Alžběta z Yorku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alžběta z Yorku
Portrét Alžběty z Yorku, kolem r. 1500
Portrét Alžběty z Yorku, kolem r. 1500.
Korunovace 25. listopad 1487
Narození 11. únor 1466
Westminsterský palác
Úmrtí 11. únor 1503
Tower, Londýn
Pochována Westminsterské opatství
Předchůdce Anna Nevillová
Následník Kateřina Aragonská
Manžel(é) Jindřich VII. Tudor
Potomci Artur Tudor
Markéta Tudorovna
Jindřich VIII. Tudor
Alžběta
Marie Tudorovna
Edmund
Kateřina
Dynastie Yorkové
Otec Eduard IV.
Matka Alžběta Woodvilleová

Alžběta z Yorku (11. únor 1466, Westminsterský palác11. únor 1503, Tower, Londýn) byla anglická královna, manželka Jindřicha VII., za nějž se provdala roku 1486. Měli spolu sedm dětí, mezi nimi i budoucího krále Jindřicha VIII. Jako jediná žena v historii byla Alžběta z Yorku dcerou, sestrou, neteří, manželkou a babičkou anglického krále a babičkou anglického královny (v tomto pořadí). Byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Detail portrétu, kolem r. 1825

Alžběta se narodila ve Westminsterském paláci jako nejstarší dítě Eduarda IV. a jeho manželky Alžběty Woodvilleové, pro niž to bylo druhé manželství – jejím prvním manželem byl John Grey, s nímž měla dva syny – Thomase Greye a Richarda Greye.

Alžbětinými mladšími sourozenci byli Marie z Yorku (zemřela ve věku 14 let), Cecílie z Yorku, Eduard V., anglický král, Markéta z Yorku (zemřela v osmi měsících), Richard ze Shrewsbury, 1. vévoda z Yorku, Anna z Yorku, George Plantagenet, bedfordský vévoda (zemřel ve věku dvou let), Kateřina z Yorku a Bridget z Yorku.

Zásnuby[editovat | editovat zdroj]

Jako pětiletá byla chvíli zasnoubená s Georgem Nevillem, synem Johna Nevillea, hraběte z Northumberlandu, který byl stoupencem Eduarda IV. Zásnuby se však zrušily, protože John Neville se časem přidal ke královým odpůrcům. Roku 1475 Alžbětu nabídli jako nevěstu pro Karla, francouzského dauphina. Zásnuby se však neuskutečnily, protože Karlův otec, Ludvík XI., ji jako nevěstu odmítl.

V roce 1477, když jí bylo 11 let, se Alžběta spolu se svou matkou a tetou z otcovy strany, Alžbětou z Yorku, vévodkyní ze Suffolku, stala členkou Podvazkového řádu.

Období po smrti otce[editovat | editovat zdroj]

Roku 1483 zemřel Eduard IV. a Alžbětin mladší bratr, Eduard V., se stal králem. Protože mu bylo jen třináct let, stal se regentem a ochráncem mladého krále Alžbětin strýc z otcovy strany Richard, vévoda z Gloucesteru. Richard zadržel Eduarda V. na jeho cestě z Ludlowa, kde žil jako princ z Walesu, do Londýna, kde měl být korunován. Umístil ho do londýnského Toweru, údajně kvůli bezpečnosti. Alžběta Woodvilleová potom našla spolu se svým mladším synem Richardem a dcerami útočiště ve Westminsterském opatství. Richard však naléhal na Alžbětu, aby mohl do Toweru dát i malého Richarda. Matka nakonec souhlasila, malý král Eduard V. však o tři měsíce později zemřel. Po jeho smrti začal Richard podnikat kroky, kterými izoloval své synovce a neteře od matčiných příbuzných z rodu Woodvilleů.

