Vinnycja
| Vinnycja Вінниця |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 49° 14′ s. š., 28° 29′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 250 m n. m. | ||
| Stát: | Ukrajina | ||
| Oblast: | Vinnycká oblast | ||
| administrativní dělení: | 3 rajóny | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 60,94 km² | ||
| počet obyvatel: | 371 748 (2013) | ||
| hustota zalidnění: | 5911,4 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové | ||
| náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství, katolictví | ||
| správa | |||
| starosta: | Volodymyr Hrojsman | ||
| oficiální web: | www.vmr.gov.ua | ||
| telefonní předvolba: | +380 432 | ||
| PSČ: | 21000 | ||
Vinnycja (ukrajinsky Вінниця; rusky Винница, polsky Winnica) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině se na obou březích řeky Pivdennyj Buh (Jižní Buh), zhruba 250km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V současnosti zde žije přes 370 000 lidí.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Sídlo zde bylo již za časů Kyjevské Rusi, první doklady jsou z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry město se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání.
Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice. Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941-1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 za 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Wehrwolf.
Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.
Obyvatelstvo [editovat]
národnostní složení [editovat]
Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:[1]
- Ukrajinci - 309 300 (87,2 %)
- Rusové - 36 100 (10,2 %)
- Židé - 1 700 (0,5 %)
- Poláci - 1 600 (0,5 %)
- Bělorusové - 1 300 (0,4 %)
Kultura a pamětihodnosti [editovat]
- množství pravoslavných, katolických i evangelickým kostelů
- Vinnycká televizní věž, výška 350 m, jedna z nejvyšších v zemi. Foto
- Muzeum afghánské války
partnerská města [editovat]
Birmingham (Alabama); Peterborough (Velká Británie); Kielce (Polsko); Rîbniţa (Moldavsko).
Hospodářství a doprava [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava ve Vinnycji a Trolejbusová doprava ve Vinnycji.
Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.
Město leží na významné železniční trati Kyjev – Žmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Vinnycja má denně přímé železniční spojení s Prahou (33 hod.). Městem prochází také hlavní silniční tah Lvov – Umaň.
Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje.