1943
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 ► ►►
Obsah |
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události[editovat]
| 1943 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
| 1943 | |
| Střední stav obyvatel | 11 034 846 |
|---|---|
| Narození | 225 379 |
| Zemřelí | 153 349 |
| Přirozený přírůstek | 72 030 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Protektorát Čechy a Morava
- vyšel poslední dodatek Ottova slovníku naučného
Svět
- leden - setkání amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta a britského premiéra Winstona Churchilla v Casablance (Maroko) - dohoda o invazi na Sicílii a požadavku bezpodmínečné kapitulace Německa a Japonska
- 30. leden – 1. československý samostatný prapor v SSSR odjel z Buzuluku na frontu
- 2. února – kapitulace Němců v SSSR u Stalingradu
- 8. února - ruská armáda osvobodila Kursk
- 10. února - britská vojska (8. armáda) vstupují do Tripolisu
- 8. března - bitva u Sokolova - první bojové vystoupení čs. jednotky v SSSR
- 29. března - velitelem spojeneckých vojsk se stává Dwight Eisenhower
- 19.dubna - 16.května - povstání ve varšavském ghettu
- 5. června - svržen argentinský prezident Ramón Castillo, novou vládu tvoří generál Pedro Ramirez, ministrem práce se stává Juan Perón
- 13. června - nacisté vypálili obec Český Malín ve Volyňsku a vyvraždili tamní obyvatelstvo, většinou české národnosti
- 5. červenec–23. srpen – bitva v Kurském oblouku
- 10. červenec – vylodění Spojenců na Sicílii
- 25. července – padl italský fašistický režim
- 2. srpna - povstání v Treblince
- 1. září – židovské povstání; Vilnius Litva
- 3. září - britští vojáci se vyloďují v Itálii
- 8. září – zveřejněna kapitulace Itálie, kterou italský premiér Badoglio podepsal 3. září
- 10. září - okupace Říma a Neapole německým vojskem
- 12. září - Mussolini vyhlašuje založení Republikánské strany
- 13. září - v Číně zvolen prezidentem Čankajšek
- 1. října - osvobození Neapole
- 14.října - povstání v Sobiboru
- 6. listopadu – osvobozen Kyjev, bojů se účastnilo i čs. vojsko v SSSR
- listopad–prosinec – konference Velké trojky v Teheránu
- 12. prosince – Československo uzavřelo v Moskvě novou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem
- 26. prosince - britská válečná loď Duke of York potápí poslední bojeschopnou německou bitevní loď Scharnhorst
- bylo zlikvidováno Interhelpo; SSSR
Vědy a umění[editovat]
- objeven Titan, největší měsíc planety Saturn
- vyvinut přístroj pro dialýzu ledvin
- objeven streptomycin (antibiotikum)
- spuštění prvního atomového reaktoru v Oak Ridge, Tennessee, USA
- natočen film "Komu zvoní hrana", režisér Sam Wood, hlavní role Ingrid Bergmannová a Gary Cooper
- film Casablanca vyhrává cenu Akademie
- Albert Hoffman se vrací zpět k výzkumu Kyseliny Lysergové který započal v roce 1938. Čirou náhodou objevuje psychoaktivní účinky LSD
Nobelova cena[editovat]
- za literaturu: nebyla udělena
- za medicínu: Carl Peter Henrik Dam, Edward Adelbert Doisy – za objev chemické a biologické podstaty vitamínu K
- za fyziku: Otto Stern – za příspěvek k vývoji metody molekulárních paprsků a objev magnetického momentu protonu
- za chemii: George de Hevesy – za práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech
- za mír: nebyla udělena
Narození[editovat]
Česko
- 24. ledna – Petr Štěpánek, český matematik, vysokoškolský pedagog a poslanec († 11. července 2012)
- 2. února – Petr Chudožilov, český spisovatel v exilu
- 5. února – Dušan Uhrin, český fotbalový trenér
- 15. února – Jiří Leitner, místostarosta Jirkova, člen politické strany Cesta změny († 22. října 2005)
- 24. února – Roman Podrázský, český sochař († 2. dubna 2001)
- 8. dubna – Martin Hilský, profesor anglické literatury a překladatel
- 20.dubna
- Alena Bartošíková, česká spisovatelka
- Helena Vaňková, česká učitelka
- 26. dubna – Dominik Duka, dominikán a 36. arcibiskup pražský
- 6. května – Eva Irmanová, česká historička a překladatelka
