Lvovská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Львівська область
Lvivska oblasť
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Ukraine political simple Oblast Lemberg.png

Hlavní město: Lvov
Rozloha: 21 833 km2
17. místo v rámci Ukrajiny km²
Časové pásmo: +3
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 538 000[1] (2006)
4-5. místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění: 116 ob./km²
Jazyk: ukrajinština
Národnostní složení: Ukrajinci 95 %, Rusové, Poláci
Náboženství: Řečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci
správa regionu
Nadřazený celek: Ukrajina
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 20 rajónů
předseda oblastní administrativy Iryna Sechová
předseda oblastní rady Petro Kolodij
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +380-32

Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область / Lvivska oblast’ nebo též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov. Oblast se dále dělí na 20 rajónů. S 2,5 miliony obyvatel je jednou z nejlidnatějších oblastí země.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území II. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.

19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodyj. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.

Města[editovat | editovat zdroj]

Truskavec, oblíbené rekreační středisko
Lvovské historické centrum
Podkarpatská vesnice na jihu Lvovské oblasti

Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli. Tučně jsou vyznačena města oblastního významu.

Město Ukrajinský Ruský název Polský název Obyvatel
1. I. 2006
Lvov Львів Львов Lwów 734 884
Drohobyč Дрогобич Дрогобыч Drohobycz 78 576
Červonohrad Червоноград Червоноград Czerwonohrad 69 086
Stryj Стрий Стрый Stryj 61 157
Boryslav Борислав Борислав Borysław 36 544
Sambir Самбір Самбор Sambor 35 205
Truskavec Трускавець Трускавец Truskawiec 30 270
Novyj Rozdil Новий Розділ Новый Роздол Nowy Rosdół 27 613
Novojavorivsk Новояворівськ Новояворовск Nowojaworowsk 27 295
Brody Броди Броды Brody 23 521
Zoločiv Золочів Золочев Złoczów 23 484
Sokal Сокаль Сокаль Sokal 21 458
Stebnik Стебник Стебник Stebnik 21 056
Horodok Городок Городок Gródek Jagielloński 15 595
Mykolajiv Миколаїв Николаев Mikołajów 14 616
Vynnyky Винники Винники Winniki 14 377
Žovkva Жовква Жовква Żółkiew 13 330
Javoriv Яворів Яворов Jaworów 12 957
Sosnivka Соснівка Сосновка Sosnówka 11 692
Žydačiv Жидачів Жидачов Żydaczów 11 435
Kam'janka-Buzka  Кам'янка-Бузька  Каменка-Бугская  Kamionka Strumiłowa  11 228
Chodoriv Ходорів Ходоров Chodorów 10 231

Další města (pod 10 000 obyvatel) Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.

Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah KrakovPřemyšlLvovKyjev/Oděsa. Důležité silnice a železnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.

Sousední oblasti[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lviv Oblast ve Wikimedia Commons

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Чисельність населення на 1 квітня 2013 року та середня за січень-березень 2013 року
  2. Ukrajina se štěpí. Lvov vyhlásil nezávislost na vládě, Krym chce k Rusku, iDnes.cz, 19. 2. 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


 
Rajóny a města Lvovské oblasti (Ukrajina)
Flag of Lviv Oblast.png

Rajóny: BrodskýBuskýDrohobyčskýHorodockýJavorivskýKam'jankobužskýMostyskýMykolajivskýPeremyšljanskýPustomytskýRadechivskýSambirskýSkolskýSokalskýStarosambirskýStryjskýTurckýZoločivskýŽovkevskýŽydačivský

Města (tučně města oblastního významu): BelzBibrkaBoryslavBrodyBuskČervonohradDobromylDrohobyčDubljanyHlyňanyHorodokKam'janka-BuzkaChodorivChyrivKomarnoJavorivLvovMoršynMostyskaMykolajivNovojavorivskNovyj KalynivNovyj RozdilPeremyšljanyPustomytyRadechivRava-RuskaRudkySambirSkoleSokalSosnivkaStaryj SambirStebnykStryjSudova VyšňaTruskavecTurkaUhnivVelyki MostyVynnykyZoločivŽovkvaŽydačiv