Niger (řeka)

Niger
	řeka poblíž Koulikoro
Základní informace
Délka toku	4160 km
Plocha povodí	2 092 000 km²
Průměrný průtok	8630 m³/s
Světadíl	Afrika
Zdrojnice
	Džoliba; 9°5′50″ s. š., 10°40′58″ z. d.; 1700 m n. m.
Ústí
	Guinejský záliv; 5°19′20″ s. š., 6°28′9″ v. d.; 0 m n. m.
Protéká
	Guinea; Mali; Niger; Benin; Nigérie
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Guinejský záliv, Povodí Nigeru (Nigérie 26,59%, Mali 25,58%, Niger 23,56%, Alžírsko 7,63%, Guinea 4,54%, Kamerun 4,17%, Burkina Faso 3,93%, Benin 2,14%, Pobřeží slonoviny 1,08%, Čad 0,78%, Sierra Leone <0,01%)
	; tok a povodí řeky na mapě
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niger (od berberského n’egiren – černý) je řeka v Západní Africe na území Guineje, Mali, Nigeru, Beninu a Nigérie. Je to třetí největší řeka v Africe podle délky i podle velikosti povodí po Nilu a Kongu.

Historické údaje

První zmínky o řece se objevují u Ptolemaia, který ji nazýval Nigír. Později oblast popsal berberský cestovatel Ibn Batút a v roce 1540 byl vydán z této oblasti cestopis Leo Afrikanuse, vlastním jménem Al Hasan Inb Mohamed al Vazan. První cílevědomý pokus o objevení pramenů podnikl neúspěšně v letech 1795 a 1805 Mungo Park ze Skotska.^[2] Prameny nakonec v roce 1946 objevili dva Francouzi, cestovatel Jean Sauvy a filmař Jean Rouch. O jejich podrobnější popis a první fotografie se poté v roce 1959 postarali Češi, L. M. Pařízek a kameraman Lubomír Mikula.^[3]

Průběh toku

Pramení pod jménem Džoliba na svazích Leono-liberijské vysočiny a ústí do Guinejského zálivu Atlantského oceánu, kde vytváří deltu. Hlavní přítoky zprava jsou Milo a Bani, zleva Sokoto, Kaduna a Benue. Od pramenů teče v horách na severovýchod v úzkém údolí až přibližně k 10° s. š.. Potom vtéká do roviny Mali Od Kouroussy do Bamaka a pod městem Ségou je údolí široké. Tady řeka díky přítokům značně zvětšuje svou vodonosnost a stává se splavnou. Mezi městy Ké-Massina a Timbuktu se řeka rozděluje na mnoho ramen a protéká širokou silně bažinatým údolím s množstvím průtoků, starých ramen a jezer. Tento úsek je nazýván vnitrozemskou deltou Nigeru, kde kdysi řeka ústila do velkého bezodtokého jezera. V regionu Timbuktu se ramena opět spojují do jednoho koryta. Dále teče na východ přibližně 300 km podél jižního okraje Sahary a nepřijímá žádné významné přítoky. U vesnice Bourem se stáčí na jihovýchod a pod městem Elva protíná Severoguinejskou vysočinu. Z ní přijímá mnoho mělkých přítoků. Dále až téměř k ústí (přibližně 750 km) řeka protéká širokou údolím a je zde dostupná pro lodní dopravu. U města Lokoja přijímá velký přítok Benue. Niger se mění v mohutný tok široký 3 km a hluboký 20 m i více. Ve vzdálenosti 180 km od oceánu poblíž města Aba začíná delta Nigeru (24 000 km²). Nejdelší je rameno Nun a pro lodní dopravu se používá nejhlubší rameno Forcados. Mořský příliv se projevuje v převážné části delty a jen o 35 km nedosahuje jejího začátku. Výška přílivu na rameni Forcados je 1,2 m.

Vodní stav

Zdrojem vody jsou letní monzunové deště. Niger je charakteristický složitým vodním režimem. Na horním toku vysoké vodní stavy začínají v červnu a u hlavního města Mali Bamaka dosahují maxima v září až říjnu. Na dolním toku se vodní hladina začíná zvyšovat v červnu v důsledku místních dešťů, v září dosahuje maxima a poté opadá. Ale v únoru začíná opět růst v důsledku dešťů v horních částech povodí. Průměrný roční průtok vody v ústí do Guinejského zálivu je 8 630 m³/s a celkový roční odtok z povodí Nigeru je 378 km³. Při vysokých stavech vody dosahuje průtok 30 až 35 tis. m³/s. Vnitrozemská i oceánská delta jsou oblasti, kde se významně ukládají naplavované nánosy. Za rok odnese Niger 67 milionů tun jílu.

Využití

Na řece byly postaveny přehrady Egrett u Bamaka a Sansanding u stejnojmenného města. Zvyšují úroveň hladiny pro potřebu zavlažovacích kanálů. V 60. letech byl v Nigérii postaven hydrouzel Kainji se stejnojmennou vodní nádrží o rozloze 600 km². Lodní doprava je rozvinutá na třech oddělených úsecích. Od Kouroussy do Bamaka, od vodopádu Sotuba do Ansonga a od Niamey do ústí. Rozvinutý je rybolov (kapři, okouni, usači, parmy). Nejvýznamnější města na březích jsou Kouroussa, Bamako, Timbuktu, Jebba a mořský přístav Port Harcourt.

Odkazy

Související články

Seznam nejdelších řek světa

Reference

↑ Mezinárodní povodí řek v Africe, Niger
↑ PAŘÍZEK, Ladislav Mikeš. K pramenům Nigeru. Praha: Svobodné slovo, 1963. Kapitola Tajemná řeka v neznámé oblasti, s. 17.
↑ K pramenům Nigeru, kapitola Vítězná cesta str. 185.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нигер“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Niger na Wikimedia Commons

[1] Mezinárodní povodí řek v Africe, Niger

[Niger-2] PAŘÍZEK, Ladislav Mikeš. K pramenům Nigeru. Praha: Svobodné slovo, 1963. Kapitola Tajemná řeka v neznámé oblasti, s. 17.

[Niger158-3] K pramenům Nigeru, kapitola Vítězná cesta str. 185.

[1]

[2]

[3]