Anglie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anglie
England (anglicky)
Vlajka
vlajka
Geografie

Poloha

Hlavní město: Londýn
Rozloha: 130 395 km²
Nejvyšší bod: Scafell Pike (912 m n. m.)
Časové pásmo: +0
Poloha: 51°30′ s. š., 0°7′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 53 012 456
Hustota zalidnění: 407 ob. / km²
Jazyk: angličtina (de facto)
kornština (regionální)
Národnostní složení: 85,5 % běloši, 7,7 % Asiaté, 3,4 % černoši, 2,2 % smíšené, 1 % ostatní
Náboženství: křesťanství 59%,
bez vyznání 25%,
islám 5%,
hinduismus 1,5%,
sikhismus 0,8%,
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 1066 (Vilém I. Dobyvatel korunován králem Anglie)
Královna: Alžběta II.
Měna: libra šterlinků (GBP)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +44
Národní TLD: .uk

Anglie je největší a nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň jediná z jeho čtyř zemí, která nemá žádnou autonomii ani samosprávu. Zahrnuje jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem, na západě pak s Walesem, jinak ji obklopuje moře.

Anglie je pojmenována podle Anglů ("Angle-Land")[1], jednoho z řady germánských kmenů, původem pravděpodobně ze severního Německa, kteří se v Anglii usadili v 5. a 6. století. Původně rozdělená Anglie se v 10. století sjednotila jako Anglické království, k němuž byl později (formálně až roku 1536) připojen i sousední Wales, přičemž Anglie zůstávala nadále jádrem a mocenským centrem tohoto státu. Od roku 1603 je Anglické království v personální unii se Skotským královstvím. Do roku 1707 bylo Anglické království samostatné, poté začleněno do soustátí Spojeného království Velké Británie. Metropolí Anglie a jejím největším městem je Londýn, jenž je současně metropolí Spojeného království. V Anglii vznikl zde nejpopulárnější sport fotbal.

Anglií se často nesprávně označuje celé Spojené království. Od roku 2002 v Anglii působí federalistická Strana anglických demokratů (English Democrats Party), usilující o vznik samostatného autonomního anglického parlamentu s minimálně obdobnými kompetencemi jako má současný skotský parlament.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Správní členění Anglie.

Původně byla nejvyšším článkem anglického správního systému hrabství. Toto členění navázalo na staré celky z doby před sjednocením Anglie, například království jako byly Essex či Sussex; vévodství, jakými byly Yorkshire, Cornwall či Lancashire nebo prostě panství dána nějakému šlechtici, což je například případ Berkshiru. Do roku 1867 se hrabství členila na malé celky nazývané setniny (anglicky hundred).

Tato hrabství stále existují jako tradiční hrabství. Z mnoha důvodů však byla tato hrabství v mnoha částech Anglie silně pozměněna nebo zrušena jako administrativní celky.

Fakt, že hrabství byla tak malá, mělo za následek, že zde neexistovala žádná regionální vláda schopná koordinovat spolupráci na regionální úrovni. Tohle byl především případ metropolitních oblastí obklopujících města, protože hranice hrabství byla určena už několik století před průmyslovou revolucí a masovou urbanizací Anglie. Řešením byl vznik metropolitních hrabství, která byla později zrušena, a s několika hrabstvími rozdělena do celků zvaných unitary authority, spojujících správu na úrovni hrabství a distriktů.

Hrabství a unitary authority se dál seskupují do regionů, existujících od roku 1994. Velký Londýn má zvláštní postavení a je jediným regionem, který má zastupitelstvo a starostu voleného v přímých volbách. Londýn se dále člení na 32 obvodů přičemž Corporation of London zůstává i nadále zastupitelstvem Londýnské City

Vedle Velkého Londýna jsou dalšími regiony:

S výjimkou Londýna mají regiony málo kompetencí a nemají volené představitele; regionální správa je v rukách nevolených zastupitelstev.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek Anglie a Walesu

Hlavní článek: Geografie Anglie

Anglie zahrnuje centrální a jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie a několik přilehlých ostrovů, z nichž největší je ostrov Wight. Na severu hraničí se Skotskem, na západě s Walesem. Je blíž kontinentální Evropě než kterákoliv jiná část Británie. Od Francie ji odděluje jen 38 km široká mořská úžina.

V Anglii převažují nížiny, na severu je pak hornatější s řetězem nízkých hor, Pennines, rozdělující severní a střední Anglii na východní a západní část. Západně od těchto hor se nachází oblast Lake District se stejnojmenným národním parkem a také s nejvyšší horou Anglie Scafell Pike. Východně se rozkládá plochá, nížinatá bažinatá krajina, která byla z velké části vysušena pro zemědělské využití.

Nejdelší anglickou řekou je Severn, Temže je druhá a Trent třetí. Jsou to zároveň tři nejdelší řeky ve Spojeném království.

Řeka Délka (km)
1 Severn 354
2 Temže 346
3 Trent 297

Města[editovat | editovat zdroj]

Abecední seznam největších anglických měst:

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Anglie je nejlidnatější, nejhustěji zalidněnou, nejvíce urbanizovanou a etnicky nejrozmanitější zemí Spojeného království.

Žije zde 53 milionů obyvatel, což je 84% obyvatel celého Spojeného království.

Při sčítání obyvatel v roce 2011 bylo etnické složení Anglie následující:

  • 85,4 % – běloši (79,8 % bílí Britové, 1,0 % bílí Irové, 0,1 % cikáni a Irští Travellers, 4,6 % jiní běloši)
  • 3,5 % černoši (1,8 % – Afričané; 1,1 % Karibští černoši; 0,5 % jiní černoši)
  • 2,0 % – míšenci
  • 1,0 % – ostatní (0,4 % Arabové, 0,6 % další skupiny)

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženství
Populace  % populace
Křesťanství 31,479,876 59.4
Islám 2,660,116 5.0
Hinduismus 806,199 1.5
Sikhismus 420,196 0.8
Judaismus 261,282 0.5
Buddhismus 238,626 0.4
Jiné náboženství 227,825 0.4
Bez vyznání 13,114,232 24.7
Neuvedeno 3,804,104 7.2
Zdroj: 2011 Census - KS209EW Religion, local authorities in England and Wales.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Hutchinson Ilustrated Encyclopedia of British History, Oxford 1995, s. 126, ISBN 1-85986-257-8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]