Oskar Dirlewanger

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Oskar Dirlewanger
Oskar Dirlewanger jako SS-Oberführer před tím, než mu by udělen Rytířský kříž.
Narození:	2. březen, 1894 Würzburg, Německé císařství
Úmrtí:	24. květen, 1945 (51 let) Altshausen, Třetí říše
Vojenská kariéra
Hodnost:	SS-Oberführer der Reserve
Doba služby:	1914–1945
Sloužil:	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka:	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945)
Velel:	36. Waffen-Grenadier Division der SS
Války:	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání:	Rytířský kříž železného kříže Německý kříž ve zlatě

Oskar Dirlewanger (26. září 1895, Würzburg – 7. června 1945, Altshausen, Württemberg) byl německý důstojník Waffen SS v druhé světové válce. Původně byl psychiatr, potom učitel, přišel o doktorský titul, protože byl pedofil (a i jinak psychicky nemocný).

Život

Jako pěšák si v první světové válce vysloužil Železný kříž první a druhé třídy. Po válce vstoupil do oddílů Freikorps a víckrát se neúspešně pokusil o vstup do Schutzstaffel. V roce 1932 se stal členem Hitlerovy NSDAP. V tomto období se seznámil s významným členem nacistické strany G. Bergerem. V rámci Legie Condor se v letech 1936 až 1939 účastnil Španělské občanské války, při níž byl několikrát raněný.

V druhé světové válce dostal za úkol založit jednotku SS z odsouzených zločinců a politických vězňů. Tato jednotka se stala známa pro svoji extrémní brutalitu a nedisciplinovanost. Účinkovala pouze na východní frontě. Účastnila se i potlačení Varšavského povstání i akcí proti SNP. Jednotka pod jeho vedením spáchala vícero válečných zločinů, mezi nejznámější patří vypálení běloruské vesnice Chatyň či masakr ve Varšavské čtvrti Wola. Byl prvním velitelem 36. divize granátníků SS, která vznikla z brigády Dirlewanger. Jednotce však velel pouze krátce, protože na druhý den po oficiálním vzniku jednotky byl těžce raněný a evakuovaný z fronty.

Okolnosti jeho smrti nejsou přesně známé. Podle jedné z verzí byl zavražděný svými spoluvězni v zajateckém táboře Altshausen. Podle další ho v táboře ubili na smrt polští vojáci, kteří se mu tak chtěli pomstít za jeho brutalitu při potlačovaní Varšavského povstání. Zprávy o tom, že po válce sloužil ve francouzské cizinecké legii se nepotvrdily.

Shrnutí kariéry u SS

Data povýšení

• Einjährig-Freiwilliger - 1. říjen, 1913
• Unteroffizier - 27. červenec, 1914
• Vizefeldwebel - 24. prosinec, 1914
• Leutnant der Reserve - 14. duben, 1915
• Oberleutnant der Reserve a. D. - 30. prosinec, 1918
• SA-Scharführer - 2. srpen, 1932
• SA-Truppführer - 4. srpen, 1933
• SA-Sturmführer - 9. listopad, 1933
• SS-Mann - 24. červen, 1940
• SS-Obersturmführer der Reserve - 1. červenec, 1940
• SS-Hauptsturmführer der Reserve - 19. srpen, 1940
• SS-Sturmbannführer der Reserve
• SS-Obersturmbannführer der Reserve
• SS-Standartenführer der Reserve
• SS-Oberführer der Reserve - 12. srpen, 1944

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže - 30. září, 1944
• Německý kříž ve zlatě - 5. prosinec, 1943
• Spona za boj zblízka v bronzu - 19. březen, 1943
• Pruský železný kříž I. třídy - 13. červenec, 1918
• Pruský železný kříž II. třídy - 5. květen, 1915
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 16. září, 1942
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 24. květen, 1942
• Zlatá württemberská medaile za zásluhy - 4. říjen, 1915
• Útočný odznak pěchoty ve stříbře - červen, 1943
• Španělský kříž ve stříbře s meči
• Španělský vojenský záslužný kříž
• Španělská pamětní medaile na občanskou válku
• Odznak za zranění v černém - 30 duben, 1918
• Odznak za zranění ve zlatě - 9. červenec, 1943
• Kříž cti
• Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
• Čestný prýmek starého bojovníka
• Medaile východních národů I. třídy ve stříbře - 10. listopad, 1942
• Medaile východních národů II. třídy ve stříbře - 9. říjen, 1942
• Slovenský vítězný kříž I. třídy s meči

Literatura

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Dirlewanger na slovenské Wikipedii.