Plantageneti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plantageneti
Plantageneti.jpg
Erb rodu Plantagenetů na iluminaci Matthewa Parise
Země Anglie, Normandie, Irsko aj.
Tituly vévoda z Normandie, král Anglie, pán Irska
Zakladatel Geoffroy V. z Anjou
Rok založení 1126
Konec vlády 1399
Poslední vládce Richard II. Anglický
Větve rodu Lancasterové, Yorkové, Beaufortové

Plantageneti, v anglické historiografii občas nazývaní Angevins (Anjouovci), byla anglická královská dynastie, která vládla v hlavní linii v letech 11541399, ve vedlejších větvích Lancasterů a Yorků pak až do roku 1485. Dále vládli království jeruzalémskému (1131–1205), Normandii (1144–1204 a 1415–1450), Gaskoňsku a Guyenne (1153–1453).

Původ rodu. V mužské linii pocházejí Plantageneti z rodu Château-Landon, hrabat z Gâtinais, která roku 1060 zdědila rozsáhlá panství původních hrabat z Anjou a Maine. Nárok na anglický trůn získali poté, co se zakladatel rodu Geoffroy V. z Anjou oženil s dcerou anglického krále Jindřicha I. Matyldou Anglickou. Posledním legitimním mužským členem rodu byl Edward, hrabě z Warwicku a synovec krále Richarda III., popravený roku 1499; v nelegitimní větvi vévodů z Beaufortu přetrvává mužská linie dodnes.

Název rodu je odvozen od rostliny planta genista, která zdobila helmici zakladatele rodu Geoffroye,[1] hraběte z Anjou a otce anglického krále Jindřicha II. První užití názvu jako příjmení je zaznamenáno u Richarda, vévody z Yorku, který byl otcem králů Eduarda IV. a Richarda III. Současná dějepisná literatura užívá tohoto názvu pro všechny Geoffroyovy mužské potomky.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Geoffroy Plantagenet(1113–1151), hrabě z Anjou a Maine
 x Matylda Anglická (1102–1167), dcera Jindřicha I. a vnučka    
 │ Viléma Dobyvatele, římská císařovna, později nekorunovaná královna Anglie
 │   
 └─>Jindřich II. Plantagenet (1133–1189), anglický král
   x Eleonora Akvitánská (1122–1204), vévodkyně Akvitánie, hraběnka z Poitiers
   │
   ├─>Jindřich (1155–1183)
   │
   ├─>Richard Lví srdce (1157–1199), anglický král
   │  x Berengarie Navarrská (asi 1170–1230)
   │
   ├─>Eleonora (1162–1214)
   │  x Alfons VIII. (1155–1214), kastilský král
   │
   ├─>Geoffroy (1158–1186)
   │  x Konstancie Bretaňská (v. 1161–1201)
   │  │
   │  └─>Artur (1186–1203), vévoda bretaňský
   │
   ├─>Johana (1165–1199)
   │  x Raimond VI. (1156–1222), hrabě z Toulouse
   │
   └─>Jan Bezzemek (1166–1216), anglický král
      x Isabela  z Angoulême (1186–1246)
      │
      ├─>Jindřich III. (1207–1272), anglický král
      │  x Eleonora Provensálská (1223–1291)
      │  │
      │  ├─>Eduard I. (1239–1307), anglický král
      │  │  x Eleonora Kastilská (1241–1290), hraběnka z Ponthieu
      │  │  │
      │  │  └─>Eduard II. (1284–1327), anglický král
      │  │     x Isabela Francouzská (1292–1358)
      │  │     │
      │  │     └─>Eduard III., (1312–1377), anglický král
      │  │        x Filipa z Hainault (1311–1369)
      │  │        │
      │  │        └─>Eduard z Woodstocku, Černý princ (1330–1376)
      │  │           x Jana z Kentu
      │  │           │
      │  │           └─>Richard II. (1357–1400), anglický král
                        x Anna Lucemburská (1366–1394), dcera Karla IV. Lucemburského
                        x Isabela Francouzská (1389–1409), dcera Karla VI. Francouzského
      │  │
      │  └─>Edmund Crouchback (1245–1296)
      │
      ├─>Richard z Cornwallu (1209–1272), římský král
          X Isabela Marshalová
      │   X Sancha Provensálská
      ├─>Johana (1210–1238)
      │   X Alexandr II. Skotský
      │
      └─>Eleonora (1215–1275)
         x Simon de Montfort (1209–1265), hrabě z Leicesteru

Plantagenetští králové Anglie[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Anglie
Vlajka Anglie
prehistorická Británie (do roku 43)
Římané (43410)
Anglosasové (4101066)
Normané (10661154)
Plantagenetové (11541485)
Lancasterové (13991471)
Yorkové (14611485)
Válka růží (14551485)
Tudorovci (14851603)
Stuartovci (16031642)
Protektorát
Republika (16421660)
Slavná revoluce (1688)
Sjednocení se Skotskem (1707)

Větev Lancasterů[editovat | editovat zdroj]

Větev Yorků[editovat | editovat zdroj]

Pokračovatelé rodu[editovat | editovat zdroj]

Ač nekrálovskou, přec významnou linií rodu byli Beaufortové, potomci Jana z Gentu, 1. vévody z Lancasteru a jeho třetí ženy Kateřiny Swynfordové. Beaufortům náležel titul vévodů ze Somersetu a byli jednou z prominentních lancasterovských rodin ve válce růží. V legitimní větvi vymřeli po meči v roce 1471. Byli předky Jindřicha VII. Tudora, který se v roce 1485 stal anglickým králem. Větev Beaufortovců odvíjející se od nemanželského syna Jindřicha Beauforta, třetího vévody ze Somersetu, přežívá dodnes pod jménem Somerseti a jsou nositeli titulu vévodů z Beaufortu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha : Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. S. 57.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]