- 21. května – Miki Volek, skladatel, zpěvák, kytarista a pianista
- 27. května – Luděk Sobota, český filmový a divadelní herec, bavič
- 29. května – Lukáš Matoušek, klarinetista, skladatel, hudební režisér a dramaturg
- 16. června – Věra Ludíková, česká básnířka a esperantiska
- 28. června – Alois Sikora, český malíř, básník, ilustrátor
- 9. srpna – František Němec, český herec
- 4. září – Miroslav Lacký, český hokejista
- 17. září – Michal Bukovič, český textař († 31. ledna 2008)
- 7. prosince – František Veselý, český fotbalista († 30. října 2009)
Svět
- 4. února – Ken Thompson, americký programátor a informatik
- 14. února – Maceo Parker, americký funkový saxofonista
- 2. března – Peter Straub, americký spisovatel
- 23. března – László Dubrovay, maďarský skladatel vážné hudby
- 29. března – Vangelis, řecký instrumentalista a hudební skladatel
- 13. dubna – Tim Krabbé, nizozemský spisovatel a šachista
- 15. dubna – Mariann Fischer Boelová, evropská komisařka pro zemědělství a výživu
- 9. května – Philippe Aziz, francouzský spisovatel a novinář
- 6. června – Richard Smalley, americký chemik, objevitel fullerenů († 28. října 2005)
- 3. července – Ray Lynch, americký skladatel new age hudby
- 28. července – Richard Wright, britský hudebník a člen skupiny Pink Floyd († 15. září 2008)
- 11. srpna – Parvíz Mušaraf, pákistánský politik
- 14. srpna – Jon McBride, americký kosmonaut
- 23. srpna – Pino Presti, italský basový kytarista, aranžér, skladatel, dirigent, hudební producent
- 6. září – Roger Waters, britský hudebník a člen skupiny Pink Floyd
- 29. září – Lech Wałęsa, polský prezident a bojovník proti komunismu
- 22. října – Allen Coage, americký judista a profesionální zápasník, držitel bronzové medaile na OH 1976, († 6. března 2007)
- 25. února - George Harrison, britský hudebník, člen skupiny The Beatles
Úmrtí[editovat]
Česko[editovat]
- 21. ledna – Otakar Šín, český hudební skladatel, teoretik a pedagog (* 23. dubna 1881)
- 24. února – Antonín Šachl, československý politik (* 11. června 1860)
- 7. dubna – Jaroslav Havlíček, český spisovatel (* 3. února 1896)
- 16. dubna – Arnošt Kraus, český lingvista a literární historik (* 4. listopadu 1859)
- 25. května – František Xaver Svoboda, český spisovatel (* 25. října 1860)
- 30. května – Ferdinand Sládek, český sběratel lidových písní a hudební skladatel (* 19. května 1872)
- 28. června – Ladislav Vácha, český gymnasta (* 21. března 1899)
- 8. září – Julius Fučík, český spisovatel (* 23. února 1903)
Svět[editovat]
- 7. ledna – Nikola Tesla, americký fyzik srbského původu (* 10. července 1856)
- 20. ledna – Max Wladimir von Beck, předlitavský státní úředník a politik (* 6. září 1854)
- 29. ledna – Vladimir Kokovcov, premiér Ruského impéria (* 6. dubna 1853)
- 22. února – Sophie Scholl, německá studentka, spoluzakladatelka skupiny Bílá růže (* 9. května 1921)
- 31. března – Pavel Miljukov, ruský historik a politik (* 15. ledna 1859)
- 7. dubna – Alexandre Millerand, prezident Francouzské republiky (* 10. února 1859)
- 18. dubna – Timothee Adamowski, polský violoncellista, dirigent a hudební skladatel (* 24. března 1857)
- 25. dubna – Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko, ruský režisér a dramatik (* 23. prosince 1858)
- 4. května – Cesira Ferrani, italská sopranistka (* 8. května 1863)
- 24. června – Frederick H. Evans, britský fotograf (* 26. června 1853)
- 2. srpna – Vittorio Sella, italský fotograf a horolezec (* 28. srpna 1859)
- 21. srpna – Henrik Pontoppidan, dánský spisovatel (* 24. července 1857)
- 9. října – Pieter Zeeman holandský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1902), (* 25. května 1865)
Hlavy státu[editovat]
Evropa:
- Československo – Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava – Emil Hácha - Konstantin von Neurath - Kurt Daluege - Wilhelm Frick
- SSSR – Josif Vissarionovič Stalin
- Velkoněmecká říše – Adolf Hitler
- Papež - Pius XII.
Asie:
