Omán

Sultanát Omán; سلطنة عُمان
vlajka	; znak
	Hymna: Nashid as-Salaam as-Sultani
	Motto: není
Geografie
Hlavní město:	Maskat
Rozloha:	212 460 km² (84. na světě); z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Džabal aš-Šám (2 980 m n. m.)
Časové pásmo:	+4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	3 001 583 (132. na světě, 2005)
Hustota zalidnění:	9 ob. / km² (205. na světě)
Jazyk:	arabština (úřední), angličtina, balúčština, urdština, další indoíránské jazyky
Národnostní složení	Arabové (90%), Pákistánci, Indové
Náboženství	ibádíjovští muslimové 75 %, sunnitští muslimové, šíitští muslimové, hinduisté
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie
Vznik	1650 (vyhnání Portugalců)
Sultán	Kábús bin Saíd bin Tajmúr as-Saíd
Předseda vlády	Kábús bin Saíd bin Tajmúr as-Saíd
Měna	ománský rial (OMR)
HDP/obyv. (PPP)	13 846 USD (40. na světě, 2004)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	512 OMN OM
MPZ	OM
Telefonní předvolba	+968
Národní TLD	.om

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Mapa Ománu

Omán, oficiálním názvem Sultanát Omán, je arabský stát v jihozápadní Asii. Jeho sousedy jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Jemen.

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Ománu

Maskat byl prosperujícím přístavem již v 5 století př.n.l., kdy byla oblast Ománu pod vlivem perských Achaimenovců. V šestém století n. l. nabyly nad perskými elementy vrchu arabské kmeny, koncem 7. století se sem rozšířil Islám a moc převzali náboženští vůdcové. V polovině 11. století se sice Omán stal součástí Seldžucké říše, roku 1154 však získal nezávislost pod vládou vlastní panovnické dynastie a brzy se stal obchodní mocností. V roce 1507 byl Maskat dobyt Portugalci, avšak v roce 1650 byla samostatnost obnovena a říše se ještě více rozrostla, když na vrcholu své moci ovládala Zanzibar a další území na východním pobřeží Afriky, jakož i v Pákistánu. Pak v roce 1744 se říše přeměnila na sultanát, který existoval až do roku 1861. Od roku 1798 vytvářel sultanát úzké smluvní svazky s Brity (tzv. Smluvní Omán). V roce 1951 byl zrušen Britský protektorát. Úplnou nezávislost získal Omán v roce 1971, když rok předtím sultán Kábús Ibn Saíd svrhl svého otce.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Ománu

Země se rozkládá na samém východě Arabského poloostrova. K Ománu náleží také exkláva Musandam (1 635 km²) na špičce stejnojmenného poloostrova, vybíhajícího do Hormuzského průlivu, a malá enkláva Madha (75 km²) v SAE, v emirátu Šardžá. Krajina na většině území nepřesahuje 100 až 400 m nadmořské výšky a přechází na západě ve vnitrozemí do pouště Rub al-Chálí; podél severovýchodního pobřeží se zvedá vysoké vápencové pohoří Hadžar. Podnebí je suché, tropické s průměrnými denními teplotami od 22 °C v lednu po 34 °C v červenci; roční úhrny srážek se pohybují jen kolem 100 mm.

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Ománu

Většinu obyvatel představují Arabové, vyznávající ibádíjovskou odnož islámu (Omán je tak jedinou muslimskou zemí, kde nepřevládají ani sunnité ani šíité). Přibližně 1/5 obyvatelstva pak představují přistěhovalci – zahraniční dělníci, především z Pákistánu, Indie a Íránu. Vláda usiluje o postupné snížení počtu přistěhovalců. Tato politika bývá označována jako omanizace. Gramotnost dosahuje přibližně 76 %.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Ománu

Omán je dědičná absolutistická monarchie. Rozhodující moc v zemi má sultán Kábús, za jehož dlouhé vlády probíhá postupná modernizace země, v jejím rámci pak i omezená demokratizace (od 90. let existuje volené Poradní shromáždění; volební právo mají muži i ženy od 21 let věku). Politické strany neexistují. Administrativně se země člení na 5 oblastí a 3 provincie, dále pak na 59 okresů. Omán je díky umírněné politice v rámci regionu vcelku stabilní zemí a to jak vnitřně, tak i z hlediska vztahů se sousedy; definitivní vytyčení hranic se SAE bylo podepsáno v roce 2003.

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Ománu

Hlavní oporou hospodářství je těžba a zpracování ropy a zemního plynu, země je díky své poloze i důležitým uzlem námořní kontejnerové přepravy. Ománská měna je jednou z nejsilnějších na světě (díky stabilnosti a síle ekonomiky), Omán za peníze z ropy vybudoval vynikající vzdělávací systém a kontejnerový přístav, čímž se snaží eliminovat závislost Ománské ekonomiky na ropě.