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160 °C. U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30 °C a u žehličky nesmí přesáhnout 150 °C.[9]

Vliv na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Polyesterová vlákna a výrobky z nich jsou největším zdrojem mikroplastů zamořujících přírodu. K uvolňování mikroplastů dochází zejména během praní oblečení vyrobeného z polyesteru, kdy se během jednoho pracího cyklu uvolní statisíce malinkatých polyesterových vlákének a úlomků.[10]

Vliv na lidské zdraví[editovat | editovat zdroj]

U polyesteru byl stejně jako u jiných syntetických vláken prokázán negativní vliv na plíce, pokud dochází k vdechování jeho drobných vláken. Existuje řada studií poukazujících na to, že u dělníků pracujících ve fabrikách zpracovávajících syntetická vlákna, včetně polyesteru, se časem rozvinuly příznaky jako kašel a dušnost v důsledku chronických zánětlivých reakcí způsobených vlákny usazenými v plicích, jenž zde vzhledem ke své nerozložitelnosti mohou zůstat i trvale. To v případě dlouhodobé vysoké expozice vede až k rozvoji idiopatické plicní fibrózy.[11][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mather/Wardman: The Chemistry of Textile Fibres, Royal Society of Chemistry 2015,ISBN 9781782626367, str. 4
  2. a b Polyester Fibre [online]. Textile Techinfo, 2012 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-09. (anglicky) 
  3. Presentation on Polyester [online]. Scribd, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Global Trade Analysis of Synthetic Fibre [online]. Textiles Committee, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-04. (anglicky) 
  5. Polyester Manufacturing [online]. Textile Exchange, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-05. (anglicky) 
  6. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 184-191
  7. Polyester Manufacturing [online]. uni-protokole, 1998-10-16 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (německy) 
  8. Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 34-43
  9. Was ist Polyester? [online]. Dormando, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-07. (německy) 
  10. https://www.theguardian.com/science/2016/sep/27/washing-clothes-releases-water-polluting-fibres-study-finds
  11. https://medium.com/@sayanbasak/are-we-breathing-in-microplastics-a-soft-touch-perspective-433767fcb04e
  12. https://thorax.bmj.com/content/thoraxjnl/30/2/204.full.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 359 – 389, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main: Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 550-551
  • Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 318
  • Militký et al.: Modified Polyester Fibres (Volume 10), Elsevier 1991, ISBN 9780444987358

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]