Niger (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niger
řeka poblíž Koulikoro
řeka poblíž Koulikoro
Základní informace
Délka toku 4160 km
Plocha povodí 2 092 000 km²
Průměrný průtok 8630 m³/s
Světadíl Afrika
Zdrojnice
Džoliba
1700 m n. m.
Ústí
Guinejský záliv
0 m n. m.
Protéká
GuineaGuinea Guinea, MaliMali Mali, NigerNiger Niger, BeninBenin Benin, NigérieNigérie Nigérie
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Guinejský záliv, Povodí Nigeru (Nigérie 26,59%, Mali 25,58%, Niger 23,56%, Alžírsko 7,63%, Guinea 4,54%, Kamerun 4,17%, Burkina Faso 3,93%, Benin 2,14%, Pobřeží Slonoviny 1,08%, Čad 0,78%, Sierra Leone <0,01%)[1]
Niger river map.PNG
tok a povodí řeky na mapě

Niger (od berberského n’egiren – černý) je řeka v Západní Africe na území Guineje, Mali, Nigeru, Beninu a Nigérie. Je to třetí největší řeka v Africe podle délky i podle velikosti povodí po Nilu a Kongu.

Historické údaje[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o řece se objevují u Ptolemaia, který ji nazýval Nigír. Později oblast popsal berberský cestovatel Ibn Batút a v roce 1540 byl vydán z této oblasti cestopis Leo Afrikanuse, vlastním jménem Al Hasan Inb Mohamed al Vazan. První cílevědomý pokus o objevení pramenů podnikl neúspěšně v letech 1795 a 1805 Mungo Park ze Skotska [2]. Prameny nakonec v roce 1959 objevili, popsali a vyfotografovali Češi, L. M. Pařízek a kameraman Lubomír Mikula[3]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Niger v Niamey

Pramení pod jménem Džoliba na svazích Leono-liberijské vysočiny a ústí do Guinejského zálivu Atlantského oceánu, kde vytváří deltu. Hlavní přítoky zprava jsou Milo a Bani, zleva Sokoto, Kaduna a Benue. Od pramenů teče v horách na severovýchod v úzké dolině až přibližně k 10° s. š.. Potom vtéká do roviny Mali Od Kouroussy do Bamaka a pod městem Ségou je dolina široká. Tady řeka díky přítokům značně zvětšuje svou vodonosnost a stává se splavnou. Mezi městy Ké-Massina a Timbuktu se řeka rozděluje na mnoho ramen a protéká širokou silně bažinatou dolinou s množstvím průtoků, starých ramen a jezer. Tento úsek je nazýván vnitrozemskou deltou Nigeru, kde kdysi řeka ústila do velkého bezodtokého jezera. V regionu Timbuktu se ramena opět spojují do jednoho koryta. Dále teče na východ přibližně 300 km podél jižního okraje Sahary a nepřijímá žádné významné přítoky. U vesnice Bourem se stáčí na jihovýchod a pod městem Elva protíná Severoguinejskou vysočinu. Z ní přijímá mnoho mělkých přítoků. Dále až téměř k ústí (přibližně 750 km) řeka protéká širokou dolinou a je zde dostupná pro lodní dopravu. U města Lokoja přijímá velký přítok Benue. Niger se mění v mohutný tok široký 3 km a hluboký 20 m i více. Ve vzdálenosti 180 km od oceánu poblíž města Aba začíná delta Nigeru (24 000 km²). Nejdelší je rameno Nun a pro lodní dopravu se používá nejhlubší rameno Forcados. Mořský příliv se projevuje v převážné části delty a jen o 35 km nedosahuje jejího začátku. Výška přílivu na rameni Forcados je 1,2 m.

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou letní monzunové deště. Niger je charakteristický složitým vodním režimem. Na horním toku vysoké vodní stavy začínají v červnu a u hlavního města Mali Bamaka dosahují maxima v září až říjnu. Na dolním toku se vodní hladina začíná zvyšovat v červnu v důsledku místních dešťů, v září dosahuje maxima a poté opadá. Ale v únoru začíná opět růst v důsledku dešťů v horních částech povodí. Průměrný roční průtok vody v ústí do Guinejského zálivu je 8 630 m³/s a celkový roční odtok z povodí Nigeru je 378 km³. Při vysokých stavech vody dosahuje průtok 30 až 35 tis. m³/s. Vnitrozemská i oceánská delta jsou oblasti, kde se významně ukládají naplavované nánosy. Za rok odnese Niger 67 milionů tun jílu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Na řece byly postaveny přehrady Egrett u Bamaka a Sansanding u stejnojmenného města. Zvyšují úroveň hladiny pro potřebu zavlažovacích kanálů. V 60. letech byl v Nigérii postaven hydrouzel Kainji se stejnojmennou vodní nádrží o rozloze 600 km². Lodní doprava je rozvinutá na třech oddělených úsecích. Od Kouroussy do Bamaka, od vodopádu Sotuba do Ansonga a od Niamey do ústí. Rozvinutý je rybolov (kapři, okouni, usači, parmy). Nejvýznamnější města na březích jsou Kouroussa, Bamako, Timbuktu, Jebba a mořský přístav Port Harcourt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezinárodní povodí řek v Africe, Niger
  2. PAŘÍZEK, Ladislav Mikeš. K pramenům Nigeru. Praha : Svobodné slovo, 1963. Kapitola Tajemná řeka v neznámé oblasti, s. 17.  
  3. K pramenům Nigeru, kapitola Vítězná cesta str. 185.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Niger River ve Wikimedia Commons