Irák

Irácká republika; الجمهورية العراقية; (al-Džumhúríja al-Irakíja)
vlajka	; znak
	Hymna: Mawtini (موطني)
Geografie
Hlavní město:	Bagdád (بغداد)
Rozloha:	437 072 km² (57. na světě); z toho 1,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Hadži Ibrahím (3611 m n. m.)
Časové pásmo:	+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	24 683 313 (44. na světě, 2005)
Hustota zalidnění:	56 ob. / km² (138. na světě)
Jazyk:	arabština, kurdština
Náboženství	islám
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	1. října 1919 (nezávislost na Osmanské říši)
Prezident	Džalál Talabání (ﺟﻪﻻﻝ ﺗﺎﻟﻪﺑﺎﻧﻰ)
Předseda vlády	Džavad Málikí
Měna	irácký dinár (IQD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	368 IRQ IQ
MPZ	IRQ
Telefonní předvolba	964
Národní TLD	.iq

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Irák, oficiálním názvem Irácká republika ( al-Džumhúríja al-Irakíja), je stát v jihozápadní Asii čili na Blízkém Východě. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na severu s Tureckem a na východě s Íránem. Většinu z 25 milionu obyvatel země tvoří arabští muslimové. Hlavním městem je Bagdád a úředním jazykem je arabština.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Iráku

[editovat] Předislámská éra

Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris byla kolébkou nejstarších civilizací. První městské státy zde začaly vznikat již 3450 př. n. l. První velkou říši vytvořil akkadský panovník Sargon I. Akkadský někdy kolem 2300 př. n. l. Známý Babylón porazil roku 612 př. n. l. Asýrii. V roce 538 př. n. l. jej zase dobyli Peršané. Po porážce Peršanů Alexandrem Velikým v 4. stol. př. n. l. se Mezopotámie stala součástí řecké Seleukovské říše. Později byla oblast pod nadvládou Říma a ještě později Peršanů. V polovině 7. stol. n. l. ovládli tuto oblast muslimští Arabové.

[editovat] Středověk

V letech 750–1258 došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa. Vpád Mongolů v roce 1258 znamenal postupné pustošení a úpadek země. Roku 1534 byla země připojena k Osmanské říši. Koncem 19. století se zde objevují Britové a Němci.

[editovat] Protektorát a nezávislost

Za první světové války se v tehdejší osmanské Mezopotámii vylodila britská vojska a celou jí obsadila. Po válce připadla oblast Iráku Velké Británii jako mandátní území. Britové vládu nad oblastí Jordánska. Roku 1921 byla ustanovena monarchie pod vládou Hášimovců a králem Iráku byl zvolen Abdalláh, kterého vzápětí připravil jeho bratr Fajsal (Abdalláh byl odškodněn vládou nad Jordánskem), kterým se ujal vlády pod britským protektorátem. Formální nezávislost Iráckého království byla vyhlášena 3. října 1932. Irák však stále zůstaval závislý na Británii. Roku 1933 jen rok po vyhlášení nezávislosti zemřel král Fajsal a na trůn nastoupil jeho syn Gházi, který však vládl jen do roku 1939. Roku 1939 po smrti krále Gházího se králem stal jeho tehdy čtyřletý syn Fajsal, za kterého ale do jeho plnoletosti vládl jako regent jeho strýc 'Abd al-Ilah. Během 2. světové války, kdy se země přikláněla spíše k Německu, proto zemi opět okupovali Britové. V roce 1953 dosáhl Fajsal II. plnoletosti, ale regent princ 'Abd al-Ilah se pořád snažil ovlivňovat vládu nad zemí. Mezi roky 1948 a 1958 proběhlo mnoho demonstrací a nepokojů. V roce byla vytvořena tvz. Arabská federace mezi Irákem a Jordánskem. Nejdůležitější událostí v roce 1958 byl vojenský převrat vedený Abdem al-Karim Qasimem při němž byli na nádvoří královského paláce zastřeleni král Fajsal II., bývalý regent princ 'Abd al-Ilah a několik žen z královské rodiny. Nová revoluční vláda zrušila tzv. instituce ancien régime (monarchii a parlament) a rozpustila federaci s Jordánskem. V roce 1967 se země zúčastnila arabsko-izraelské války. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn. Po dlouhodobých sporech napadla země roku 1980 svého souseda Írán. Válka skončila po dlouhých osmi letech. Pro Irák však znamenala jen velké ztráty a dluhy. Kvůli bohatým ropným ložiskům napadl Saddám Husajn v srpnu 1990 Kuvajt. Na základě rozhodnutí OSN americká vojska, podporovaná Brity a řadou dalších zemí (včetně východoevropských), vytlačila Irák v únoru 1991 mimo území Kuvajtu. Na Irák bylo uvaleno přísné hospodářské embargo.

