1966
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 ► ►►
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události [editovat]
| 1966 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Poprvé se konala oficiální celostátní soutěž krásy pod názvem Dívka roku. Zvítězila tehdy devatenáctiletá modelka z Prahy – Dagmar Silvínová.
- Národními přírodními památkami byly vyhlášeny Rešovské vodopády a Velký Roudný.
- 7. ledna – V Opletalově ulici u Hlavního nádraží v Praze byla slavnostně zahájena výstavba podpovrchové tramvaje. Projekt byl později změněn na stavbu metra.
- 17. března – Národní shromáždění přijalo nový Zákon o vysokých školách, který upravoval zejména udělování akademických titulů. Ustoupilo se od titulů uvozených slovem „promovaný“ a začaly se opět udělovat klasické tituly jako např. MUDr., MVDr., ak. malíř, apod. Absolventům vysokých škol jiných než medicínských nebo uměleckých byly tituly přiznány až po složení dodatečných rigorózních zkoušek – jednalo se např. o tituly doktor práv (JUDr.), doktor přírodovědy (RNDr.) nebo doktor filozofie (PhDr.)
- 18. dubna – Na udílení amerických Cen Akademie filmového umění a věd v Santa Monice v Kalifornii získali sošku Oscara tvůrci filmu Obchod na korze – Ján Kadár a Elmar Klos.
- 2. května – Na železničním přejezdu v Deštnici na Lounsku došlo ke střetu nákladního automobilu převážejícího studenty na chmelovou brigádu s vlakem jedoucím po železniční trati z Lužné u Rakovníka do Žatce. Tragédie si vyžádala 10 obětí na životech a 37 zraněných.
- 12. května – V Praze byla zahájena mezinárodní výstava samočinných počítačů INCOMEX, na níž prezentovaly své výrobky zejména firmy ze Západní Evropy a USA.
- 31. května – 4. června – V Praze se konal XIII. sjezd KSČ, který i přes setrvávající vliv starých struktur pod vedením Antonína Novotného, znamenal určité posílení moci reformních komunistů. V poslední den sjezdu vystoupil ekonom Ota Šik, který prohlásil, že do čtyř let bude nutné najít nové formy politického řízení.
- 25. června – V Plzni byl zahájen první ročník výstavy potravinářství, gastronomie a cestovního ruchu Ex Plzeň.
- 19. srpna – Silná bouře s krupobitím postihla ve večerních hodinách Prostějovsko. Největší škody napáchala v obcích Konice a Vojtěchov.
- 20. – 25. září – Na území Československa se konalo cvičení armád států Varšavské smlouvy – Vltava, kterého se účastnily vojenské útvary z ČSSR, SSSR, NDR a Maďarska.
- 28. září - V Praze na Pankráci byla popravena dvojnásobná vražedkyně Irena Čubírková, která v letech 1951 a 1964 brutálně zavraždila svého manžela a druha.
- 27. října – Byl schválen zákon o IV. pětiletce na roky 1966 – 1970. Při jeho projednávání Antonín Novotný důrazně varoval před oslabováním centralizovaného řízení společnosti.
- 26. listopadu – Do provozu byla uvedena poslední novostavba železniční tratě v síti Československých drah – trať Podolínec – Plaveč na východním Slovensku, v okr. Stará Ľubovňa (tehdy v okr. Poprad a Prešov), o délce 30 km.
Svět
- 1. ledna – Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 24. května – Krvavý útok ugandské armády pod velením generála Idiho Amina na palác bugandského krále.
- 6. května – Vrahové z močálů Ian Brady a Myra Hindleyová odsouzeni na doživotí.
- 30. září – Byli z vězení propuštěni Baldur von Schirach a Albert Speer.
- 14. října – Byla založena nizozemská sociálně liberální politická strana Demokraté 66.
- 24. listopadu - Největší letecké neštěstí v Československu – Let TABSO LZ101 havaroval nedaleko Bratislavy.
- První mistrovství světa v orientačním běhu.
- Konec výrobce automobilů Studebaker.
- V Nigérii došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům.
- Povodně na řece Arno způsobily velké škody ve městě Florencie.
Vědy a umění [editovat]
- 3. února – Na Měsíci přistála Luna 9 a přenesla obrázky měsíčního povrchu.
- 1. března – Sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu.
- 31. března – Odstartovala Luna 10, stala se prvním umělým satelitem Měsíce.
- Beatles podnikli poslední oficiální koncert v Candlestick Park, San Francisco.
- Poprvé byla udělována Turingova cena.
- Seriál Star Trek má v USA televizní premiéru
- 23. září – neúspěšné přistání americké sondy na měsíci
- ve Francii je v ústí řeky Rance spuštěna první přílivová elektrárna o výkonu 240 MW
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Alfred Kastler
- Nobelova cena za chemii - Robert Sanderson Mulliken
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Peyton Rous, Charles B. Huggins
- Nobelova cena za literaturu - Šmuel Josef Agnon, Nelly Sachsová
- Nobelova cena míru - (Cena neudělena, finanční část vložena do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)
Narození [editovat]
| 1966 | |
| Střední stav obyvatel | 9 826 188 |
|---|---|
| Narození | 142 206 |
| Zemřelí | 105 784 |
| Přirozený přírůstek | 35 378 |
| Přírůstek stěhováním | 2 127 |
| Celkový přírůstek | 37 505 |
Česko
- 4. ledna – Ladislav Maier, fotbalista
- 15. ledna – Vladimír Mlynář, politik
- 19. ledna – Ondřej Malý, herec
- 27. ledna – Miroslava Pleštilová, herečka
- 28. ledna – Michal Pivoňka, hokejista
- 31. března – Jan Potměšil, herec
- 7. dubna – Lucie Bílá, zpěvačka a herečka
- 8. dubna – Iveta Bartošová, zpěvačka
- 15. dubna – Igor Bareš, herec
- 15. května – Jiří Němec, fotbalista
- 3. června – Jiří Langmajer, herec
- 16. června – Jan Železný, atlet, oštěpař
- 18. června – Lou Fanánek Hagen, zpěvák
- 27. června – Monika Načeva, zpěvačka
- 29. června- Ladislav Horák, akordeonista
- 29. června – Daniel Nekonečný, zpěvák
- 3. července – František Štorm, typograf
- 6. července – Jiří Macháček, herec a zpěvák
- 2. srpna – Libor Ambrozek, politik
- 16. srpna – David Volek, hokejista
- 16. srpna – Jan Vondráček, herec a dabér
- 7. září – Zdeněk Izer, herec
- 30. září – Kamil Halbich, herec
- 6. října – Petr Jarchovský, scénárista a dramaturg
- 18. prosince – Aleš Kočvara, basketbalista
Svět
- 6. ledna - A. R. Rahman, indický skladatel
- 13. ledna – Patrick Dempsey, americký herec, producent, model a automobilový závodník
- 29. ledna – Romário, brazilský fotbalista, mistr světa z roku 1994.
- 22. února – Steve Irwin, australský dobrodruh, ochránce životního prostředí a hlavní protagonista seriálu „Lovec krokodýlů“ († 4. září 2006)
- 24. února – Billy Zane, americký herec a režisér
- 25. února – Téa Leoni, americká herečka
- 8. dubna – Robin Wright, americká herečka
- 16. května – Janet Jackson, americká zpěvačka, skladatelka, producentka, tanečnice a herečka
- . května – Helena Bonham Carter, anglická herečka
- 14. června – Traylor Howard, americká herečka
- 19. června - Marion Vernoux, francouzská režisérka a scenáristka
- 27. června – J. J. Abrams, americký filmový a televizní producent, scenárista, režisér, herec a skladatel
- 28. června – John Cusack, americký herec
- 14. července – Matthew Fox, americký herec
- 15. července – Irène Jacob, francouzská herečka
- 7. srpna – Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie a internetový podnikatel
- 14. srpna – Halle Berry, americká herečka
- 20. srpna – Dimebag Darrell, americký kytarista, zakladatel metalové kapely Pantera a později Damageplan
- 26. srpna – Shirley Manson, skotská muzikantka, známá především jako zpěvačka skupiny Garbage
- 2. září – Salma Hayeková, mexická herečka
- 2. září – Olivier Panis francouzský automobilový závodník
- 9. září – Georg Hackl, německý sáňkař
- 9. září – Adam Sandler, americký herec, producent a scénárista
- 22. září – Mike Richter, americký hokejový brankář
- 22. září – Erdoğan Atalay, německý herec
- 9. října – David Cameron, britský premiér
- 20. října – Abú Musab az-Zarkáví, vůdce al-Káidy († 7. června 2006)
- 22. října – Valeria Golino, italská herečka
- 24. října – Roman Abramovič, ruský podnikatel
- 2. listopadu – David Schwimmer, americký herec a režisér
- 11. listopadu – Jeffrey Scott Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)
- 17. listopadu – Sophie Marceau, francouzská herečka a režisérka
- 23. listopadu – Vincent Cassel, francouzská herec
- 30. listopadu – Mika Salo, finský automobilový závodník
- 8. prosince – Sinéad O'Connor, irská zpěvačka
- 21. prosince – Kiefer Sutherland, kanadský herec a producent
- 29. prosince – Janez Šušteršič, slovinský politik
- Bassekou Kouyaté – malijský hráč na ngoni
Úmrtí [editovat]
Česko
- 2. února – Jindřich Hybler, sbormistr a hudební skladatel (* 31. prosince 1891)
- 4. února – Karel Honzík, architekt (* 24. září 1900)
- 23. února – Bedřich Vrbský, herec (* 4. května 1890)
- 10. července – Viktor Veselý, právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 2. prosince 1887)
- 27. března – Jan Čarek, spisovatel (* 29. prosince 1898)
- 26. července – František Moravec (generál), československý generál (* 23. července 1895)
- 29. července – František Schäfer, klavírista hudební skladatel a pedagog (* 3. dubna 1905)
- 2. srpna – Rudolf Antonín Dvorský, hudební skladatel, herec (* 24. března 1899)
- 14. srpna – Josef Bartoš, hudební pedagog, skladatel a sbormistr (* 10. února 1902)
- 17. října – Karel Hruška, zpěvák (* 14. června 1891)
- 9. listopadu – Miloš Vignati, právník, hudební skladatel a pedagog (* 28. dubna 1897)
- 19. listopadu – Terezie Brzková, herečka (* 11. ledna 1875)
- 28. prosince – Vincenc Makovský, sochař (* 3. května 1900)
- 30. prosince – Géza Včelička, levicový novinář, reportér, spisovatel (básník i prozaik), cestovatel a trampský organizátor a velmi nadaný malíř (* 7. května 1901)
- Vasil Atanas Božinov, československý hudební skladatel bulharského původu (* 13. ledna 1888)
Svět
- 11. ledna
- Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř (* 10. října 1901)
- Hannes Kolehmainen, finský atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz 1912 a 1920 (* 9. prosince 1889)
- 14. ledna – Sergej Koroljov, sovětský raketový konstruktér (* 12. ledna 1907)
- 1. února – Buster Keaton, americký herec, režisér a scenárista (* 4. října 1895)
- 5. března – Anna Andrejevna Achmatovová, ruská lyrická básnířka a překladatelka (* 23. června 1889)
- 13. dubna – Abdul Salám Árif, irácký prezident (* 21. března 1921)
- 16. dubna – Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (* 19. ledna 1918)
- 30. června – Giuseppe Farina, talský pilot formule 1 (* 30. října 1906)
- 31. července – Andrej Bagar, slovenský herec a divadelní režisér (* 29. října 1900)
- 24. srpna – Tadeusz Bór-Komorowski, polský generál (* 1. června 1895)
- 26. srpna – Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář
- 26. září – Giuseppe Lombrassa, italský fašistický politik (* 20. června 1906)
- 28. září – André Breton, francouzský básník (* 19. prosince 1896)
- 26. srpna – Hermann Geiger, švýcarský pilot (* 27. října 1914)
- 11. listopadu – Luigi Abatangelo, italský básník a historik (* 8. listopadu 1892)
- 26. listopadu – Alice Masaryková, dcera prezidenta Masaryka (* 3. května 1879)
- 27. listopadu – Wenzel Jaksch, sudetoněmecký politik (* 25. září 1896)
- 15. prosince – Walt Disney, americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor, podnikatel a filantrop (* 5. prosince 1901)
- 28. prosince – Carl Osburn, americký sportovní střelec, pětinásobný olympijský vítěz 1912 - 1920 (* 5. května 1884)
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Antonín Novotný
- Polská lidová republika - Władysław Gomułka
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Charles de Gaulle
- Vatikán - papež Pavel VI.
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - předseda ČLR Liu Šao-čchi
- USA - prezident Lyndon Johnson