Gibraltarský průliv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gibraltarský průliv ([džibraltarský] IPA, špaň. Estrecho de Gibraltar, arab. مضيق جبل طارق) je mořská úžina mezi Evropou a Afrikou, která spojuje Atlantský oceán od Středozemního moře. Široký je asi 15 až 45 km, hluboký až 1118 m a dlouhý asi 70 km od mysu Cap Spartel (Maroko) k mysu Punta Almina (Ceuta, Španělsko. Na severu je Španělsko a Gibraltar, na jihu Maroko a město Ceuta (Španělsko).
[editovat] Historie
Ve starověku byl znám pod označením Herkulovy sloupy nebo Héraklovy sloupy. Je sem umisťována slavná Atlantida, která byla potopena zemětřesením. V roce 711 n. l. v zátoce Algeciras založil arabský vojevůdce Tarik z Ceuty pevnost Džebel Tarik, z jejíhož názvu se pak vyvinul Gibraltar. Jediné místo v Evropě, kde žijí ve volné přírodě makakové. Můžete je vidět v chomutovském zooparku.
[editovat] Současnost
Nachází se zde sporná území, jako např. Isla Perejil. Významné přístavy jsou Gibraltar, Algeciras, Tanger a Ceuta. Gibraltarský průliv je zároveň důležité strategické místo - je to mimo jiné jedna z nejdůležitějších námořních a leteckých základen sloužící NATO.
|
||||||||||||||||