Waffen-SS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zkratka a znak SS a Waffen-SS
Divize Waffen-SS „Das Reich“, Rusko 1942
Poštovní známka s motivem Waffen SS

Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím. Představovaly zvláštní a cizinecké jednotky nacistické armády, zahrnovaly přibližně 950 000 mužů, většinou dobrovolníků. Byly vedeny Heinrichem Himmlerem. V norimberských procesech byly pro válečnou krutost prohlášeny za zločineckou organizaci. Vyvinuly se z dvousetčlenné jednotky Hitlerovy osobní ochranky (die SchutzStaffel der NSDAP, odtud zkratka SS) ještě v dobách, kdy Hitler nebyl kancléřem, ale pouze vůdcem NSDAP v roce 1929.

Většina členů Waffen-SS tehdy rekrutovala z bývalých Freikorps, jejichž členové vstoupili do takzvané 1. SS-Panzer Division „Leibstandarte SS Adolf Hitler“, která byla vytvořena Himmlerem na Hitlerovu žádost jako Hitlerova ochranka. Posléze ale byly Waffen-SS nasazovány do běžných vojenských úkolů na frontě (často jako elitní jednotky), vykonávali stráž v koncentračních táborech a po celou dobu své existence byli jejich členové také osobní stráží Hitlera.

Členové Waffen-SS byli, jak už bylo zmíněno, převážně dobrovolníci, prošli dobrým tělesným tréninkem, vynikajícím vojenským výcvikem a důkladným ideologickým zpracováním, které mnohdy hraničilo s brainwashingem, byli zejména specialisty na boj s lehkými palnými zbraněmi. Po takovémto základním výcviku prošli případným speciálním výcvikem (například v ovládání tanku). Waffen-SS kromě daleko lepšího výcviku, než měla většina německé armády, přesto často dostávali horší výzbroj (převážně konfiskovanou československé a rakouské armádě). V jednotkách Waffen-SS panoval také mnohem lepší přístup k vojákům než ve většině německé armády, vojáci Waffen-SS byli velmi cenní a velení si jich velmi vážilo. Proto v jednotkách Waffen-SS panoval poněkud volnější režim, než bylo v německé armádě zvykem, Waffen-SS měly lepší příděly jídla a vůbec lepší podmínky. Mezi veliteli a vojáky panovala spíše kamarádská atmosféra, v jednotkách Waffen-SS například bylo zvykem nadřízenému tykat.

První bojové ztráty Waffen-SS představovali dva mrtví příslušníci 3.SS-Panzer-Division Totenkopf, zabití československými vojáky při bitvě u Czajankových kasáren. Jednotky Waffen-SS se účastnily kromě jiného invaze do Polska v roce 1939, byly nasazovány především v Polsku, na západní frontě zejména ve Francii a také na Balkáně. Významnou úlohu hrály jednotky Waffen-SS při dobývání Skandinávie, účastnily se (a vyhrály) třetí bitvu o Charkov v roce 1943 i operace Citadela včetně bojů poblíž Prochorovky.

Ve Waffen-SS byl brán nejprve ohled na „čistotu rasy,“ ale později v ní nemuseli sloužit „rasově čistí“ Němci jako v ostatních jednotkách SS, velkou část z vojáků Waffen-SS dokonce tvořili kolaborující cizinci z podmaněných zemí, zejména Slováci, Dánové, Francouzi, Ázerbajdžánci, Vlámové, Norové, Finové, Holanďané, Chorvati, Lotyši, Estonci a Ukrajinci, dokonce Indové a Britové (resp. obyvatelé zemí Britského impéria). Tito vojáci byli nazýváni Freiwilligen (Dobrovolníci), a většina z národů, jejichž příslušníci takto sloužili, měla své vlastní jednotky (např. 28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“, či 5. SS-Panzer Division „Wiking“).[1]

Z válečných zločinů, kterých se dopustily jednotky Waffen-SS na západní frontě, je nejznámější Malmédský masakr, kdy jednotky Waffen-SS v Belgii roku 1944 postřílely 71 amerických zajatců. Známé jsou také skupiny Dirlewangera a Kaminského, které na dobytém území v Polsku a Rusku zavraždily mnoho civilistů a také ruské válečné zajatce, vypálily několik stovek vesnic, prováděly ty nejohavnější německé válečné zločiny ve druhé světové válce. Jednotky také pomáhaly potlačovat odpor polských Židů ve varšavském ghettu. Zejména v Polsku a v Sovětském svazu byly jednotky Waffen SS součástí uskupení tzv. Einsatzgruppen, jejichž činností bylo „očisťování“ prostoru od Židů a jiných „méněcenných“ ras.

Uprostřed území Protektorátu Čechy a Morava zabraly Waffen-SS území 65 obcí. Obyvatelstvo vyhnaly a zřídily zde pro své příslušníky výcvikový tábor. V tomto prostoru byla i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.

Charakterizující citát[editovat | editovat zdroj]

Emblem

Heinz Höhne ve své originální práci Der Orden Totenkopf, zabývající se Bezpečnostní službou SS, v březnu 1942 napsal: „…lze prohlásit, že svými úspěchy si Waffen SS získaly úctu. Zvláště je ceněno kamarádství a dobré vztahy mezi důstojníky, poddůstojníky a mužstvem… Bohužel nelze přeslechnout hlasy o tom, že Waffen postrádají zkušené důstojníky a vojáci SS jsou kvůli tomu lehkomyslně obětováni… Kritické hlasy tvrdí, že Waffen SS jsou jistým druhem vojenských hlídacích psů. Příslušníci SS jsou cvičeni k brutalitě a bezohlednosti, zřejmě proto, aby jich v případě nutnosti bylo možno použít proti jiným německým formacím… Waffen SS jsou tou nejbezohlednější vojenskou silou.“

Přehled divizí Waffen-SS[editovat | editovat zdroj]

  • 1. SS-Panzer-Division Leibstandarte SS Adolf Hitler

1. tanková divize SS Leibstandarte Adolf Hitler - 28. května 1940 u Wormhoudtu zmasakrovala pod velením SS-Brigadeführera Wilhelma Mohnkeho 80 britských zajatců. Působila ve Francii, poté se přesunula na Ukrajinu, její jednotky se střetly v bitvě u Sokolova s 1. čs. armádním sborem. od 5. června 1943 se účastnila bitvy u Kurska, kde měla těžké ztráty, byla přesunuta do Itálie, kde páchala masakry civilního obyvatelstva, v říjnu 1943 převelena na Balkán, poté bojovala s Rudou armádou, do března 1944 byla prakticky zlikvidována. Byla přesunuta na západ do Belgie, kde byla doplněna a určena k odražení spojenecké invaze. Dne 17. prosince 1944 provedla jednotka Kampfgruppe Peiper tzv. Malmédský masakr, při kterém postřílela 71 amerických zajatců.

  • 2. SS-Panzer-Division Das Reich

2. tanková divize SS Das Reich - roku 1940 působila ve Francii, v březnu 1941 se přesunula na Balkán, účastnila se německé invaze do SSSR. Utrpěla velké ztráty, byla stažena k odpočinku do Německa a Francie. Počátkem roku 1943 se účastnila bojů u Charkova, v únoru 1944 byla stažena zpět do Francie. Zde provedla několik masakrů. Např. 10. června 1944 jako odplatu za útok partyzánů oběsili její příslušníci 99 civilistů v Tulle. Téhož dne provedla masakr ve vesnici Oradour-sur-Glane, kde bylo brutálním způsobem zavražděno 642 civilistů včetně 207 dětí.

