Lvovská oblast
| Львівська область Lvivska oblasť |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Lvov | ||
| Rozloha: | 21 833 km2 17. místo v rámci Ukrajiny km² |
||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 2 578 288 (2006) 4-5. místo v rámci Ukrajiny |
||
| Hustota zalidnění: | 118,5 ob./km² | ||
| Jazyk: | ukrajinština | ||
| Národnostní složení: | Ukrajinci 95 %, Rusové, Poláci | ||
| Náboženství: | Řečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Ukrajina | ||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 20 rajónů | ||
| předseda oblastní administrativy | Mykola Ivanovyč Kmiť | ||
| předseda oblastní rady | Myroslav Petrovyč Senyk | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | +380-32 | ||
Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область / Lvivska oblast’ nebo též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov.
Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území II. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast. Oblast se dále dělí na 20 rajónů.
Obsah |
Geografie [editovat]
Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.
Města [editovat]
Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli. Tučně jsou vyznačena města oblastního významu.
| Město | Ukrajinský | Ruský název | Polský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Lvov | Львів | Львов | Lwów | 734 884 |
| Drohobyč | Дрогобич | Дрогобыч | Drohobycz | 78 576 |
| Červonohrad | Червоноград | Червоноград | Czerwonohrad | 69 086 |
| Stryj | Стрий | Стрый | Stryj | 61 157 |
| Boryslav | Борислав | Борислав | Borysław | 36 544 |
| Sambir | Самбір | Самбор | Sambor | 35 205 |
| Truskavec | Трускавець | Трускавец | Truskawiec | 30 270 |
| Novyj Rozdil | Новий Розділ | Новый Роздол | Nowy Rosdół | 27 613 |
| Novojavorivsk | Новояворівськ | Новояворовск | Nowojaworowsk | 27 295 |
| Brody | Броди | Броды | Brody | 23 521 |
| Zoločiv | Золочів | Золочев | Złoczów | 23 484 |
| Sokal | Сокаль | Сокаль | Sokal | 21 458 |
| Stebnik | Стебник | Стебник | Stebnik | 21 056 |
| Horodok | Городок | Городок | Gródek Jagielloński | 15 595 |
| Mykolajiv | Миколаїв | Николаев | Mikołajów | 14 616 |
| Vynnyky | Винники | Винники | Winniki | 14 377 |
| Žovkva | Жовква | Жовква | Żółkiew | 13 330 |
| Javoriv | Яворів | Яворов | Jaworów | 12 957 |
| Sosnivka | Соснівка | Сосновка | Sosnówka | 11 692 |
| Žydačiv | Жидачів | Жидачов | Żydaczów | 11 435 |
| Kam'janka-Buzka | Кам'янка-Бузька | Каменка-Бугская | Kamionka Strumiłowa | 11 228 |
| Chodoriv | Ходорів | Ходоров | Chodorów | 10 231 |
Další města (pod 10 000 obyvatel) Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty
Hospodářství a doprava [editovat]
V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.
Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov - Přemyšl - Lvov - Kyjev/Oděsa. Důležité silnice a železnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.
Sousední oblasti [editovat]
- Volyňská oblast (sever)
- Rovenská oblast (severovýchod)
- Ternopilská oblast (východ)
- Ivanofrankivská oblast (jihovýchod)
- Zakarpatská oblast (jih)
- polské Podkarpatské vojvodství (západ)
- polské Lublinské vojvodství (severozápad)
Externí odkazy [editovat]
|
|
|
|---|---|
|
Rajóny: Brodský • Buský • Drohobyčský • Horodocký • Javorivský • Kam'jankobužský • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Sambirský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Stryjský • Turcký • Zoločivský • Žovkevský • Žydačivský Města (tučně města oblastního významu): Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kam'janka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Truskavec • Turka • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv |
|