Anglická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anglická republika
Commonwealth of England
 Anglické království
 Skotské království
1649–1653
1659–1660
Británie v době protektorátu 
Království Velké Británie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
1649 - poprava Karla I.
zánik:
1660 - vyhlášení království
Státní útvary a území
Předcházející:
Anglické království Anglické království
Skotské království Skotské království
Nástupnické:
Británie v době protektorátu Británie v době protektorátu
Království Velké Británie Království Velké Británie
Dějiny Anglie
Vlajka Anglie
prehistorická Británie (do roku 43)
Římané (43410)
Anglosasové (4101066)
Normané (10661154)
Plantagenetové (11541485)
Lancasterové (13991471)
Yorkové (14611485)
Válka růží (14551485)
Tudorovci (14851603)
Stuartovci (16031642)
Protektorát
Republika (16421660)
Slavná revoluce (1688)
Sjednocení se Skotskem (1707)

Anglická republika (anglicky Commonwealth of England, nezaměňovat za Commonwealth) bylo období v letech 16491653 a poté 16591660 kdy byla nejdříve Anglie (včetně Walesu) a později i Irsko a Skotsko spravována jako republika. Po popravě Karla I. prohlásil 19. května anglický parlament (označovaný jako Kusý parlament, anglicky Rump Parliament) Anglii za republiku. Období let 16531659 je nazýváno protektorátem, a země byla řízena přímo Oliverem Cromwellem a po jeho smrti jeho synem Richardem jako lordy protektory.

Anglická republika (1649-1653)[editovat | editovat zdroj]

Kusý parlament[editovat | editovat zdroj]

Kusý parlament (anglicky Rump Parliament) byl vytvořen po Prideho čistce původního parlamentu odstraněním těch, kteří nepodporovali špičky armády a nesouhlasili s myšlenkou nutnosti soudit krále. Tento parlament tak neměl nikdy více než 200 členů (méně než polovina původního parlamentu). Členy byli příslušníci šlechty, i když zastoupení nižší šlechty a právníků bylo větší než u předchozího. Těsně před a po popravě Karla I. vydal mnoho zákonů, které vytvořily legální základ pro republiku. Spolu se zákazem tajné rady a Sněmovny lordů získala dolní komora nekontrolovatelnou výkonnou a zákonodárnou moc. Větší část výkonné moci převzala vytvořená státní rada. Její členové byli jmenování Dolní sněmovnou a většina z nich byli poslanci této komory. Nicméně parlament byl závislý na podpoře armády s níž měl napjaté vztahy.

V prvních dvou letech musel parlament čelit ekonomickému poklesu a nebezpečí invaze ze Skotska a Irska. I v samotném parlamentu existovaly různé frakce. Některé chtěly ustanovit republiku, zatímco jiné měly zájem o zachování nějakého systému monarchie. Většina tradiční vládnoucí třídy považovala vládu vytvořenou parlamentem za nelegální. Nicméně obávali se, že je to jediná překážka k možnému vzniku vojenské diktatury. Vysoké daně jejichž příjemcem byla hlavně armáda a omezené reformy byly důvodem odporu vrstvy bohatých, ale nebyly dostatečné pro radikály. Navzdory jeho nepopularitě byl tento parlament pokračovatelem původního zřízení a pomohl uklidnit zemi po občanské válce a roku 1653 byla vláda uznána jak Francií tak i Španělskem.

I když národní církev (nyní presbyteriánská) byla zachována, zákon z roku 1559, určující povinnou návštěvu bohoslužeb, byl novelizován roku 1650. Začaly být tolerovány mnohé nezávislé církve, ačkoli každý musel platit desátky. Byly realizovány i menší procedurální soudní reformy, například jednání soudu bylo vedeno v angličtině (dříve v právní francouzštině nebo latině). Reformy se ale nedotkly zvykového práva, protože to by dále popudilo šlechtu. Místo toho byly vydávány zákony upravující morální kodex, například byla uzavřena divadla.

Cromwell, podporovaný Thomasem Harrisonem, rozpustil parlament 20. dubna 1653. Důvody tohoto opatření nejsou zřejmé, možná se domníval, že by tento parlament začal vládnout bez ohledu na armádu, nebo cítil riziko nárůstu odporu proti republikovému zřízení. Členové parlamentu s jeho rozpuštěním nesouhlasili a jako oporu zmiňovali zákon přijatý těsně před vypuknutím občanské války, který podmiňoval rozpuštění parlamentu jeho souhlasem.

Barebonův parlament[editovat | editovat zdroj]

Po rozpuštění parlamentu následovalo krátké období kdy Cromwell a armáda vládla samostatně. Nikdo neměl ústavní právo vypsat nové volby, ale Cromwell nechtěl být označován jako vojenský diktátor. Místo toho vládl prostřednictvím jmenovaného sněmu, jehož kontrolu armádou považoval za snadnou, protože jeho členové byli jmenováni armádními důstojníky. Tento parlament je označován jako Barebonův parlament (po zástupci londýnské City).

Tento parlament byl napadán jak členy původního Kusého parlamentu, tak i větší částí šlechty. Nicméně asi 110 ze 140 členů tohoto parlamentu bylo příslušníky nižší šlechty nebo bohatých měšťanů a mnoho z nich mělo kvalitní vzdělání.

Tento sbor odrážel různorodost názorů důstojníků, kteří je navrhli. Někteří z nich (radikálové) se chtěli zbavit zvykového práva a státních zásahů do církve, jiní (umírnění) chtěli některé drobné změny systému a poslední (konzervativci) chtěli uchovat dosavadní stav. Cromwell považoval tento parlament za přechodný orgán, který vytvoří právní rámec pro republiku čemuž ale bránily rozdíly v názorech jednotlivých skupin a mizivá zkušenost s prací v parlamentu (pouze 25 z nich byli členové některého z předchozích parlamentů). Cromwell zřejmě chtěl, aby tito amatéři vyprodukovali zákony bez jeho přímého řízení. Když konzervativci získali dostatečnou podporu pro to, aby byla zachována současná situace, poslal Cromwell vojáky a Barebonův parlament rozpustil.

Roku 1653 Cromwell ustanovil protektorát a vládl zemi jako lord protektor až do své smrti roku 1659.

Anglická republika (1659-1660)[editovat | editovat zdroj]

Po Cromwellově smrti byl jmenován lordem protektorem jeho syn Richard. Po sedmi měsících byl ale staršími důstojníky armády sesazen a 6. května 1659 byl obnoven Kusý parlament.

Charles Fleetwood byl jmenován členem bezpečnostního výboru a státní rady a jedním ze sedmi zmocněnců armády. 9. června byl jmenován vrchním velitelem armády. Nicméně jeho moc byla podkopána parlamentem, který se snažil omezit moc armády ve státě. Dolní sněmovna 12. října 1659 degradovala generála Johna Lamberta a některé jiné důstojníky a ustanovila Fleetwooda jako předsedu vojenské rady podléhající mluvčímu Dolní sněmovny. Příští den nařídil Lambert, aby dveře Dolní sněmovny zůstaly zavřeny a poslanci tak nemohli zasedat. 26. října byl jmenován bezpečnostní výbor, jehož členy se stali i Fleetwood a Lambert. Lambert byl jmenován vrchním velitelem vojsk v Anglii a Skotsku a Fleetwood generálem. Lambert byl výborem poslán s velkou armádou naproti Georgi Monckovi, který byl velitelem anglického vojska ve Skotsku.

Monck směřoval se svým vojskem ze Skotska na Londýn. Lambertova armáda se postupně rozprchla a on sám se vrátil do Londýna téměř sám. 24. prosince armáda obnovila jednání parlamentu (Long Parliament).

Karel II. vydal 4. dubna Bredskou deklaraci, kde stanovil podmínky, za kterých by byl ochoten stát se anglickým králem. Monck svolal parlament (Convention Parliament), který se poprvé sešel 25. dubna. 8. května vydal prohlášení, ve kterém uvedl, že Karel II. byl právoplatným králem od popravy předchozího krále Karla I. Karel II. se vrátil z exilu do Londýna 29. května a 23. dubna 1661 byl ve Westminsterském opatství korunován.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Commonwealth of England na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUKLÍK, Jan. Ústavněprávní vývoj v Anglii v letech 1649-1658. Historický obzor, 1997, 8 (9/10), s. 207-217.