[editovat] Válka v Iráku

Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Iráku.

V roce 2003 po dlouhých diskusích a na základě údajného soustavného iráckého porušování rezoluce č. 687 RB OSN a následných dohod o uzavření příměří z roku 1991, zaútočila koalice vedená Spojenými státy bez souhlasu OSN na Irák s cílem zničit režim Saddáma Husajna a nastolit demokracii. Hlavním argumentem koalice pro útok bylo tvrzení, že Irák vlastní biologické a chemické zbraně, a pak jeho údajná podpora teroristů. Žádně z těchto zvrzení se později neukázalo jako pravdivé. Bezprostředním výsledkem však je špatný stav blízký občanské válce. Za 6 let války a následné okupace Iráku zemřelo podle jednoho respektovaného zdroje cca 98 000 Iráčanů,^[1] podle dalšího dokonce více než 1 030 000.^[2] Země se nachází v rozvratu, každý 9. obyvatel je na útěku (viz níže). Neustávají boje, teroristické útoky a vážné hospodářské problémy. Spojené státy vynaložily na okupační armádu do února 2009 na 600 miliard dolarů a částka se stále zvyšuje, což velmi zatěžuje rozpočet. Dle dohody mezi vládami Iráku a USA se američtí vojáci mají stáhnout z iráckého území do roku 2011.

[editovat] Obyvatelstvo

74 % obyvatel tvoří Arabové, druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Kurdové s 21 %, zbylých 5 % zahrnuje především Asyřany a irácké Turkmeny žijící především na severu a severovýchodě země. Méně než jedno procento tvoří Arméni žijící především ve velkých městech a kdysi početná menšina Peršanů.

Oficiálními jazyky jsou arabština a kurdština, v místech asyrského a turkmenského osídlení i asyrština a turkmenština.

Naprostá většina Iráčanů je muslimského vyznání (Arabové, Kurdové a iráčtí Turkmeni), 60-65 % tvoří šíité, 35-40 % sunnité. Asyřané se hlásí k Chaldejské katolické církvi a k Východní asyrské církvi (na Západě známí spíše jako nestoriáni, což je však hanlivé označení) a představují tak vedle Arménů křesťanskou menšinu.

V červenci 2006 byl počet obyvatel Iráku odhadován na 26,8 milionu. Kvůli probíhající občanské válce však zemi denně opustí na 3000 Iráčanů směřujících většinou do Jordánska a Sýrie (ostatní země příliv uprchlíků značně omezují či téměř znemožňují). Celkový počet iráckých uprchlíků od invaze Američanů a Britů v roce 2003 se odhaduje na více než dva milióny. Dalších 1,7 miliónu Iráčanů opustilo své domovy v rámci Iráku. Podle humanitární mise OSN pro Irák (UNAMI) ohrožují iráčtí uprchlíci stabilitu v celém blízkovýchodním regionu.

[editovat] Správní členění

Irák je rozdělen na 18 provincií (governorátů), kurzívou uvedena hlavní města

Bagdád (بغداد), Bagdád
Saladdín (صلاح الدين), Sámarrá
Dijála, Bá'kuba
Wásit, Kút
Majsán, Amára
Basra (البصرة), Basra
Dhíkár (ذي قار), Násiríja
Mutanná, Samáwa
Kádisíja (القادسية), Díváníja
Babylón (بابل), Hilla
Karbalá (كربلاء), Karbalá
Nadžáf (النجف), Nadžáf
Anbár (الأنبار), Ramádí
Ninive (نينوى), Mosul
Dahúk (دهوك), Dahúk
Arbíl (أربيل), Arbíl
Ta'mín, Kirkúk
Sulajmáníja (السليمانية), Sulajmáníja

[editovat] Hospodářství

Základem místního hospodářství je těžba ropy, jejíž zásoby jsou třetí největší na světě. Celkově se hospodářství kvůli nepokojům v zemi propadá a země je závislá na zahraniční pomoci.

V roce 2002 dosahoval objem produkce pouhých 70% objemu ze 70 let. Další propad následoval po americké invazi v roce 2003. V roce 2008 ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání uvedl, že díky zlepšení bezpečnostní situace ubylo sabotáží na ropovodech a ropných terminálech. To umožní zvýšit denní produkci až na 2,7 milionů barelů.^[3]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Irák

SPECIÁL: Irák – speciální příloha na téma Iráku na stránkách Novinky.cz
Iraq Directory

Tento článek o Iráku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.