Federace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Federace (latinsky fœdus, „smlouva“) je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie). Ve federacích je svéprávné postavení jednotlivých členských států zajištěno ústavou nebo smluvně a nemůže být měněno jednostranným rozhodnutím centrální vlády (např. Švýcarsko, do značné míry i USA). Státní moc je ve federaci rozložena mezi federální orgány a orgány členských států. Právním základem federace je ústava (u konfederace mezinárodní smlouva), je zde dvojí občanství (subjektu federace a federace jako celku) a právní akty federace jsou přímo závazné pro osoby (u konfederace jen pro členské státy).

Jako federace se také označují sdružení jiných typů, například zastřešující sportovní a podobné organizace (Mezinárodní hokejová federace, Mezinárodní šachová federace, Mezinárodní tenisová federace, Mezinárodní federace stolního tenisu, Mezinárodní florbalová federace, Mezinárodní federace badmintonu, Mezinárodní lyžařská federace, Mezinárodní šermířská federace, Česká federace aikido, Mezinárodní automobilová federace, Mezinárodní federace motocyklistů, Mezinárodní kynologická federace), politická uskupení (Československá anarchistická federace, Světová federace demokratické mládeže), odborové organizace (Federace strojvůdců České republiky), náboženské organizace (Světová luterská federace, Evropská baptistická federace, Federace židovských obcí, Pohanská federace) a mnohé další.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Federace má vždy plnou mezinárodní subjektivitu a dělí se na:

  • federaci vnitrostátní - členské státy nemají mezinárodní subjektivitu - USA, Mexiko, Československo 1969 - 1992.
  • federaci mezinárodní - členské státy mají omezenou mezinárodní subjektivitu a mohou vlastním jménem uzavírat mezinárodní smlouvy v rozsahu stanoveném federální ústavou - Německo, Švýcarsko, Rakousko, Sovětský svaz, Československo ke konci roku 1992.

Členské státy zpravidla nemají právo z federace vystoupit. Některé federace však umožňují právo na vystoupení - Sovětský svaz, Československo 1991 - 1992. Příkladem sporu o právo na výstup je občanská válka v USA 1861 - 1865, kdy jižní státy vystoupily a založily konfederaci, zatímco severní to považovaly za protiústavní povstání.

Federace bývá založena:

Takový společný účel, společná identifikace mohou vzniknout:

  • dobrovolně, politickým konsenzem (dobrovolný svazek, „národ z vůle“)
  • nebo byly vynuceny politickou a/nebo vojenskou silou zakladatele, zakladatelů (doprovázené vnucením jednoho nebo tzv. nadřazeného jazyka nebo ideologie).

Federace jsou zpravidla smluvně potvrzeny jejími členy (signatářskými státy). Přičemž jednotliví členové:

  • buď nemají právo z ní (jednostranně) vystoupit (ať de iure nebo de facto)
  • nebo, zpravidla, jim je takové právo federální ústavou nebo smluvně zaručeno.

Quasi federace (též kvazifederace) - definice federace, která vychází ze všech ústav daných států, které se v nich samy jako federace definují (např. SRN, Rakousko aj.).

Nominální federace - federativní zřízení zakotveno v ústavě, ale prakticky se tak vůbec neprojevuje (např. ČSSR do roku 1989).

Symetrická federace - členské jednotky mají stejné postavení (USA, Švýcarsko)

Asymetrická federace - členské jednotky nemají stejné postavení (Rusko)

Federalismus[editovat | editovat zdroj]

Pojem federalismus označuje politický systém federací, jejich formu vlády nebo správy.

V politologii tento pojem popisuje společensko-politické uspořádání (politický systém) a jeho zkoumání, zpravidla empirické a zahrnující i další důležité faktory, jako např. ekonomii nebo spokojenost individuí.

Také je tak označována ideologie jeho stoupenců, někdy i bez ohledu na jejich skutečné znalosti nebo záměry.

Příklady federací[editovat | editovat zdroj]

Federativní státy ve světě

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • „Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. Federalismus a liberalismus. … Filosofie federalismu znamená respekt vůči rozdílnosti. … Ale ve Francii federalista znamená, že politika se rozdíly snaží odstraňovat. … V Kanadě to znamená, že federalista žádné rozdíly nechce. Quebečané se definují jako antifederalisté. Být federalista pro mne znamená respekt k odlišnosti při spolupráci.“ François Bayrou, Praha, květen 2006, [1]

Fiktivní federace[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BECKER, Winfried. Die Nouvelles Equipes Internationales: Internationaler Foderalismus. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 369-392. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]