Federace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Federace (latinsky fœdus, „smlouva“) je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie). Ve federacích je svéprávné postavení jednotlivých členských států zajištěno ústavou nebo smluvně a nemůže být měněno jednostranným rozhodnutím centrální vlády (např. Švýcarsko, do značné míry i USA). Státní moc je ve federaci rozložena mezi federální orgány a orgány členských států. Právním základem federace je ústava (u konfederace mezinárodní smlouva), je zde dvojí občanství (subjektu federace a federace jako celku) a právní akty federace jsou přímo závazné pro osoby (u konfederace jen pro členské státy).

Jako federace se také označují sdružení jiných typů, například zastřešující sportovní a podobné organizace (Mezinárodní hokejová federace, Mezinárodní šachová federace, Mezinárodní tenisová federace, Mezinárodní federace stolního tenisu, Mezinárodní florbalová federace, Mezinárodní federace badmintonu, Mezinárodní lyžařská federace, Mezinárodní šermířská federace, Česká federace aikido, Mezinárodní automobilová federace, Mezinárodní federace motocyklistů, Mezinárodní kynologická federace), politická uskupení (Československá anarchistická federace, Světová federace demokratické mládeže), odborové organizace (Federace strojvůdců České republiky), náboženské organizace (Světová luterská federace, Evropská baptistická federace, Federace židovských obcí, Pohanská federace) a mnohé další.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Federace má vždy plnou mezinárodní subjektivitu a dělí se na:

  • federaci vnitrostátní - členské státy nemají mezinárodní subjektivitu - USA, Mexiko, Československo 1969 - 1992.
  • federaci mezinárodní - členské státy mají omezenou mezinárodní subjektivitu a mohou vlastním jménem uzavírat mezinárodní smlouvy v rozsahu stanoveném federální ústavou - Německo, Švýcarsko, Rakousko, Sovětský svaz, Československo ke konci roku 1992.

Členské státy zpravidla nemají právo z federace vystoupit. Některé federace však umožňují právo na vystoupení - Sovětský svaz, Československo 1991 - 1992. Příkladem sporu o právo na výstup je občanská válka v USA 1861 - 1865, kdy jižní státy vystoupily a založily konfederaci, zatímco severní to považovaly za protiústavní povstání.

Federace bývá založena:

Takový společný účel, společná identifikace mohou vzniknout:

  • dobrovolně, politickým konsenzem (dobrovolný svazek, „národ z vůle“)
  • nebo byly vynuceny politickou a/nebo vojenskou silou zakladatele, zakladatelů (doprovázené vnucením jednoho nebo tzv. nadřazeného jazyka nebo ideologie).

Federace jsou zpravidla smluvně potvrzeny jejími členy (signatářskými státy). Přičemž jednotliví členové:

  • buď nemají právo z ní (jednostranně) vystoupit (ať de iure nebo de facto)
  • nebo, zpravidla, jim je takové právo federální ústavou nebo smluvně zaručeno.

Quasi federace (též kvazifederace) - definice federace, která vychází ze všech ústav daných států, které se v nich samy jako federace definují (např. SRN, Rakousko aj.).

Nominální federace - federativní zřízení zakotveno v ústavě, ale prakticky se tak vůbec neprojevuje (např. ČSSR do roku 1989).

Symetrická federace - členské jednotky mají stejné postavení (USA, Švýcarsko)

Asymetrická federace - členské jednotky nemají stejné postavení (Rusko)

Federalismus[editovat | editovat zdroj]

Pojem federalismus označuje politický systém federací, jejich formu vlády nebo správy.

V politologii tento pojem popisuje společensko-politické uspořádání (politický systém) a jeho zkoumání, zpravidla empirické a zahrnující i další důležité faktory, jako např. ekonomii nebo spokojenost individuí.

Také je tak označována ideologie jeho stoupenců, někdy i bez ohledu na jejich skutečné znalosti nebo záměry.

Příklady federací[editovat | editovat zdroj]

Federativní státy ve světě
Rok založení Federace Části federace Hlavní části federace Další součásti federace
1853 ArgentinaArgentina Argentina Argentinské provincie 23 provincii 1 autonomní město
1920 RakouskoRakousko Rakousko Spolkové země v Rakousku 9 spolkových zemí
1995 Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny 2 entity 1 distrikt
10 kantónů
1889 BrazílieBrazílie Brazílie Státy Brazílie 26 států (Dříve 18 provincii během období monarchie v letech 1822 a 1889) 1 federální distrikt a 5,565 obcí
1975 KomoryKomory Komory 3 ostrovy
1995 EtiopieEtiopie Etiopie Administrativní dělení Etiopie 9 regionů 2 města
1949 NěmeckoNěmecko Německo Spolkové země Německa 16 spolkové země
1950 IndieIndie Indie Indické státy a teritoria 29 států 7 unijních teritorii, včetně Teritoria hlavního města
2005 IrákIrák Irák Administrativní dělení Iráku 18 provincii
1821 MexikoMexiko Mexiko Státy Mexika 31 států 1 federální distrikt
1979 Federativní státy MikronésieFederativní státy Mikronésie Federativní státy Mikronésie Federativní státy Mikronésie 4 státy
2008 NepálNepál Nepál Zóny Nepálu 14 zón 75 okresů
1963 NigérieNigérie Nigérie Státy Nigérie 36 států 1 teritorium
1956 PákistánPákistán Pákistán Administrativní dělení Pákistánu 4 provincie 4 federální teritoria
1992 RuskoRusko Rusko Administrativní dělení Ruska 21 republik, 46 oblastí, 9 krajů, 1 autonomní oblast, 4 autonomní okruhy, 2 federální města.[1]
2012 SomálskoSomálsko Somálsko Administrativní dělení Somálska 18 států[2]
2011 Jižní SúdánJižní Súdán Jižní Súdán Administrativní dělení Jižního Súdánu 10 států
1956 SúdánSúdán Súdán Administrativní dělení Súdánu 17 států
1848 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Švýcarské kantony 26 kantonů
1776 Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Státy USA 50 států 1 federální distrikt; 4 Commonwealths; 1 začleněné území, 11 nezačleněných území
1863 VenezuelaVenezuela Venezuela Administrativní dělení Venezuely 23 států 1 federální distrikt, 1 federální dependence
1901 AustrálieAustrálie Austrálie Australské státy a teritoria 6 státy 2 teritoria
1970 BelgieBelgie Belgie Administrativní dělení Belgie 3 komunity, 3 regiony
1867 KanadaKanada Kanada Kanadské provincie a teritoria 10 provincií 3 teritoria
1963 MalajsieMalajsie Malajsie Státy Malajsie 13 státy 3 federální teritoria
1983 Svatý Kryštof a NevisSvatý Kryštof a Nevis Svatý Kryštof a Nevis ostrovy/farnosti 2 ostrovy/14 farností
1971 Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 7 emirátů

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • „Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. Federalismus a liberalismus. … Filosofie federalismu znamená respekt vůči rozdílnosti. … Ale ve Francii federalista znamená, že politika se rozdíly snaží odstraňovat. … V Kanadě to znamená, že federalista žádné rozdíly nechce. Quebečané se definují jako antifederalisté. Být federalista pro mne znamená respekt k odlišnosti při spolupráci.“ François Bayrou, Praha, květen 2006, [1]

Fiktivní federace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Federal structure of Russia, Article 65 of Russian Constitution.
  2. The Federal Republic of Somalia – Harmonized Draft Constitution [online]. Federal Republic of Somalia, [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (anglicky) : Adopted constitution accommodates existing regional governments, with the ultimate number and boundaries of the Federal Member States to be determined by the House of the People of the Federal Parliament.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BECKER, Winfried. Die Nouvelles Equipes Internationales: Internationaler Foderalismus. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 369-392. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]