O dva měsíce později, 22. června 1483, bylo manželství Eduarda IV. prohlášeno za neplatné. Ukázalo se, že Eduard už byl v době manželství s Alžbětou Woodvilleovou zasnoubený s Lady Eleanor Butlerovou. Tím se z jejich společných dětí stali levobočci (nemanželské děti), a tak neměli nárok na trůn. Parlament vydal zákon Titulus Regius (Titulování krále, The Title of the King), který podpořil toto rozhodnutí, tedy zákonně prohlásil děti Eduarda IV. za nemanželské a vyhlásil Richarda právoplatným králem. Richard potom 6. června 1483 nastoupil na trůn jako Richard III. Eduard V. a jeho bratr zmizeli krátce po Richardově jmenování králem. Brzy se začaly šířit zvěsti, že byli oba zavražděni.

Boj o královský trůn[editovat | editovat zdroj]

Alžběta jako mladá královna, idealizovaný portrét z 19. století

Alžbětina matka Alžběta Woodvilleová se spojila s Lady Margaret Beaufortovou, matkou Jindřicha Tudora, který měl blízko ke královské rodině. I když byl Jindřich prapravnukem krále Eduarda III., jeho nárok na trůn byl slabý kvůli podmínce, která zamezovala nástup na trůn jakýmkoli dědicům ze zákonných potomků jeho dědečka Jana z Gentu (syn krále Eduarda III.) a Kateřiny Swynfordové. Navzdory tomu se jeho matka a Alžběta Woodvilleová dohodly, že Jindřicha dostanou na trůn a on se ožení s Alžbětou z Yorku. Tím by se spojily dva soupeřící anglické šlechtické rody. V prosinci 1483 Jindřich přísahal v katedrále v Rennes, že si Alžbětu vezme za ženu. Krátce nato se začaly připravovat plány na získání trůnu.

Mezitím Richard III. plánoval, že Alžbětu ožení s bezvýznamným námořním důstojníkem, synem Roberta Stillingtona. Tento důstojník a zároveň byl však zajat Francouzi na pobřeží Normandie a byl uvězněn v Paříži, kde zemřel „o hladu a chudobě“ .

Roku 1484 Alžběta se svou rodinou opustila Westminsterské opatství a vrátila se na královský dvůr Richarda III. Proslýchalo se, že si ji její strýc chce vzít za manželku. Jeho žena, Anna Nevilleová, totiž umírala a neměli žádné žijící potomky. Richard však tyto zvěsti popřel. Neexistují žádné přesvědčivé důkazy podporující Richardův záměr oženit se s Alžbětou, i když sir George Buck později tvrdil, že má list, který to potvrzuje.

Dne 7. srpna 1485 se Jindřich s vojskem vylodil ve Walesu a začal pochodovat do Anglie. 22. srpna 1485 se odehrála bitva u Bosworthu, ve které se střetli Alžbětin snoubenec a strýc. Navzdory tomu, že Richard měl větší armádu, byl v boji poražen a zabit. Jindřich měl po vítězství ve válce růží právo na korunu a stává se králem Jindřichem VII.

Královská manželka[editovat | editovat zdroj]

Jindřich byl dědicem rodu Lancasterů, ale tento šlechtický rod byl mladý a méně významný než rod Yorků, on však získal trůn na základě svého vojenského vítězství. I když si byl vědom a uznával potřebu svého sňatku s Alžbětou kvůli zabezpečení stability trůnu, upevnění svého postavení, a oslabení dědických nároků jiných pozůstalých členů z rodu Yorků, neměl Jindřich v úmyslu dělit se s někým o moc, ani se svou ženou. Chtěl, aby bylo jasné, že on vládne jako král – vítěz, tedy jako jediný vládce, a ne jako Alžbětin manžel. Aby to bylo možné, okamžitě zrušil zákon Titulus Regius, čím znovu zlegitimoval děti Eduarda IV. a uznal vládu Eduarda V., protože nechtěl, aby jeho manželka měla právo na trůn jako dědička Eduarda IV. a rozhodl se, že jeho korunovace se uskuteční 30. října 1485, tedy ještě před svatbou. Jindřich však nedostal povolení na svatbu od papeže. Nakonec parlament sepsal petici jménem lidu, která uznávala jeho svatou přísahu, a tak si Jindřich mohl Alžbětu vzít. Učinil tak 18. ledna 1486. Jejich první syn Artur se narodil 20. září 1486. Jindřich korunoval Alžbětu královnou 25. listopadu 1487. I když Jindřichův nárok na trůn byl založen na vojenském vítězství, Alžběta by měla být právoplatnou dědičkou trůnu jako potomek Eduarda IV., protože se předpokládalo, že oba její bratři byli mrtví.

