Mariupol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mariupol
Маріуполь (Мариуполь)
Mariupol – znak
znak
Mariupol – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Stát: Ukrajina Flag of Ukraine.svg
Oblast: Doněcká Flag of Donetsk Oblast.svg 
administrativní dělení: 4 městské obvody (rajóny): Illičivskyj, Ordžonikidzevskyj, Prymorskyj, Žovtnevyj
Mariupol na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 166 km²
počet obyvatel: 490 063 (2010)
hustota zalidnění: 3012 obyv. / km²
etnické složení: Ukrajinci, Rusové, Řekové
náboženské složení: Pravoslavné křesťanství
správa
starosta: Jurij Chotlubej
oficiální web: http://www.marsovet.org.ua
telefonní předvolba: +380 629
PSČ: 87500 - 87590

Mariupol (ukrajinsky Маріуполь; rusky Мариу́поль; řecky Μαριούπολις) je přístavní a průmyslové město u Azovského moře v Doněcké oblasti na jihovýchodní Ukrajině. Město leží na ústí na řeky Kalmius zhruba 120 km jižně od oblastního Doněcku. Žije zde 478 000 obyvatel (2007); město je tak 2. největším v oblasti a 10. největším na Ukrajině.

Dějiny a kultura[editovat | editovat zdroj]

"Dům se špicí", jeden ze symbolů města.

V místě dnešního Mariupolu vznikla v 16. století kozácká pevnost. Samotné město vzniklo mezi lety 1770-1780, kdy do oblasti Pryazov'ja přišli krymští Řekové. Město je dodnes střediskem řecké kultury na Ukrajině.

Velký rozvoj nastal po roce 1870 s příchodem železnice; tehdy vznikly obří železárny a další průmyslové podniky. Město prošlo těžkými obdobími nacistické okupace (1941-1943) a ekonomické recese (konec 20. století). Přes znatelný úbytek obyvatelstva je stále předním průmyslovým centrem; kromě toho se zde od roku 1926 rozvíjí lázeňství.

Ve městě působí divadlo založené roku 1878 jako první v regionu, dále pak mnoho kin, kulturních domů a několik muzeí. Je zde 11 kostelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a 3 kostely Kyjevského patriarchátu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Od konce 20. století, kdy obyvatelstvo Mariupolu přesáhlo půlmilionovou hranici, počet obyvatel mírně klesá. Následující tabulka podává přehled vývoje počtu obyvatel od roku 1778:

Rok 1778 1850 1897 1913 1939 1943 1959 1987 2010
Počet obyv. 168 4 579 31 800 58 000 221 500 85 000 283 600 529 000 490 063
Slévárny Azovstal
Plán města (en)

Národnostní a jazykové složení (2002)[editovat | editovat zdroj]

Národnost Počet příslušníků Podíl (%)
Ukrajinci 248 683 48,7
Rusové 226 848 44,4
Řekové 21 923 4,3
  Bělorusové   3 858 0,8
Arméni 1 205 0,2
Židé 1 176 0,2
Bulhaři 1 082 0,2
ostatní 6 060 1,2

Nejrozšířenějším jazykem je ruština, kterou hovoří 89,6 obyvatel; následuje ukrajinština (9,9 %; většinou však jde o tzv. suržyk). Většina Řeků ovládá Pontickou řečtinu, ovšem v běžném styku hovoří zpravidla rusky.

Průmysl a doprava[editovat | editovat zdroj]

Mariupol je jedním z největších průmyslových center země i bývalého SSSR: mariupolský průmyslový komplex produkuje 37,5 % vývozu Doněcké oblasti, resp. 7 % vývozu Ukrajiny. Ve městě jsou dva obří metalurgické kombináty: Azovstal a Illičův mariupolský metalurgický kombinát; dále zde působí největší strojírenský závod v zemi, Azovmaš. Je zde také chemický průmysl, opravny lodí a další podniky.

Mariupol leží na mezinárodní silnici E58 vedoucí ze střední Evropy přes Oděsu, Berďansk, Mariupol a Taganrog do Rostova-na-Donu; tyto města obsluhuje převážně silniční doprava. Mariupol je konečnou stanicí železniční tratě ze stanice Volnovacha; většina osobních vlaků pokračuje dále na Doněck a odtud například do Kyjeva či přes Charkov do Moskvy. Městskou dopravu zajišťují kromě autobusů a maršrutek také tramvaje (od roku 1933; 12 linek) a trolejbusy (od 1970; 14 linek).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu