Guinejský záliv
| Guinejský záliv | |
|---|---|
 |
|
| Guinejský záliv, satelitní snímek | |
| Maximální hloubka | 5000 m |
| Šířka | km |
| Délka | km |
| Rozloha | 1 500 000 km² |
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
| Sousední celky | |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Afrika |
| Státy |  Pobřeží slonoviny,  Ghana,  Togo,  Benin,  Nigérie,  Kamerun,  Rovníková Guinea,  Svatý Tomáš a Princův ostrov,  Gabon,  Kongo |
| Poznámka | |
| Přítoky | Niger, Volta, Kongo |
Guinejský záliv je součástí Atlantského oceánu na jihozápadě Afriky a bývá považován za geografické centrum Země, protože má nulovou zeměpisnou šířku i délku (potkává se zde rovník a nultý poledník). S rozlohou kolem 1 500 000 km² patří k největším zálivům světa.
Záliv získal název podle území na jeho pobřeží. Pobřeží západní Afriky bylo původně nazýváno „Horní Guinea“. Západní pobřeží jižní Afriky se nazýval „Dolní Guinea“. Jméno Guinea je stále spojeno se třemi státy ležícími v oblasti rovníkové a západní Afriky: Guinea, Guinea-Bissau a Rovníková Guinea. Na pobřeží Guinejského zálivu se nacházejí státy Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Gabun a Republika Kongo.
Do Guinejského zálivu ústí tři velké africké řeky: Niger, Volta a Kongo. Pobřeží zahrnuje zátoku Benin a zátoku Bonny. V deltě Nigeru se nacházejí významná naleziště ropy a zemního plynu. V roce 2004 zde Nigérie vytěžila 129 mil. tun ropy.Hodně lidí zde onemocní na malárii. Státy jsou zde chudé.