  • 3. SS-Panzer-Division Totenkopf

3. tanková divize SS Totenkopf - základem této divize byly jednotky SS-Totenkopfverbände, které prosluly vyvražděním polské elity a likvidací polských Židů v roce 1939. 27. května 1940 provedly příslušníci divize SS Totenkopf masakr ve francouzské vesnici Le Paradis, kde postříleli přes sto britských vojáků, kteří se vzdali. Při operaci Barbarossa útočila divize z východního Pruska. Utrpěla velké ztráty, koncem roku 1942 byla stažena do Francie. Počátkem roku 1943 byla převelena na východní frontu, některé její jednotky se střetly v bitvě u Sokolova s 1. čs. armádním sborem. I když její některé jednotky bojovaly v Itálii proti partyzánům, divize Totenkopf zůstala na východní frontě do konce války

  • 4. SS-Polizei-Panzergrenadier-Division

4. divize pancéřových granátníků SS Polizei - 10. června 1944 zmasakrovala 300 obyvatel řecké vesnice Distomo.

  • 5. SS-Panzer-Division Wiking

5. tanková divize SS Wiking

  • 6. SS-Gebirgs-Division Nord

6. horská divize SS Nord

  • 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division Prinz Eugen

7. dobrovolnická horská divize SS Prinz Eugen - bojovala proti partyzánům v Jugoslávii

Vojáci SS a tank Tiger u Kurska
  • 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer

8. jízdní divize SS Florian Geyer

  • 9. SS-Panzer-Division Hohenstaufen

9. tanková divize SS Hohenstaufen

Peiperovi vojáci na cestě k Malmedám
  • 10. SS-Panzer-Division Frundsberg

10. tanková divize SS Frundsberg

  • 11. SS Freiwilligen-Panzergrenadier-Division Nordland

11. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Nordland

  • 12. SS-Panzer-Division Hitlerjugend

12. tanková divize SS Hitlerjugend

  • 13.Waffen-Gebirgs-Division der SS Handschar (kroatische Nr. 1)

13. horská divize SS Handschar (chorvatská č.1) - vznikla v roce 1943 z chorvatských muslimů pro potřeby protipartyzánského boje

  • 14. Waffen-Grenadier-Division der SS (ukrainische Nr. 1)

14.divize granátníků SS (ukrajinská č. 1) -mimo jiné se účastnila potlačování Slovenského národního povstání

15. divize granátníků SS (lotyšská č. 1)

  • 16. SS-Panzergrenadier-Division Reichsführer-SS

16. divize pancéřových granátníků SS Reichsführer-SS - 12. srpna 1944 provedla v italské vesnici Sant'Anna di Stazzema masakr, při kterém bylo povražděno kolem 560 mužů, žen i dětí. Dále jako odvetu za činnost partyzánů provedla ve dnech 29. září až 5. října 1944 v italském Marzabottu a okolních obcích masakr, při kterém bylo povražděno několik stovek civilních osob. Některé zdroje mluví o 700, jiné o 955 mrtvých. Mimo jiné bylo zmasakrováno 250 dětí včetně kojenců, 316 žen, 142 osob starších 60 let a 5 kněží.

17. divize pancéřových granátníků SS Götz von Berlichingen

18. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Horst Wessel - část divize byla na podzim roku 1944 nasazena proti slovenským povstalcům

19. divize granátníků SS (lotyšská č. 2)

20. divize granátníků SS (estonská č. 1)

Bosenská SS
  • 21. Waffen-Gebirgs-Division der SS Skanderbeg (albanische Nr.1)

21. horská divize SS Skanderberg (albánská č. 1) - vznikla v dubnu 1944, tvořili ji etničtí Albánci z Kosova

  • 22.SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division Maria Theresa

22. dobrovolnická jízdní divize SS Maria Theresa - vznikla na jaře 1944, sloužili v ní maďarští etničtí Němci (Volksdeutsche)

  • 23. Waffen-Gebirgs-Division der SS Kama (kroatische Nr.2)

23. horská divize SS Kama (chorvatská č. 2) - vytvořena v Chorvatsku roku 1944 z německých důstojníků, etnických Němců a bosenských muslimů, byla rozpuštěna koncem roku 1944 a zbytky se staly součástí nové 23. divize SS

  • 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division Nederland (niederlandische Nr.1)

23. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Nederland (holandská č.1)