Jindřich VIII. Tudor se svým otcem, matkou a 3. manželkou Janou Seymourovou (portrét z roku 1667)

Jejich manželství bylo nakonec vydařené a oba partneři se navzájem měli v úctě. Alžběta jako královna nevyvíjela žádnou politickou snahu a kvůli své rozhodné tchyni Lady Margaret Beaufortové, ale byla laskavá, vlídná a štědrá ke svým příbuzným a poddaným. Alžběta milovala tanec, hudbu a hru v kostky. Chovala anglické chrty a podle některých historických záznamů měla ráda lukostřelbu a lov.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Alžběta porodila svému manželovi Jindřichovi VII. sedm dětí:

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Alžběta se svým manželem Jindřichem VII.

Dne 14. listopadu 1501 byl Alžbětin nejstarší syn Artur, který měl za manželku španělskou infantku Kateřinu Aragonskou (dcera Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské), spolu se svou ženou poslán na hrad Ludlow, což byla tradiční rezidence princů z Walesu. Artur o šest měsíců později zemřel, pravděpodobně na infekční onemocnění virového původu, a Kateřina, které se podařilo z téže choroby vyléčit, se stala vdovou. Tato událost velmi zarmoutila Jindřicha VII. a Alžběta se ho snažila utěšit, že jeho matka, neměla víc dětí a on byl jejím jediným synem, ale že jim Bůh nechal ještě jednoho pěkného syna a dvě krásné princezny, a že ještě jsou oba dost mladí, aby měli další děti. Arturova smrt podnítila Alžbětu, aby ještě jednou otěhotněla. Dne 2. února 1503 porodila děvče, které pojmenovali Kateřina, ale dítě zemřelo několik hodin po porodu.

Alžběta dostala poporodní infekci a zemřela 11. února, v den svých třicátých sedmých narozenin. Její manžel upřímně oplakával její smrt. Na několik dní odešel na osamělé místo a nikdo k němu nesměl. Navzdory tomu, že byl známý svou šetrností, zorganizoval jí velkolepý pohřeb. Alžběta je pochována ve Westminsterském opatství v Dámské kapli (Lady Chapel), kterou jí dal Jindřich postavit.

Po Alžbětině smrti[editovat | editovat zdroj]

Jindřich VII. po čase uvažoval o další svatbě s cílem obnovit spojenectví se Španělskem – jako možné manželky vystupovaly Juana, královna – vdova neapolská (neteř Ferdinanda II. Aragónského), Jana, kastilská královna (dcera Ferdinanda a Isabely) a Markéta, savojská vévodkyně (švagrová Jany Kastilské). Nakonec však zemřel jako vdovec roku 1509. Pochovali ho vedle manželky Alžběty. Jejich hrob se nachází pod jejich obrazem v kapli.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alžbeta z Yorku na slovenské Wikipedii.

Anglická královna
Předchůdce:
Anna Nevillová
14861503
Alžběta z Yorku
Nástupce:
Kateřina Aragonská
Lady of Ireland
Předchůdce:
Anna Nevillová
14861503
Alžběta z Yorku
Nástupce:
Kateřina Aragonská