Černé moře
| Černé moře | |
|---|---|
 |
|
| Mapa Černého moře | |
| Maximální hloubka | 2210 m |
| Šířka | 500 km |
| Délka | 1000 km |
| Rozloha | 461 000 km² |
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
| Sousední celky | Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Východoevropská rovina, Krymsko-kavkazská oblast, Pontské hory |
| Podřazené celky | Azovské moře |
| Světadíl | Evropa, Asie |
| Státy |  Bulharsko Rumunsko Ukrajina Rusko Gruzie Turecko |
| Poznámka | |
| Přítoky | Bzyb, Dněpr, Dněstr, Dunaj, Chobi, Inguri, Jižní Bug, Kamčija, Kodori, Kızılırmak, Mzymta, Psou, Rioni, Sakarya, Tylihul, Velký Kujalnik, Yeşilırmak, Čoroch, Žvava-Kvara |
Černé moře (bulharsky Черно море [Černo more], rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море [Čorne more], rusky Чёрное море [Čornoje more], abcházsky Амшын Еиқәа [Amšyn Eiqwa], mingrelsky უჩა ზუღა [Uč'a zugha], gruzínsky შავი ზღვა [Šavi zghva], turecky Kara Deniz) je šelfové moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Obsah |
Geografie [editovat]
Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.
Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší hloubka je 2210 m.
Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku.
Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.
Významné přístavy [editovat]
Největšími přístavy jsou Oděsa, Illičivsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Konstanca.
Vznik Černého moře [editovat]
Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12-15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.[1]
Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.
Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.[2]
Reference [editovat]
- ↑ Katastrofický vznik Černého moře před 7500 lety. [[1]] [online]. [cit. 2.8.2010]. Dostupné online.
- ↑ HOUSER, Pavel. Prolomení Bosporu a katastrofické mýty. [[2]] [online]. 2005-10-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.