Padlý příslušník Waffen SS
  • 24. Waffen-Gebirgs-Division der SS Karstjäger

24. horská divize SS Karstjäger

  • 25.Waffen-Grenadier-Division der SS Hunyadi (ungarische Nr.1)

25. divize granátníků SS Hunyadi (maďarská č.1)

  • 26. Waffen-Grenadier-Division der SS Hungaria (ungarische Nr.2)

26. divize granátníků SS Hungaria (maďarská č.2)

  • 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Langemarck (flämische Nr.1)

27. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Langemarck (vlámská č.1)

  • 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Wallonien

28.dobrovolnická divize granátníků SS Wallonien (valonská)

  • 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr.1)

29. divize granátníků SS (ruská č. 1) - vznikla v roce 1941 v Brjansku jako protikomunistická občanská milice. Prováděla protipartyzánské akce v Bělorusku a na Ukrajině, páchala zločiny na civilním obyvatelstvu, brutálně zasáhla při povstání ve Varšavě.

  • 29.Waffen-Grenadier-Division der SS (italienische Nr.1)

29. divize granátníků SS (italská č. 1)

  • 30. Waffen-Grenadier-Division der SS (weissruthenische Nr.1)

30. divize granátníků SS (běloruská č.1, uvádí se i jako ruská II.) - sloužili v ní Bělorusové, Rusové, Poláci, Ukrajinci, Tataři, Arméni.

  • 31. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division

31. dobrovolnická divize granátníků SS - V jejím neoficiálním názvu je přívlastek „Böhmen-Mahren,“ což je zavádějící. Jejími příslušníky byli zejména Volksdeutsche z Chorvatska, Maďarska a zahraniční dobrovolníci. Je možné, že v ní působili i Němci z Protektorátu, ovšem neexistují žádné ověřitelné podklady a byla tímto neoficiálním titulem označována z toho důvodu, že byla vytvořena z personálu a frekvententů škol a kurzů Waffen-SS z území Protektorátu. Byla sestavena z předběžně ad hoc ustavených pluků „Böhmen“ a „Mähren“.

  • 32. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division 30.Januar

32. divize pancéřových granátníků SS 30.Januar

Poprava příslušníků SS v koncentračním táboře Dachau
  • 33. Waffen-Kavallerie-Division der SS (ungarische Nr.3)

33. jízdní divize SS (maďarská č. 3)

  • 33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr.1)

33.divize granátníků SS Charlemagne (francouzská č. 1)

  • 34. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Landstorm Nederland

34.dobrovolnická divize granátníků SS Landstorm Nederland

  • 35. SS- und Polizei-Grenadier-Division

35.divize policejních granátníků SS

  • 36. Waffen-Grenadier-Division der SS

36. divize granátníků SS - z jednotek SS si získala nejhorší pověst. Velel ji Oberführer SS Oskar Dirlewanger - sadista, který byl roku 1920 uvězněn pro zneužívání mladistvých. Jednotka prováděla ty nejhorší masakry civilního obyvatelstva v Sovětském svazu a Polsku, vypalovala vesnice, znásilňovala ženy, loupila. Běžným způsobem tzv. „pacifikace“ bylo, že lidé z vesnice byli nahnáni do kostela nebo největší budovy, kam byly poté naházeny granáty a celá vesnice byla zapálena, příp. lidé byli upáleni zaživa. Divize se též účastnila potlačování Slovenského národního povstání a Varšavského povstání.

  • 37. SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division Lützow

37. dobrovolnická jízdní divize SS Lützow

  • 38. SS-Grenadier-Division Nibelungen

38. divize pancéřových granátníků SS Nibelungen

  • 39. Gebirgsdivision der SS

39. horská divize SS

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chris Bishop, SS: Peklo na západní frontě
  • Christopher Ailsby, SS: Peklo na východní frontě
  • Kolektiv, Terminologie a symbolika užívaná soudobou extremistickou scénou - Key Publishing

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie a složení jednotek Waffen-SS

Kategorie Waffen-SS ve Wikimedia Commons