Mariupol

Mariupol Маріуполь (Мариуполь)
znak vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:	47° 7′ s. š., 37° 35′ v. d.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Doněcká
administrativní dělení:	4 městské obvody (rajóny): Illičivskyj, Ordžonikidzevskyj, Prymorskyj, Žovtnevyj
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	166 km²
počet obyvatel:	490 063 (2010)
hustota zalidnění:	3012 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci, Rusové, Řekové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa
starosta:	Jurij Chotlubej
oficiální web:	www.marsovet.org.ua
telefonní předvolba:	+380 629
PSČ:	87500 - 87590

Mariupol (ukrajinsky Маріуполь; rusky Мариу́поль; řecky Μαριούπολις) je přístavní a průmyslové město u Azovského moře v Doněcké oblasti na jihovýchodní Ukrajině. Město leží na ústí na řeky Kalmius zhruba 120 km jižně od oblastního Doněcku. Žije zde 478 000 obyvatel (2007); město je tak 2. největším v oblasti a 10. největším na Ukrajině.

Dějiny a kultura

"Dům se špicí", jeden ze symbolů města.

V místě dnešního Mariupolu vznikla v 16. století kozácká pevnost. Samotné město vzniklo mezi lety 1770-1780, kdy do oblasti Pryazov'ja přišli krymští Řekové. Město je dodnes střediskem řecké kultury na Ukrajině.

Velký rozvoj nastal po roce 1870 s příchodem železnice; tehdy vznikly obří železárny a další průmyslové podniky. Město prošlo těžkými obdobími nacistické okupace (1941-1943) a ekonomické recese (konec 20. století). Přes znatelný úbytek obyvatelstva je stále předním průmyslovým centrem; kromě toho se zde od roku 1926 rozvíjí lázeňství.

Ve městě působí divadlo založené roku 1878 jako první v regionu, dále pak mnoho kin, kulturních domů a několik muzeí. Je zde 11 kostelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a 3 kostely Kyjevského patriarchátu.

Obyvatelstvo

Od konce 20. století, kdy obyvatelstvo Mariupolu přesáhlo půlmilionovou hranici, počet obyvatel mírně klesá. Následující tabulka podává přehled vývoje počtu obyvatel od roku 1778:

Rok	1778	1850	1897	1913	1939	1943	1959	1987	2010
Počet obyv.	168	4 579	31 800	58 000	221 500	85 000	283 600	529 000	490 063

Slévárny Azovstal

Plán města (en)

Národnostní a jazykové složení (2002)

Národnost	Počet příslušníků	Podíl (%)
Ukrajinci	248 683	48,7
Rusové	226 848	44,4
Řekové	21 923	4,3
Bělorusové	3 858	0,8
Arméni	1 205	0,2
Židé	1 176	0,2
Bulhaři	1 082	0,2
ostatní	6 060	1,2

Nejrozšířenějším jazykem je ruština, kterou hovoří 89,6 obyvatel; následuje ukrajinština (9,9 %; většinou však jde o tzv. suržyk). Většina Řeků ovládá Pontickou řečtinu, ovšem v běžném styku hovoří zpravidla rusky.

Průmysl a doprava

Mariupol je jedním z největších průmyslových center země i bývalého SSSR: mariupolský průmyslový komplex produkuje 37,5 % vývozu Doněcké oblasti, resp. 7 % vývozu Ukrajiny. Ve městě jsou dva obří metalurgické kombináty: Azovstal a Illičův mariupolský metalurgický kombinát; dále zde působí největší strojírenský závod v zemi, Azovmaš. Je zde také chemický průmysl, opravny lodí a další podniky.

Mariupol leží na mezinárodní silnici E58 vedoucí ze střední Evropy přes Oděsu, Berďansk, Mariupol a Taganrog do Rostova-na-Donu; tyto města obsluhuje převážně silniční doprava. Mariupol je konečnou stanicí železniční tratě ze stanice Volnovacha; většina osobních vlaků pokračuje dále na Doněck a odtud například do Kyjeva či přes Charkov do Moskvy. Městskou dopravu zajišťují kromě autobusů a maršrutek také tramvaje (od roku 1933; 12 linek) a trolejbusy (od 1970; 14 linek).

Související články

• Donbas
• Tramvajová doprava v Mariupolu
• Andrej Ždanov, sovětský politik, dle něhož se město jmenovalo (1948-1989)