Republika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika (z latinského res publica věc veřejná) je stát, v němž je hlava státu (obvykle prezident) volena, a to buď přímo (Slovensko), nebo nepřímo parlamentem na určité volební období. Od druhé světové války počet republik převyšuje počet monarchií.
Podle způsobu vlády (dělba moci) lze rozlišit:
- prezidentská republika – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například Spojené státy americké),
- poloprezidentská republika – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má obsáhlé pravomoci (například Francie),
- parlamentní republika – vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem a má malé pravomoci (například Česká republika)
[editovat] Části státu
[editovat] Historie
První republiky vznikly v antickém Řecku a Římě. Jejich forma byla omezena volebním právem, které se vztahovalo na vyšší vrstvy obyvatelstva (šlechtu), v některých případech bylo volební právo udělováno všem občanům republiky (mezi občany se však počítala jen část svobodných mužů). Antické republiky spolu s demokratickou formou státního zřízení zaznamenaly největší rozvoj v nejvýznamnějších řeckých městských státech (např. v Aténách), později v Římě. Období římské republiky bylo de facto ukončeno za Gaia Iulia Caesara. Ve středověku se republiky rozvíjely ve velmi omezené míře v městských státech, zejména v Itálii (např. Benátky, které však měly víceméně status monarchie). Od 19. století došlo postupně k vytvoření republik ve většině států v Evropě a Americe.