Perský záliv
| Perský záliv | |
|---|---|
 |
|
| Maximální hloubka | 104 m |
| Šířka | 400 km |
| Délka | 1000 km |
| Rozloha | 239 000 km² |
| Nadřazený celek | Indický oceán |
| Sousední celky | Hormuzský průliv, Ománský záliv |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Írán,  Irák,  Kuvajt,  Katar,  Bahrajn,  Saúdská Arábie,  Spojené arabské emiráty,  Omán |
| Poznámka | |
| Přítoky | Šatt al-Arab |
Perský záliv (označovaný arabskými státy jako Arabský záliv nebo jen Záliv)[1] je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem. Rozkládá se mezi Arabským poloostrovem a Íránem. V důsledku ústupu moře, se záliv se za poslední 2000 let znatelně zkrátil (například starověké město Ur leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí Iráku).
Obsah |
Pojmenování [editovat]
O pojmenování zálivu jako perský, referoval např. Sir Arnold Wilson ve své knize, vydané v roce 1928:
Pro geology, archeology, zeměpisce, obchodníky, politiky, cestovatele, učence minulosti i současnosti nebylo tak významného vodního kanálu jako Perský záliv. Tento vodní kanál, který odděluje Íránskou vrchovinu od Arabské se těší totožnosti s Íránem minimálně 2200 let.
Řada arabských států jej označuje jako Arabský záliv nebo jen Záliv, Írán ale trvá na pojmenování Perský záliv. A to tak vášnivě, že v jednom z případů vyhostil řeckého stewarda, který jej nazval Arabský záliv,[1] v jiném sporu se soudí se společností Google.[2]
Perský záliv v číslech [editovat]
Má rozlohu 239 000 km², délku asi 1000 km a šířku 35-380 km. Převládají však malé hloubky do 50 m, maximální hloubka je zde 104 m. Teplota vody v létě 30-33 °C, v zimě 15–21 °C, slanost 37–40%.
Ropa [editovat]
Perský záliv je také největším světovým nalezištěm ropy. Ropná naleziště se nacházejí asi v největším počtu na jeho severozápadním pobřeží, kolem hranic mezi Kuvajtem, Irákem a Íránem. V Saúdské Arábii se zase dováží ropa vytěžená v obřím poli Ghawar do jednoho ze dvou největších překladišť světa v Ras Tanuře, situované na jihozápadním pobřeží zálivu, ne příliš vzdáleného od sousedního Bahrajnu. Ve severovýchodní části Perského zálivu, na ostrově Kiš, se nachází jedna z pěti světových burz svého druhu, Íránská ropná burza.
Strategická významnost [editovat]
Více než 25% světové produkce ropy je dováženo z Perského zálivu.[zdroj?]
Prezident Jimmy Carter prohlásil 23. ledna 1980, v reakci na invazi Sovětského Svazu do Afganistánu, Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že „každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude [Spojenými státy] vnímán jako zásadní útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly.“ Jeho výrok, který byl reakcí na invazi Sovětských vojsk do Afganistánu během studené války, se stal součástí tzv. Carterovy doktríny, podle níž Spojené státy budou více využívat své vojenské síly k hájení svých národních zájmů na blízkém východe.
Podle deníku Times z konce května 2010 umístí v budoucnu Izrael do Perského zálivu k íránskému pobřeží tři ponorky s možností vypustit nukleární střelu i vysílat špiony na íránské území.[3]
Reference [editovat]
- ↑ a b Írán vyhostil řeckého stevarda, špatně nazval Perský záliv, novinky.cz, 21. 2. 2010, Vladimír Plesník
- ↑ Írán hrozí žalobou na Google kvůli "Perskému zálivu"
- ↑ Israel stations nuclear missile subs off Iran
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Encyclopedia Iranica - Persian Gulf (anglicky)
- The Persian Gulf - Information, history and resources of the Persian Gulf (anglicky)
- Perský záliv
- Mezinárodní vodstvo Asie
- Mezinárodní zálivy
- Geografie Bahrajnu
- Geografie Iráku
- Basra
- Geografie Íránu
- Chúzistán
- Búšehr (provincie)
- Hormozgán
- Geografie Kataru
- Geografie Kuvajtu
- Geografie Ománu
- Musandam
- Vodstvo Saúdské Arábie
- Geografie Spojených arabských emirátů
- Abú Dhabí (emirát)
- Dubaj (emirát)
- Šardžá (emirát)
- Adžmán (emirát)
- Rás al-Chajma (emirát)
- Zálivy v Indickém oceánu
