Lancasterové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dějiny Anglie
Vlajka Anglie
prehistorická Británie (do roku 43)
Římané (43410)
Anglosasové (4101066)
Normané (10661154)
Plantagenetové (11541485)
Lancasterové (13991471)
Yorkové (14611485)
Válka růží (14551485)
Tudorovci (14851603)
Stuartovci (16031642)
Protektorát
Republika (16421660)
Slavná revoluce (1688)
Sjednocení se Skotskem (1707)
Angličtí králové z rodu Lancasterů
Erb Lancasterů
Jindřich IV.
30. září 139920. březen 1413
Jindřich V.
21. březen 141331. srpen 1422
Jindřich VI.
31. srpen 14224. březen 1461

Lancasterové byli jedna větev královského rodu Plantagenetů. Byli jednou ze soupeřících stran války růžíobčanské války v Anglii a Walesu v 15. století. Z rodu Lancasterů pocházeli tři angličtí králové - Jindřich IV., Jindřich V. a Jindřich VI.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Lancasterové svůj původ odvozovali od Jana z Gentu, třetího syna Eduarda III. Jan jako třetí syn nedostal příliš velké dědictví a bohatým se stal prostřednictvím sňatku s Blankou z Lancasteru, jejímž věnem byly rozsáhlá panství hrabství Leicesterského a Lancasterského. Tímto sňatkem se stal druhým nejbohatším šlechticem po králi. Poté co ho jeho synovec Richard II. jmenoval vévodou z Lancasteru, stal se i vlivnou politickou osobností. Po jeho smrti roku 1399 byly jeho pozemky zabaveny.

Gentův vypovězený syn a dědic Jindřich z Bolingbroke se vrátil do země s vojskem, aby si vydobyl zpět právo na Lancasterské panství. Využil vlny odporu a nespokojenosti se současným králem Richardem a postupně ovládl celou zemi. Richard byl sesazen, uvězněn a ve vězení i zemřel. Jindřich byl korunován anglickým králem jako Jindřich IV. Tím obešel jiného možného následníka, Lionela z Antverp, 1. vévodu z Clarence, který se stal jeho oponentem jako příslušník rodu Yorků.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Mozaika se znakem rodu Lancasterů

Jindřichovým nástupcem na anglickém trůnu se stal jeho syn Jindřich V. a jeho nástupcem byl vnuk Jindřicha IV, Jindřich VI. Jindřich VI. byl neoblíbeným králem, který trpěl občasnými záchvaty duševní choroby. Roku 1461 byl svržen a uvězněn Eduardem z rodu Yorků, který se prohlásil králem jako Eduard IV.

Jindřich VI. vybojoval svůj návrat na trůn roku 1470, ale po jednom roku byl z trůnu znovu svržen Eduardem IV. Jindřich zemřel roku 1471 ve vězení, dva týdny poté, co jeho syn a dědic Eduard z Westminsteru, padl v bitvě u Tewkesbury. Tím zemřel poslední legitimní dědic Jana z Gentu.

Králové Anglie z rodu Lancasterů:

Tudorové[editovat | editovat zdroj]

Jedním z podporovatelů Lancasterů byla rodina Beaufortů, odvozující svůj původ od Jana z Gentu a jeho milenky Kateřiny Swynfordové. Poté co se s ní roku 1396 Jan z Gentu oženil (asi 25 let poté co se jim narodil první syn), obdržel potvrzení legitimity tohoto svazku papežskou bulou. Tento akt byl doplněn schválením zákona parlamentem, ale názory na to, jestli Beaufortové mají nárok na anglický trůn se rozcházely.

Po zániku rodu Lancasterů, se dědicem tohoto rodu prohlásil nepříliš známý Jindřich Tudor, který z exilu v Bretani dokládal své právo na majetek Lancasterů prostřednictvím své matky Markéty Beaufortové, vnučky Jana Beauforta, nejstaršího syna Jana z Gentu. Roku 1485 se Jindřichovi Tudorovi podařilo svrhnout nepopulárního krále Richarda III. a stal se anglickým králem jako Jindřich VII. To ale neznamenalo návrat rodu Lancasterů na anglický trůn, protože Jindřich se oženil s Alžbětou z rodu Yorků a položili tak základ rodu Tudorů.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Dědictví rodu Lancasterů, známé jako Lancasterské vévodství, zůstalo majetkem královského rodu do současnosti a anglický panovník je i vévodou z Lancasteru. Roku 2007 byl majetek Lancasterského vévodství oceněn hodnotou 397 miliónů liber a výnosy z tohoto panství tvoří hlavní část příjmu panovníka.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Lancaster na anglické Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu