Čad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státě. O stejnojmenném jezeru pojednává článek Čadské jezero.
Čadská republika
République du Tchad
جمهورية تشاد
Vlajka Čadu
vlajka
Znak Čadu
znak
Hymna: La Tchadienne
Motto: „Unité, Travail, Progrès“
(„Jednota, práce, pokrok“)
Geografie

Poloha Čadu

Hlavní město: N'Djamena
Rozloha: 1 284 000 km² (20. na světě)
z toho 1,9 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Emi Koussi (3415 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 15°28′ s. š., 19°23′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 329 208 (80. na světě, červenec 2009)
Hustota zalidnění: 8 ob. / km² (223. na světě)
HDI: 0.392 (nízký) (170. na světě, 2007)
Jazyk: arabština (úřední), francouzština (úřední)
Národnostní složení: Čadové
Náboženství: islám (54%), křesťanství (34%), animismus (10%), bez vyznání (3%)
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 11. srpna 1960 (vyhlášení nezávislosti)
Prezident: Idriss Déby
Předseda vlády: Djimrangar Dadnadji
Měna: CFA frank (XAF)
HDP/obyv. (PPP): 1 600 USD (192. na světě, 2008)
Mezinárodní identifikace
MPZ: TCH
Telefonní předvolba: +235
Národní TLD: .td
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Čad (arabsky: تشاد - Tšād; francouzsky: Tchad), oficiálně Čadská republika je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad) a Nigérie a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které částečně na území Čadu zasahuje.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Čadu.

Předkoloniální období[editovat | editovat zdroj]

Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka.První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a islamizace země a v 16 století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do Libye a Středomoří z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.

Koloniální období[editovat | editovat zdroj]

V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k Francouzské rovníkové Africe. Dnešní hranice dostala země v roce 1891. Během druhé světové války kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve Vichy a spojila se s Svobodnou Francii generála de Gaulla. Po válce země získala autonomii a v roce 1960 úplnou nezávislost.

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Prvním prezidentem se stal Francois Tombalbaye a dokonce byla sepsána ústava. Však od roku 1966 vypukla v zemi občanská válka, ve které se angažovala Libye podporující muslimský sever země. V roce 1975 povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá naleziště uranu, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku 1984. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem Hissé Habré. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou. Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.

Novodobé dějiny[editovat | editovat zdroj]

Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce 1996 a 2001 byl opět zvolen prezidentem. Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dáfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru.

Hlavy nezávislého státu[editovat | editovat zdroj]

11.8.1960-23.4.1962 – (François) N´Garta Tombalbaye – hlava státu; PPT

23.4.1962-13.4.1975 – (François) N´Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS

13.4.1975-15.4.1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.

15.4.1975-12.5.1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj

12.5.1975-29.8.1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.

29.8.1978-23.3.1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.

23.3.1979-29.4.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP

29.4.1979-3.9.1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT

3.9.1979-10.11.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP

10.11.1979-7.6.1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP

7.6.1982-19.6.1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN

19.6.1982-21.10.1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN

21.10.1982-1.12.1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR

1.12.1990-2.12.1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR

2.12.1990-4.12.1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS

4.12.1990-4.3.1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS

od 4.3.1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geografie Čadu.
Mapa Čadu

Klima v centrální části země je polopouštní, na severu pouštní, suché horské v pohoří Tibesti na severozápadě a tropické v nížinách na jihu u Čadského jezera. To je zdrojem obživy pro většinu lidí, leží u něj většina obdělávatelné půdy. Na začátku 20. století bývalo druhým největším jezerem v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². V horizontu několika desetiletí asi jezero zmizí úplně. Zemi ohrožuje dezertifikace.

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Významnými městy jsou hlavní město N'Djamena, dále pak Moundou, Sarh, Bongor, Abéché a Doba.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Demografie Čadu.

Obyvatelstvo je z 32% Sárové, z 26,5% Arabové. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například Tedové, Mbumové, Masalitové či Mabové.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Přes polovinu všech obyvatel tvoří muslimové (53%). Pětina obyvatel jsou katolíci (20%), o něco méně je protestantů (14%). Zbytek tvoří animisté (7%), ateisté (3%) a různá další a nezjištěná náboženství (3%).

Kmenové rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Většinu čadské populace (51%) tvoří kmen Muhača (Muchasa) ovládající severovýchodní části země. V druhé polovině osmdesátých let zde byl aktivní program družby se Sovětským svazem a zeměmi východního bloku. V rámci tohoto programu bylo umožněno několika vůdcům tohoto kmene vycestovat i do Československa.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Čadu.

Po dlouholeté občanské válce patřil HDP Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob ropy na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Taiwanu a Portugalska. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 se Čad soudí s Rumunskem o podobu státní vlajky, která je totožná.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Čad ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • (česky) o Čadu na www.zemepis.com
  • Chad - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Chad (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Chad Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Chad [online]. U.S. Department of State, 2010-12-06, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Chad [online]. REV. 2011-07-12, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Čad [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-18, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  • GROVE, Alfred Thomas; JONES, Douglas Henry. Chad [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)